Gandahar

Poslední režisérský animovaný počin Reného Lalouxe je v porovnání se starší Divokou planetou o několik tříd výše a to v mnoha rovinách. Jasně, že svoji roli hraje věkový odstup 15-ti let a na Divoké planetě se podepsal zub času, ale Gandahar je zkrátka o dost ucelenější a zábavnější vůbec. Pokud vás Divoká planeta fascinovala svoji bizarností, fantaskním světem a surreálnou atmosfou, tak nebudete vůbec litovat i zde! Prostý příběh zato opět s alegorickým podtextem a kosmickým až duchovním nádechem. Při prvním zjevení armády černých kovových robotů šel vyloženě mráz po zádech, čemuž výtečně pomáhala hudba a zvuková stránka. Po celou dobu výborně příběhu sekundovala. Stejně jako v případě Divoké planety jsem mohl spatřit pozoruhodné nápady v univerzu Gandaharu. Radost se kochat omračujícím vizuálem. Animák Gandahar bych také nedoporučoval pro nejmladší diváky, protože by mohl působit příliš pochmurně a možná strašidelně. (09.11.2015)

Veľmi ma mrzí, že som Gandahar nevidel ako dieťa, prípadne v prvých rokoch teen veku, pretože si dobre viem predstaviť, ako by zapracoval s mojou fantáziou a asi by som ho zaradil po bok Nekonečného príbehu a Posledného jednorožca. Ale nedá sa nič robiť. Aj tak ale Gandahar nie je primárne určený deťom, tí si užijú tvorcovu imagináciu (i keď tie dnešné asi stará animácia neosloví), my životom skúsení dobre vieme, čo nám chcel Laloux povedať a že je s čím v našom svete porovnávať. V podstate nemám čo vytknúť, snáď len sebe spomínaný fakt, že som nebol schopný na film naraziť pred tridsiatimi rokmi. (05.02.2023)

Vidím, že to tady skoro všichni srovnávají s Divokou planetou, ale tu já zatím neviděl. Každopádně Gandahar mě hodně zaujal. Sice je to teda víc fantasy než sci-fi, animace není bůhvíjak pormakaná a do nějaké 20 minuty jsem se s tím smiřoval, ale pak mě to dost chytlo a až do konce nepustilo. Překvapivě to má dost silnou atmosféru, chytře vymyšlený příběh, zajímavý děj a i na nějaké filozofování dojde, třeba ohledně rozdílů mezi světem bez moderních technologií a světem, který je složen jen z moderních technologií. Do toho je tam dobře vybraná hudba a fascinující fantazie režiséra, protože ten svět je plný zajímavých nápadů. Líbilo se mi to dost a své kouzlo to rozhodně mělo. Své vady taky, ale těch není moc a protože mě tenhle podivný svět z nějakého záhadného důvodu fascinoval, trochu nadhodnotím a dám slabých 5*. Jsem zvědavý na Divokou planetu. EDIT: Trochu se mi to rozleželo v hlavě a nakonec dám spíš jen 4*. Ten začátek mě moc nebral a celkově to mohlo být trošku svižnější. (03.10.2020)

Kdyby měl tenhle film odlišný začátek, jednalo by se o naprosto pecku, takhle ale Gandahar na to nejlepší ze sci-fi ztrácí pár délek, ne koňských, nýbrž spíš délek psychopatického pásovce krvesavéhosavého Gandaharského (mimochodem, v tomhle filmu se žádný takový tvor nevyskytuje. Škoda). Jestli se někdy budu nudit, vystříhám z tohohle filmu celou pitomou dějovou romantickou linku, pak mi zůstane velmi slušné scifi klasického střihu plné divných robotů, divných tvorů, odhalených poprsí a odvážných hrdinů bez bázně a hany, kterému nechybí ani docela zajímavá pointa, navíc francouština se fajn poslouchá. Ale ne tolik jako čeština v přeci jen lepší Divoké planetě, která zůstává Lalouxovým vrcholným dílem. (07.01.2014)

4* s Divokou Planetou se svezlo, že jsem zkouknul i tenhle kousek od stejného režiséra, který je o 15let novější, ale stylově hodně podobný svým fantastickým světem. Tady se objevují ještě divnější bytosti a zrůdy a zároveň má v sobě i velký kus erotična, takže má podle mě hodně blízko k japonskému žánru anime a manga komiksům. Propracovaným sci-fi příběhem mi byl bližší a působil na mě zajímavěji než starší bratříček. Oba byly v průběhu dalších let určitě hodně inspirativní pro další filmy, a proto si zaslouží vysokou známku za originalitu. Zub času však i tu působí čím dál víc, ale tady své 4 hvězdy určitě dám. [ PŘÍBĚH: 2 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 3 /// NÁLADA: 1 /// ART: 1 /// STYL: 2 /// CASTING: X (3*MAX) ] (12.02.2017)