Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

V kině najdou zavražděnou ženu. Brzy se ukáže, že vražda souvisí s činností velké agentury INDOC, která sídlí v bezprostřední blízkosti kina, kde ženu našli. Na první pohled obyčejný případ se v době vyšetřování změní na nevšední zločin... (oficiálny text distribútora)

Recenzie (92)

klúčik 

všetky recenzie používateľa

Pán Hanibal natočil len priemerný film. Už len meno hlavného vyšetrovaťela je zaujímavý - určite na Slovensku volal sa Marha. František Němec zahral túto postavu celkom dobre. Je sranda, že stačí dať postave fajku do úst a je tu velký kriminalista - O.Vlach. Určite sa na Barandove natočili aj lepšie kriminálky.....60%. ()

F.W.Colqhoun 

všetky recenzie používateľa

Ideologický podtext mě kadil ze všeho nejméně, bez něho by normalizační detektivka nebyla kompletní. Smutnější věci se stávají při rutinní filmařské práci: pitomá kamera, dialogy, naprosté blbosti [časy to sice byly jiné, ale že bych se ptal policie, proč mi šmejdí po bytě, až 5 minut potom, kdy je k sobě pustím?], nesoudně natahované vycpávkové záběry, snad aby šel řídký případ natáhnout alespoň na povinnou hodinu a čtvrt, a scény aut nořících se do smogu [nic ve stylu Taxikáře, aby bylo jasno] a sledovaček v ulicích. Nedokončené motivy [manželka Němcova fízla je prostě kráva, tečka] a marná snaha skvělých herců protlačit do toho něco zajímavého [Somr, jehož manželka BYLA taky kráva, pije rum z lahve sympaticky koutkem úst, Vlach a jeho dýmka]. Zeitgeist příliš věrný na to, aby mohl bavit. ()

Reklama

PowPow 

všetky recenzie používateľa

Nesrovnatelné s detektivkami z šedesátek typu kapitána Exnera nebo dokonce majora Kalaše. Pomalé, neoriginální, nudné, bez silných hereckých výkonů., a navrch to "zdobí" ideologie a klišé vyšetřovatele zanedbávajícího rodinu. Jeden z mnoha smutných důkazů, jak normalizace zničila do té doby vynikající československou kinematografii. ()

honajz 

všetky recenzie používateľa

Je to sice podle exnerovky, ale hlavní policista se jmenuje jinak a dokonce má rodinu! Celý film trpí určitou nevyrovnaností - hodně motivů je jen nakousnuto a nerozvedeno, dokonce jim chybí nějaké zakončení v rámci příběhu: rodinný život kapitána a vztah s jeho manželkou (i když ten koňáček od chápajícího barmana je skvělá scéna, kterou pochopí jen delší dobu ženatí chlapi), jen nakousnuté je kamarádství manžela zavražděné a jeho kamaráda, chybí, jestli byl nějak potrestán spící vrátný, postava rusovlasé redaktorky s kytkami v podání Aleny Procházkové se rovněž zcela ztratí na konci příběhu, postava Jiřího Zahajského se jen sem tam mihne a vůbec netuším, co u té policie má na starosti, protože na vyšetřování se evidentně podílejí jen Vlach a Drbohlav... Je zde pár dobrých hlášek a dobrých scén - ta, kdy kapitán Marha zjistí, že by se nemusel pořád tvářit tak vážně a sem tam se usmát; hláška "tak vy jste fakt tajnej!"; parodie na maigertovky, kdy je jasné, že přes dýmku by vyšetřovateli nikdo nerozuměl; vynikající skoro hororová scéna v noční redakci, kdy kapitán Marha bloudí sám temnými chodbami a my cítíme, že přijde něco zlého - to je asi nechtěný vrchol filmu. Jinak jsem nějak nepochopil všechny souvislosti případu, kdy mi přišlo, že některé věci se daly řešit jinak a ne vše mi logicky sedělo a do sebe zapadlo (například závěrečné "doznání" vraha by bylo pro šikovného právníka lehce vyvratitelné). Docela mne pobavilo, že Exnerovým pucflekem bude Vlach i v Dialozích pro klarinet, cimbál a bicí. ()

Adam Bernau 

všetky recenzie používateľa

Jsou jisté železné zákony tv a fimových krimiálek: Kriminalista před sebou hrne neustálý spánkový dluh a z dovolené (byť by ji i byl dostal za trest) je vždy vzápětí odvolán. Detektivkář Erben jako by budoucí zfilmování svých děl už předjímal: Na nevyspalost se v erbenovkách upozorňuje často a rádo, no a odvoláním z dovolené se v "Čas pracuje pro vraha" rovnou začíná. K tomu se druží další pravidlo, podle nějž kriminalista, který má manželku nebo i děti, permanentně této (těmto) dluží společně trávený čas. Což je v ČPpV prakticky jediný motiv kriminalistova sukromí. To ale asi nepůjde na Erbenův vrub, neboť, jak vyplývá z komentářů diváků, kteří jsou jeho čtenáři, v předloze i tentokrát vystupuje světácký erotoman Exner a nikoli pokorný podpantoflák Marha. Každopádně je motiv "okrádání rodiny" přiveden k obludné dokonalosti, neboť Marhova manželka se ve svých obou přímých a jednom telefonním vstupu projevuje výlučně jako odporná semetrika, která otvírá ústa jen proto, aby spílala nebohému hrdinovi, jak si to jako představuje a co je tohle za život. Vzhledem k tomu, že se pak motiv kriminalistova soukromí během filmu jaksi nenápadně vytratí, nedostane ani ona šanci hrdinu pochopit, ani hrdina ji nějak uspokojit. Jestliže bylo normalizačním dramaturgickým plánem příliš světáckého Exnera zlikvidovat, nemohlo to být provedeno lépe. Dokonce i ten jediný škodolibý a spíše náznakový zbytek Exnerova zájmu o družbu s ženami (rozhovor ve skleníku) je pojat jako projev jeho péče o synkovy zájmy. Následkem úplného Exnerova vykastrování tedy nemáme možnost Fr. Němce coby Exnera nějak vyhodnotit, což je škoda, protože se zdá, že by mu docela slušel. Dalším faktorem, kterého je třeba si už jednou na exnerovkách všimnout, je jejich tematická poplatnost vládnoucímu režimu. V Bláznově smrti si Erben bere na paškál podstatně a genericky nezdravé ovzduší zatrvzelé buržoazní rodiny žijící z trvalého pocitu ukřivdění režimem. ČPpV pak už úplně vypadá jako na objednávku StB (jejíž smysl pro sarkasmus zní v Marhově rozverném "dobré jitro, tady vnitro"), jeť cele založena na režimní paranoie ze západních agentů (vzhledem k čemuž je vtipné, jak "jako zápaďácky" se tato krimi místy a hlavně v samotném úvodu tváří), přičemž odhalená zápletka (konspirační strategie pro prodej mozků na Západ), jakož i související dílčí dějové kroky, jsou neuvěřitelně naivní. No a nejde-li právě o vyloženého třídního nepřítele, jsou alespoň namočeni (jako v pozdější Smrti talentovaného ševce) "moderní umělci" a příslušní odborníci (či kšeftaři), což je všechno tak jako tak podezřelá svoloč. Ostatně se zkaženým "moderním umělcem" z buržoazní rodiny se setkáváme i v Bláznově smrti (překvapivě dobrý dojem z této postavy zanechal můj nefavorit Postránecký) a darebáka umělce máme i v "Dialozích" (1985). Pouze k Pokladu byzantského kupce se v tomto směru nemohu vyjádřit, protože jsem ho viděl už dávno a pokud si vzpomínám, byla to hlavně velká legrace. Ostatně tento kus byl zfilmován v 60. letech, což jsme trochu někde jinde, že. Tímto poznatkem mohu elegantně přejít k otázce, již pokládám čtenářům Erbenových knih (k nimž se nehodlám nikdy přiřadit), zda jsou všechny ty úlitbičky zkurvené, prolhané a nactiutrhačské státní moci už v jeho autorské povaze, totiž zda jsou skutečně obvyklou součástí jeho díla, nebo zda jde spíš o výsledek selekce (případně též "lehkého posunu") televizních a filmových dramaturgů. (Konec konců pohled na onu "buržoazní rodinu" byl objektivně vzato historicky zajímavý a že by se mezi umělci, novináři či intelektuály protirežimního ražení nebyli vyskytovali různí vykutálenci, veksláci, zmrdi či zoufalci, nechci tvrdit. Může být, že Erben prostě jen má rád motivy a aktéry z tzv. "velkého světa", "lepší společnosti" apod. - tím spíše by ovšem příslušná analýza jeho díla mohla být zajímavá.) Toto vše muselo být řečeno. Pokud jde o kvalitu ČPpV, tak hvězdičku dávám, ježto dívat se na to celkem dá a Cupáka mohu prakticky v čemkoli. () (menej) (viac)

Galéria (11)

Zaujímavosti (6)

  • Když tým vyšetřovatelů čeká před kinem na podezřelého, lze spatřit plakát k právě promítanému filmu, kterým je snímek Křidýlko nebo stehýnko (1976). (korbitch22)
  • Natáčelo se i v porodnici u Apolináře. (Winster)

Reklama

Reklama