Bicykly versus automobily

Doprava je jedným z najväčších civilizačný problémov súčasnosti a najbližšej budúcnosti. Chýba dlhodobá vízia a najmä to, či je vôbec nutné tak často a tak ďaleko sa dopravovať. Podobné je to aj s mobilnými telefónmi, ktoré ľudia využívajú nie preto, že potrebujú telefonovať, ale preto že majú možnosť telefonovať. Dominancia osobných automobilov je príkladom najrozsiahlejšej manipulácie s potenciálnymi spotrebiteľmi, aká sa v poslednom storočí odohrala. Zatiaľ čo v energetike silnejú tlaky na využitie obnoviteľných zdrojov, v doprave prevládajú konzervatívne tendencie. Zaujímavý Gertlenov dokument priniesol údaj, že 50 % jázd automobilom sa uskutočňuje na vzdialenosť kratšiu ako 5 km. Za kľúčovú považujem vetu vyslovenú v závere dokumentu (určenú automobilistom, ale platnú aj pre ostatných účastníkov dopravy): "Uvedomte si, že vlastníte auto, nie cestu." Riešenie nie práve priateľského vzťahu medzi automobilistami a cyklistami vidím v nahradení dominancie koexistenciou. Rôzne spôsoby dopravy majú byť komplementárne, nie konkurenčné. Ale to je iba také snenie, pretože osobný automobil za tie roky už nadobudol charakter návykovej látky. (22.06.2017)

Velmi nevyvážený až jednostranný rádoby dokument, chci říct aktivistické video se stále se dokola opakujícím srdceryvným motivem sražených cyklistů, záběrů na cyklisty nedodržující základní předpisy a cykloaktivistů, kteří sami přiznávají nenávist k řízení a chtějí ostatní omezit ve jménu svého až náboženského fanatismu, protože přece "každý chce jezdit na kole". Problémy měst, které se cíleně zbavily výhod hromadné dopravy výměnou za peníze z autolobby jsou zde srovnávány s Kodaní a Amsterdamem, kde naopak lidé trpí pod nátlakem neukázněných cyklistů, kterým kdysi podali prst a oni si vzali celou ruku. I s tak rozšířenou cyklistickou infrastrukturou těchto měst cyklisti předpisy stejně dodržovat nehodlají. Hvězdu za to, že tamního taxikáře rovnou nevystřihli. (26.12.2021)

Dokument porovnávající dopravu v přeplněném L.A. a Sao Paulu, která jsou od 30. let zaměřena na automobilovou dopravu, MHD tu zajišťují autobusy, byly úplně zrušeny trolejbusy a tramvaje a není to tam vůbec přizpůsobené cyklistům. To tu srovnávají třeba s Kodaní, rájem cyklistů, kde jezdí 50% lidí do práce na kole a kdo jede 20 km/h, má pořád zelenou vlnu, k tomu třeba ještě Toronto, jak se svérázně zbavují cyklistů a ztrpčují jim život. A tak cyklisté musí jezdit nazí, aby na sebe upozornili apod. Taký zvláštní dokument, proti tomu je Brno k cyklistům značně přívětivé. (24.11.2016)

Ďábelsky uhrančivý snímek s ironickou vtahující hudbou a kamerou a revoltujícím zabarvením. Snímek představuje napjatou vnitroměstskou dopravní situaci v mnoha velkoměstech planety, Sao Paolu, Los Angeles, Torontu..., kde se radnice cíleně zbavily sociálních a ekologických výhod systému městské hromadné dopravy ve prospěch tučných finančních zisků a jsou servilní vůči automobilovému průmyslu a kamionové přepravě. *** Do hry ovšem stále silněji vstupují i opačné požadavky masově narůstající komunity nezávislých cyklistů, dožadujících se oprávněně vlastní struktury pro pohyb ucpaným městem. Situace ve městech zahlcených kolonami stojících aut se ostatně stává neúnosnou pro všechny, včetně řidičů samotných. *** A jak vypadají konkrétní podmínky, překážky a existenční okolnosti cyklistů ve zmíněných městech z jejich vlastního pohledu? A jaké mají možnosti pomocí občanských aktivit něco změnit? S jakými mocnostmi bojují, co všechno hraje roli a proč je v kriticky přetížených oblastech tak těžké prosadit základní právo na bezpečný pohyb lidí ve městě na kole? Jak je možné, že se místo urychleného zavádění cyklistických stezek někde pruhy pro cyklisty dokonce systémově odstraňují a civilisté na kolech kvůli špatnému značení přicházejí při dojíždění do práce či školy běžně a s vědomím úřadů o život? Může být záměrem úřadů nerentabilní cyklisty takhle brutálně odradit? Kam až sahají chapadla automobilového průmyslu? Jak fungují například lobbystické aktivity automobilek v Berlíně? *** A naopak, jak vypadá každodenní život lidí s auty třeba v takové Kodani nebo Amsterdamu, kde je naopak běžnou rutinou cyklistická přesila? Jak se pěstuje lidská vzájemnost, vnímavost, možnosti spolubytí? *** A to hlavní: jak se vůbec kdy mohlo z hlediska zdravého rozumu rozhodnout, aby auta měla ve městech absolutní přednost před lidmi na kolech? V čí prospěch se tu dláždí cesta do pekel? *** Přestože je snímek natočený svěže a s velkou mírou ironie, vtipu a odstupu, jakmile po Vás začne pálit fakta a statistiky z jednotlivých měst, neubráníte se trnutí, když pochopíte, že sociální urbanistika se tu stává nástrojem, s jehož pomocí radnice za úplatu nechávají cíleně umírat nezávislé lidi na kolech podle toho, kdo si na ně došlápne a kdo je zaplatí. *~~ (07.03.2016)

Jako absolvent několika mezinárodních cyklojízd za propagaci cyklistiky oceňuji vydařené srovnání různých zemí. U nás je auto nejpomalejší způsob dopravy, když se započítá čekání na všechny pasažéry jízdy než se slezou. Když mě někdo sveze, v autě se nedá moc pracovat na svých věcech. Loni jsem opět zkusil dva měsíce jezdit po Praze na kole, ale vzdal jsem to. Občas mě agresivní mladí řidiči verbálně napadali. A pražská organizace Automat prosazující kola je neschopná. (14.10.2020)