1944: Přinuceni k boji

(Proti) válečný film o osudu Estonska, s jehož obyvateli manipulovali Hitler i Stalin. První polovina filmu je věnována hlavně vojákům pod vlajkou SS, druhá opačné straně - Rudé armádě. Dojímali mě hlavně civilisté, stařenka, které vůbec netušila, kdo u nich zrovna táboří a kdo je nepřítel. Pokaždé to přece byli Estonci. Oba hlavní hrdinové jsou velmi sympatičtí a filmu neškodí ani lehká romantická linie ve druhé polovině. Určitě stojí za to vidět. (29.06.2015)

Nedivil bych se, kdyby tenhle film stál půlku estonského státního rozpočtu, protože tohle asi nebude film, který by se v Estonsku točil každý den. Zároveň je vidět, že to nebyly vyhozené peníze, protože film je natočen dobře. Je vidět, jak si s malou zemí zahrály dvě velmoci. Příběh je vymyšlen velmi dobře, něco takového jsem nečekal. Spíš něco ve stylu bojujeme a padneme do posledního muže. I za to je potřeba dát pochvalu tvůrcům. Jediné, co jsi mohli odpustit, ale té provokaci rozumím, je věta na závěr. (24.03.2017)

Velice zajímavý válečný film. Oceňuji jeho režii mimo posraný USA, takže film působí reálně a v orig znění je to pastva pro uši. Příběh je jednoduchý, avšak film plyne poměrně pozvolna až pomau. Jedinou výsadu mám , že ač jsem jej viděl vícekrát, nikdy jsem nepostřehl v jakém momentě se děj otočí... (14.11.2020)

O účasti Estonska v druhé světové válce jsem pravda doposud nic neviděl ba ani nečetl. Zajímá mne spíše Pacifik a letecká válka nad Evropou. I tak jsem ale s otevřenými ústy sledoval film, který popisoval smutné období historie Estonska, kdy nejprve po okupaci Němců museli do války mladí muži v uniformách wermachtu a SS a po okupaci Rusů zase další v uniformách Rudé armády. Díky sledu dějinných událostí i vývoje války pak proti sobě stáli občané Estonska jako nesmiřitelní nepřátelé. Někteří nenáviděli Stalina a rádi šli s Němci, jiní zas byli v Rudé armádě jen proto, že odmítnout odvod by se rovnalo kulce nebo jízdence kamsi na Sibiř. Tak jako tak nebylo výběru. Nebývá to u mně obvyklé, ale v první půlce filmu jsem fandil těm klukům v uniformách barvy feldgrau... Film nám ale ukáže obě strany mince a tak jeho druhou půlku strávíme s vojákem Rudé armády - také Estoncem. Válka se sice přiklonila na stranu Rusů, ti se však v Estonsku chovali za války a po váce jako zvěř. Z hlediska válečného řemesla není filmu co vytknout, vše sedí jak má, mundůry, technika...Divák uvidí mnoho bitek včetně tanků T34. Milovníci letadel pak uvidí nálet Il2 na kolonu ustupujících Němců. Zkrátka a dobře tohle byl parádní válečný film, kterému k páté hvězdě chybělo už jen opravdu málo. Dávám 4 panzerfausty a Estonsko - Finské koprodukci palec nahoru ! . * * * * (10.08.2015)

Nejzajímavějším a též nejzávažnějším faktem je vlastně geografická situace pobaltských států. Všichni je pořád chtějí obsadit a ani z jednoho Zla si člověk nemůže pořádně vybrat. Taky se ho často nikdo ani neptá. A tak bojují Estonci proti Estoncům a ani to není proto, že by jeden byl fašista a druhý komouš. Zkrátka karty tak byly rozdány a jednoho dne stojí proti sobě. A to si my Češi říkáme jakou jsme měli smůlu...80% (15.03.2020)