Agáva

Neopěvovaný film ze Slovenska, v němž dvě herečky z českých spotřebních seriálů tv Nova předvedou kozy. Zpočátku jsem byl uveden téměř do "hrabalovské" poetiky. Muž v nejlepší nachytané druhé míze si přiváží do nového působiště sympatickou manželku v nejlepších klátivých letech. A všichni ji tak poeticky obdivují. Až jeden místní nezbeda zvolí cestu fyzického obdivu. Svádivé a šálivé milostné mámení v poválečném období doprovází následný vzestup rudé bolševické éry. Ondrej Šulaj zvolil atypický tón vyprávění a naprosto si vystačil s pestrou škálou neradostných odlesků (jednoho léta). Přechod z pozitivních záchvěvů do depresí laděné části zvládá bez obtíží, přičemž nechává vyniknout skvělé slovenské herce, slovenské poprsí Kataríny Šafaříkové a jednu českou vojenskou hodnost, kterou v miniroli vládne Jan Révai. A oceňuji, že se nepustil do represálií způsobených komunistickým režimem. Nedovolil tak svůj příběh tragické lásky čímkoliv zastínit. Film značně bojuje s televizním rozměrem. Kamera zaznamenala různou škálu záběrů - silné i docela obyčejné. Zvláštní položku představovalo tempo filmu. Režisér zvolil rozvláčné tempo, přičemž to mělo (postupem času) svůj význam. Výsledkem je působivý a nevšední snímek, vhodný na tv obrazovky než do kin 8/10 (07.03.2021)

Tak v tévé a v hádé to nie je taká katastrofa, ako Agávu vnímali mnohí v kinách a nečudujem sa im. Pôsobí totiž čisto televíznym dojmom. Je to film o vášni, ktorý je ale absolútne sterilný, čo nejde dokopy ani vtedy, ak by to bol čistou náhodou zámer, čo rozhodne nie je. No a podobne ako pri Wilsonove sa odvážim konštatovať, že naši špičkoví herci si opäť zrejme pri točení mysleli, že točia vznešené umenie. Snáď im pri pozeraní výsledku došlo, že sa tak nestalo. Ale ruku do ohňa by som zrovna za to nedal. (31.10.2016)

"Slováci jsou sice jednou nohou v operetě, ale k ženám se tak nechovají," to je přece krásné motto. Agáva je skvělé melodrama z horkého léta 1947, díky kterému dostala Katarína Šafaříková volnou vstupenku do 3. řady První republiky, ve které nahradila Annu Fialovou. Protože takto zaujmout Kňažka, Lasicu i mladého Geišberga, to už chce rasu. (11.02.2021)

Dobré k čaju, gu káve: pokukat na agáve. "Už si ju fikol?", to je o čo tu beží. A už nech nahá kráska na tráve friško leží! No Agáva, nie je iba zmyselnosti tela oslava. Vyslúžilá elita televíznych pondelkov osvecuje krás imprezionizmu kov. A pre znalca prírody myseľ má ukázanie lužných južných krás od Dunaja zmysel. Predloha Laca Balleka je počítanie šmačné, hoc kvalitatívne odskočenie od Pomocníka je pri Agátoch značné. Formy knihy a filmu sú šak predsa len iné, a nebudem sa v tom rochniť ako literárno- kritické svine. Obrazovo je dielo krásne, až chcú sa po ňom písať básne. Jennu Vám dnes predkladám - i za recenziu ju pokladám. Mladunká Ukrajinka buržujovi-manželovi pri raňajkách skladá jeho bujarosti mužnej slovný tanec, no stačí symbol rastlinnofalický a už onedlho v chajde s čípoš papričkami raduje sa junný kanec. (25.12.2021)

"Priroda vie, čo robí, to jen my sme hlupáci."                                                                                                                           Stále znovu a znovu mě překvapuje s jakou zdrcující kritikou se zde stetkává současná slovenská tvorba. Je to tak masivní, až začínám mít podezření, že to patří ke zdejší image a řada uživatelů takto podhodnocuje i filmy, které se jim ve skutečnosti líbily, ale bojí se to přiznat. Přitom jde o snímek režisérsky vyvážený, herecké obsazení i výkony jsou dobré, kamera zajímavá, hudba příjemná. I samotný příběh je sice jednoduchý, ale není násilný. Ondrej Šulaj je zkušený scénárista, i když ve svých 65 letech jako reřisér debutuje, má za sebou rozsáhlou filmovou praxi. Agáva je vyzrálým filmovým počinem, příběh, který volně plyne má úžasnou atmosféru, postavy jsou přesvědčivé. Je pro mě mnohem víc pochopitelný než v Muzice. Příjemným překvapením je pro mě Katarína Šafaříková, jejíž přirozená krása a šarm je ozdobou plátna. Křehký vztah mezi Naďou a Danielem je vykreslený v krásných obrazech s erotickým nádechem ale bez vulgárnosti. Vztah Nadi a staršího manžela má hloubku, jeho žárlivost je nakonec to, co vrhne Naďu do náručí mladého milence. Myslím si, že jde o film, na který mohou být Slováci právem pyšní. Jejich chyba, pokud nejsou. (02.11.2016)