Mladý papež

Človek nevie, čo čakať. A Sorrentino, majster, si pohral s očakávaniami ako málokto. Je to dokonalá hra - Lenny je figúrka, spočiatku narcistická, až odporne narcistická (fascinuje tých, ktorí majú zdravé sebavedomie), provokatívna, cynická. Autori, chvalabohu, (pre niektorých asi práve bohužiaľ) postupujúcim dejom pozornosť upriamia na mikropríbehy, ktoré každý jeden (pre mňa vyjma ministerského stretnutia) fascinujú a dojímajú. Spočiatku som si prial viac hollywoodský prístup a keď sa začali tvorcovia na jeho hrane pohybovať, prial som si opak. Sorrentinovsky šikovné a dokonale nákazlivé. A ak sa človek odprostí od Vatikánu (komu to ide), jednou z línii, ktorá dostala mňa, je odlišnosť a boj každého z nás s egom - a ako sa inakosť stále málo toleruje...tbc...áno, seriálový šok roka...tbc... (25.12.2016)

Místy to sice působí jako „jedeme dle zajetého syžetu quality TV za každou cenu“, ale to rozhodně neznamená, že by to bylo na škodu. Ambivalentní postava mladého papeže jakožto echt tmářského katolíka nevěřícího v nic než sebe sama a který své vlastní tápání/hledání skrývá pod rouškou echt tmářského katolictví a mocného nekompromisního starozákonního Boha, jehož lásky jsme nehodni. Pokud si rochníte v machiavelistickém kutí piklů plném dialogových výměn, kdy každá věta je dvojznačná a kdy se pod zdánlivě přátelskými větami o ničem odehrává nevyřčená hmatatelná tenze, ve které má stejnou váhu věta jako mlčení, tak je Mladý papež zcela jistě pro vás. V této poloze totiž exceluje. Problematické jsou zatím občasné WTF pasáže à la CGI klokan, které jsou… Prostě WTF. Také některé postavy příliš šustí papírem, ale výkony to bez výjimky zachraňují. Svébytný Sorrentiniho styl rozpoznáte okamžitě. Občasné náhledy do běžné rutiny života „za klášterními zdmi“ sympaticky civilní, symbolikou (většinou) ne prvoplánové, zdánlivě apolitický papež s jasnou agendou versus politikaření kardinálů skvostně satirické, vypointované přemítání o jsoucnu i Bohu nelaciné, suchý humor trefný, fotbalová Neapol přítomna, podvratné v papežovi jakožto přesném opaku toho současného progresivního, skvělé výkony (korunované duem Jude Law a Silvio Orlando), audiovizuálně vypiplané a dle očekávání nulové, co se dějovosti týká. Tohle je o postavách, nikoli příběhu a zvratech; takový "thriller vnitřní víry". Nedá se však mluvit o vyváženosti zážitku; jsou tu vpravdě božské pasáže stejně jako ty dosti hluché, na kterých je nejlépe poznat, že deset epizod není zcela opodstatněných. To jsou (ne)kvality Mladého papeže v kostce. (09.11.2016)

Zaujímalo by ma, či "kritici" Mladého pápeža dopozerali samotný seriál až do úplného záveru, alebo ho "súdili" (ako to už u veriacich býva zvykom) a zatratili po vzhliadnutí jednej, dvoch epizód. Môj prvý, pôvodne zverejnený komentár sa hneď v úvode sarkasticky vyjadril k jednému z užívateľov (ktorý má taktiež právo na svoj názor (!), s čím nemám problém - o to tu nejde), ktorý samotný počin označil za rúhanie len preto, lebo sa námetom dotkol svätej inkvizície, či viery ako takej. Nemôžem si pomôcť, ale príde mi to, akoby väčšina hodnotila obal namiesto obsahu. Načo je človeku pekný kabát od Gucci-ho, keď mu je v tom najväčšom mraze aj tak zima? Celkový problém spočíva v tom, že väčšine požieračov všetkého sfilmovaného, akoby ušla pointa či myšlienka samotného tvorcu, ktorý vykreslil cestu k Bohu tým najbizarnejším spôsobom, pričom tí menej všímaví, menej vnímaví, ktorí majú problém čítať medzi riadkami, zavrhli tento projekt ešte skôr, ako sa vôbec presvedčili o čom NAOZAJ JE. Bez ohľadu nato, akú Sorrentino zvolil formu arogancie, sarkazmu či prejavu inteligencie - výsledok je presným opakom čoho sa všetci od úvodu "báli". Takže nabudúce "nesúdiť", kým nepoznáte celú "pravdu", lebo potom sa môžete veľmi rýchlo presvedčiť o starej múdrosti: "že najhoršia smrť, je z vyľakania". (06.12.2016)

Zďaleka najlepší seriál roka a možno nielen roka 2016. Začne to ako prvoplánové "vatikánske House of Cards", ale postupne to získava ďalšie úchvatné vrstvy. Dokáže to byť kontroverzné aj hlboko tradičné, rúhavo cynické i nesmierne ľudské, vtipné i dojímavé, sexy aj predchnuté duchovnom. Jude Law v životnej úlohe, scenár a dialógy ako z inej reality a Sorrentino sa usmieva. K tomu geniálna hudba a skvostná úvodná znelka. Absolútne famózna záležitosť. (01.12.2016)

Sorrentinova tvorba šla vždy tak nějak trochu mimo mě, ale Mladého papeže jsem si musel pustit kvůli tak kladným recenzím, ve kterých je zejména Jude Law vychvalován až do nebes. Prvně musím podotknout, že tento seriál není zacílen na úplně obyčejné mainstream publikum, ten styl se totiž vymyká všem zažitým tabulkovým hodnotám. Ta artovost mě sem tam dokázala naštvat, ale díky NĚMU jsem si dokázal výsledný produkt užít. Jude Law zde totiž září na všechny světové strany. I z původně nezajímavě vypadající scény dokázal vytvořit nezapomenutelnou momentku. Ten samotný audiovizuál předčí většinu existující seriálové konkurence, ať už se jedná o prosté hrátky s kamerou či perfektní obrazovou kompozici (viz. úvodní titulky). Na vyšší hodnocení mi tedy bohužel schází lepší dějová propletenost (pár vedlejších linek mi přišlo nadbytečných) a možná trochu větší gradace ke konci. Ale Nového papeže s Johnem Malkovichem navíc si v budoucnu nenechám ujít, to by nešlo :D Za mě 7,5/10 (09.11.2021)