Pravidlá muštárne

"Dobrou noc králové z Maine, princové Nové Anglie" vlastně ani nedokážu popsat, proč se mi ten film líbil, ale prostě je to tak. Je to příběh o životě, lidech a citech. A já se teda přiznám, že v posledních dvaceti minutách ukáplo nemálo slz. Je pravda, že se mi víc líbil ten úplný začátek než ten prostředek, ale nenudila jsem se ani vteřinu. 5* (06.03.2011)

Již už zocelen dramaty z Koreje a Japonska nebylo to pro mě nijak citově náročné dílo. Avšak musim uznat, že na americkou produkci je to dílo opravdu přeborné a pro blockbusterového diváka nezapomenutelné. Já v tom vidím hlavně ty sympatické tváře těch herců a hlavně Erykah Badu, jejíž hudbu miluji. Určitě je to krásný film na shlédnutí a já ho budu jen doporučovat. 80% (03.02.2010)

Na konci jsem skutečně brečel. Tohle musí dostat každýho. Krásný, dojemný příběh, citlivě natočený. Jak to ten Lasse Hallstrom proboha dělá, že každý jeho film je opravdovou filmovou událostí? A herci? Strašně moc se mi líbí úsporné herectví Tobeyho Maguireho, Michael Caine byl výborný (ale nemůžu si pomoct, na Oscara to nebylo) a Charlize Theron už dávno není jenom ta modelka, která hraje, ale opravdu dobrá herečka a navíc nesmírně půvabná. A tak na závěr, přátelé, poděkujme osudu, že se to nedostalo do pařátků Jana Svěráka. Ten by tam zase narval "smutné oči Barči", nebo něco podobného a filmový divák by přišel zase o jeden hluboký zážitek. (20.09.2003)

Přesný příklad filmu, který se mi velmi líbil, ale jakmile skončil, přestal jsem na něj myslet a neláká mě vidět ho znovu. Lasse Hallstrom mi vždycky přišel jako skvělý vypravěč, tady však nefungeje vztah k postavám a jejich osudům a celý příběh tak přes značnou zajímavost vyzní do ztracena. Celý film se nese v posmutnělém hávu, skutečný útok na srdce a mrazení se však nekoná – což by podle zdejších komentářů mělo. (17.01.2008)

Lasse Hallström patří spolu s Milošem Formanem k těm evropským režisérům, kteří se nejlépe adaptovali v amerických poměrech a dokázali evropský smysl pro umělecké ambice skloubit se slušným řemeslem a komerčními zájmy velkých studií. Hallström stejně jako Forman se v nových podmínkách zaměřili na adaptace význačných děl slavných romanopisců a dokázali je zpracovat s mimořádnou pečlivostí a citem pro detail. Pravidla moštárny jsou kultivovaný a citlivý film o dospívání, hledání životních hodnot, smyslu pro povinnost a o lásce i přátelství. Není jednoduché zasadit film do prostředí sirotčince a vyvarovat se lacinému sentimentu, ale Hallströmovi se to myslím podařilo dokonale. Často objevuju v podobných filmech falešné tóny, ale tady podle mě nezazněly. Snímek má výborné herecké obsazení, Maguire i Caine hrají uměřeně a přesně, oba patří ve svých generacích k velmi významným a nepřehlédnutelným hercům. Jedinou vadou na kráse může být u některých diváků pomalejší tempo, ale to mi určitě nevadilo. Irwin nepatří ke spisovatelům, kteří by se filmovali lehko, ale Hallström v tomhle případě zabodoval. Celkový dojem: 95 %. (06.11.2011)