Predtým, ako som ťa poznala

Než jsem tě poznala je film, který je v mnohých ohledech jiný než ostatní romantická dramata, a přitom využívá prvků, které se vyskytly již v jiných, jemu podobných filmech. Člověk tam cítil nádech Nedotknutelných skrze tu kvadruplegii, nicméně francouzský předchůdce hrál více na humornou notu, zatímco zde šlo spíše o rozvíjení vztahu mezi diametrálně odlišnými hrdiny a o vyrovnávání se s krutým osudem. Herecké obsazení bylo nadmíru sympatické, i když jsem si občas říkal, jestli to to vlnící se obočí Emilie Clarke myslí vážně, nicméně se mi na závěr filmu dostalo uspokojivého vysvětlení. Potěšilo mě obsazení Matthewa Lewise, který se dokázal vymanit z role Nevilla z HP. Rovněž jsem byl unešený ze soundtracku, hlavně ze songů Not Today a Unstedy. Zkrátka mile natočený snímek, který se odehrává v nádherném prostředí Anglie a nabízí pěkný příběh, který je možná na jednu stranu již okoukaný, nicméně i tak se člověk na to rád podívá a nechá se unést tím lehce naivním a roztomile podaným scénářem. (11.07.2016)

Moc hezká, pozitivně laděná a sympatická romantická citovka, která musí potěšit nejenom ženský, ale i chlapy. Přitom Emilia Clarke mi ze začátku dost vadila, jak se před kamerou strašně ksichtila. Postupem času jsem ale pochopil, že to její pitvoření je záměr a strašně jsem si jí oblíbil. Normálně jí kvůli tomuhle filmu začnu říkat Jim Carrey v sukni, protože to, co předváděla s obočím nemá u jiných hereček obdoby. Byla fakt skvělá. No a Sam Claflin je taky moc fajn, přestože celý jeho herecký výkon předvádí na kolečkovém křesle. Ono to ale kupodivu stačí k tomu, aby Vám film vlil do Vašeho psyché vlnu pozitivních, melancholických, ale i smutných emocí. Prostě to, co jste očekávali, než jste se na tenhle film vydali. (27.10.2016)

Knížku jsem teda nečetla a ani to nemám v plánu. Z filmu jsem ale i tak dost zklamaná. Těšila jsem se několik měsíců, až si to pustím. Nejhorší podle mě na tomhle filmu byl asi ten výběr hlavních herců. Řekla bych, že se k sobě ty dva vůbec nehodili ... Ta holka mě tam docela štvala. Byla moc vlezlá a přehnaně snaživá. Nevím, jestli to tak mělo být, ale nesedělo mi to. Hudba si myslím taky nebyla moc vhodně vybraná. Celý film chtěl hrát moc na city až mě to ve finále vlastně vůbec nezasáhlo a v druhé půlce filmu jsem se dost nudila. Škoda. Dalo se z té knížky určitě vytřískat daleko víc. 60%. (08.09.2016)

Proč se to, proboha, vlastně jmenuje Než jsem tě poznala, když je to celé o tom Když jsem tě poznala? Film se řadí ke kýčům, které se neštítí vydírat na plné čáře a k dobru se mu dá přičíst jen, že to nezastírá. ___ Příběh se odehrává v jakémsi z reálu vytrženého prostředí, kdy vše je neustále zalito sluncem a pestrými barvami. A to včetně hrdinova postižení, které znamená jenom tolik, že sedí na vozíku a sluší mu to. Neukáže se nic, co by mohlo narušit falešně vybudovanou idylu – jak jí, jak chodí na záchod, jak mu ztráta hybnosti zákonitě vzala veškerou intimitu a musí se ve všem spoléhat na ostatní …. Tak tohle neuvidíme. Místo toho tu máme jednorozměrné postavy charakterizované jedinou vlastností: Ona – roztomile střelená, On – rádobycynik s dobrým srdcem pod slupkou, Její otec – prostý, leč milující, Jeho matka – starostlivá … atd. Ach jo, ani v rámci žánru kýčovité romance tomu nedokázali dát nic víc než jen stokrát viděnou rutinu. Film je tím až otravný. Navíc je jeho poselství příšerné – když jsi na vozíku, tak nemáš žádnou cenu a je zbytečné se o něco snažit. Takováto myšlenka, která má jen podpořit tupou romanci, je zvrácená. ____ Ale nejsem cílovka, a když jsem odcházela z kina, tak na rozdíl ode mě skoro všichni brečeli dojetím. Ach jo. (02.08.2016)

Na Emilku Clarke a Sama Claflina se pěkně kouká a na první pohled je tohle fajn romanťárna s ubrečeným koncem a povznášejícím poselstvím, že i z britské nanicovaté maloměšťačky se může stát díky lásce francouzsky šprechtící dáma potulující se sama Paříží. Pak si ale uvědomím, jak málo sexuálního napětí ve filmu je - padnou snad jenom tři cudné polibky jako v pohádce. A téma eutanázie tu nebylo pojato úplně povedeně - protiargument tu vlastně padne jen v jedné scéně od vedlejší postavy. Hlavně je tu tohle téma jenom kvůli vytřískání melodramatu a slziček, což funguje, ale představuju si, jak se na film dívá někdo na vozíčku a říká si: "To je teda super, že mi tu tenhle film říká, že život v paralýze je na h*vno - a ani výstavní prsa Emilky Clarkové na tom nic nezmění. Dík." *spoiler* Já osobně bych radši viděla konec (ne happy end), kde se oba hlavní hrdinové musí vypořádat s životem, kdy jeden z nich je paralyzovaný. (21.07.2016)