Bicykly versus automobily

Ďábelsky uhrančivý snímek s ironickou vtahující hudbou a kamerou a revoltujícím zabarvením. Snímek představuje napjatou vnitroměstskou dopravní situaci v mnoha velkoměstech planety, Sao Paolu, Los Angeles, Torontu..., kde se radnice cíleně zbavily sociálních a ekologických výhod systému městské hromadné dopravy ve prospěch tučných finančních zisků a jsou servilní vůči automobilovému průmyslu a kamionové přepravě. *** Do hry ovšem stále silněji vstupují i opačné požadavky masově narůstající komunity nezávislých cyklistů, dožadujících se oprávněně vlastní struktury pro pohyb ucpaným městem. Situace ve městech zahlcených kolonami stojících aut se ostatně stává neúnosnou pro všechny, včetně řidičů samotných. *** A jak vypadají konkrétní podmínky, překážky a existenční okolnosti cyklistů ve zmíněných městech z jejich vlastního pohledu? A jaké mají možnosti pomocí občanských aktivit něco změnit? S jakými mocnostmi bojují, co všechno hraje roli a proč je v kriticky přetížených oblastech tak těžké prosadit základní právo na bezpečný pohyb lidí ve městě na kole? Jak je možné, že se místo urychleného zavádění cyklistických stezek někde pruhy pro cyklisty dokonce systémově odstraňují a civilisté na kolech kvůli špatnému značení přicházejí při dojíždění do práce či školy běžně a s vědomím úřadů o život? Může být záměrem úřadů nerentabilní cyklisty takhle brutálně odradit? Kam až sahají chapadla automobilového průmyslu? Jak fungují například lobbystické aktivity automobilek v Berlíně? *** A naopak, jak vypadá každodenní život lidí s auty třeba v takové Kodani nebo Amsterdamu, kde je naopak běžnou rutinou cyklistická přesila? Jak se pěstuje lidská vzájemnost, vnímavost, možnosti spolubytí? *** A to hlavní: jak se vůbec kdy mohlo z hlediska zdravého rozumu rozhodnout, aby auta měla ve městech absolutní přednost před lidmi na kolech? V čí prospěch se tu dláždí cesta do pekel? *** Přestože je snímek natočený svěže a s velkou mírou ironie, vtipu a odstupu, jakmile po Vás začne pálit fakta a statistiky z jednotlivých měst, neubráníte se trnutí, když pochopíte, že sociální urbanistika se tu stává nástrojem, s jehož pomocí radnice za úplatu nechávají cíleně umírat nezávislé lidi na kolech podle toho, kdo si na ně došlápne a kdo je zaplatí. *~~ (07.03.2016)

Dokument porovnávající dopravu v přeplněném L.A. a Sao Paulu, která jsou od 30. let zaměřena na automobilovou dopravu, MHD tu zajišťují autobusy, byly úplně zrušeny trolejbusy a tramvaje a není to tam vůbec přizpůsobené cyklistům. To tu srovnávají třeba s Kodaní, rájem cyklistů, kde jezdí 50% lidí do práce na kole a kdo jede 20 km/h, má pořád zelenou vlnu, k tomu třeba ještě Toronto, jak se svérázně zbavují cyklistů a ztrpčují jim život. A tak cyklisté musí jezdit nazí, aby na sebe upozornili apod. Taký zvláštní dokument, proti tomu je Brno k cyklistům značně přívětivé. (24.11.2016)

Dokument o tom, jak spolu mnohdy na ostří nože bojují cyklisté a automobilisté. Sice si hraje na to, že je nestranný, ale sami tvůrci vědí, že není a viditelně přizvukují cyklistům. Nicméně tentokrát mi ta nevyváženost nevadí a víte proč? Protože jinak je ve světě ta nevyváženost úplně obrácená. Tzn. téměř vše pro auta... lepší a větší silnice, parkování, dostupné benzínky, vůbec celý automobilový průmysl se svojí obrovskou lobby. Nejcennější myšlenka z filmu byla jasně řečená. Naše závislost na autech a automobilovém průmyslu je téměř dokonalá. O to se automobilky vědomě staraly celé minulé století. Stavba nízkých mostů, pod kterými projedou jen auta a ne autobusy, postupná likvidace MHD, vybudování si silného místa v ekonomice, propracovaná lobby v politických kruzích,… apod. Je sranda sledovat, jak to samo zajde na svoji velkolepost. A velká pravda také je, že nepomůže ani třeba osmiproudá dálnice, protože narůstající počet aut ji stejně ucpe. Když vidím, jak jdu městem a jsem pešky rychlejší než auta v kolonách, jen nechápavě kroutím hlavou, proč všichni dřepí v autech, i když to vždy opravdu není nutné. Sám autem jezdím, ale častěji jezdím vlakem. Pokud si lidé neuvědomí, že auto je jen možnost a ne nutnost (jet pár kilometrů do města nutnost opravdu není), nic se nezmění. (17.12.2019)

Pokud 50% lidí jede autem jen na vzdálenost 5km, tak opravdu nemá cenu je "pobízet" jezdit autem, protože kolo a MHD šetří peníze i prostor, a mnohdy i čas. Note: Vlastním auto, nikoli silnici. Silnice není bojiště. Dánsko je druhý extrém, zde cyklisté nejsou chráněni plechem vozu, ale zákony. Takže si dovolují dělat skopičiny - z cyklopruhu vybočit do silnice, protože zrovna má cyklista zelenou. Je to jednoduše o lidech a o prostoru. (14.11.2016)

Dokument ma na začiatku zarazil rozjímaním nad súbojom áut a inej dopravy, našťastie sa to postupne vo filme strieda s informačnými pasážami. Zamerali sa na dve veľkomestá s problémovou dopravou: Los Angeles a São Paulo a nie sú to povzbudivé čísla. V L.A. dnes 70 % rozlohy mesta pokrývajú cesty a parkoviská. V roku 1960 zmizla v L.A. posledná električka. Celá doprava je výsledkom expanzie automobilových spoločností v snahe vytvoriť ilúziu rýchlosti dopravy. Čím viac sa budujú a rozširujú diaľnice, tým je doprava horšia. Celkom opačný prípad je Kodaň, kde 4/5 ľudí vlastnia bicykel, 40 % ľudí dochádza do práce bicyklom, majú svoje široké pruhy, semafory a zelené vlny. Zaujímavou informáciou je, že v Kodani dochádza do práce bicyklom viac ľudí ako v celých USA. Nakoniec z dokumentu celkom logicky vyplynulo, že sa všetko môže automobilová lobby, a to nielen americká, ale aj nemecká a ďalšie. Počet vyrobených áut stúpa a ešte rýchlejšie stúpa počet ľudí strednej triedy, ktorá si môže dovoliť auto. Automobilový priemysel je ťahúňom mnohých ekonomík a najbližšie roky to inak nebude. Rád by som zažil dobu, keď sa politici budú chcieť a budú môcť pochváliť, že produkcia áut klesá a klesá aj počet áut u obyvateľov, ktorí radšej volia iný spôsob dopravy. –––– Automobilovému průmyslu se podařilo vytvořit síť, která vice či méně zjevně ovládá veřejnost a politiky, a ze které je velmi těžké se vymanit. (21.06.2017)