Úžasný Boccaccio

Nevím, jak víc ztratit čas a prostředky, než natočit po bůh ví kolikáté adaptaci něčeho tak notoricky známého. (07.07.2015)

[AFF 2015] Slovami Forresta Gumpa: „Shit happens.“ 15% (16.08.2015)

Vím, že Dekameronů už tu je hodně, toto však byl můj první a nemohu říci, že by se mi úplně nelíbil. Film sice režií a střihem vykazuje prvky silného amatérismu a hudební doprovod v určitých momentech působí velmi uboze, dobře zvládnutá dynamika filmu a ucházející herecké výkony však od těchto nedostatků lehce odpoutají pozornost. Jediná zbývající věc, která mě tedy vysloveně bije do očí, je výprava spolu s kostýmy, které spíše navozují dojem, že renesanční Florencie byla krásně čistá a barevná, ačkoli realita musela být často mnohem vybledlejší a umazanější. 5/10 [KVIFF 2015] (10.07.2015)

50. KVIFF (13.07.2015)

Tento taliansky artový historický paškvil ma minul dosť slušnou okľukou. Ničím nezaujímavé tliachanie o láske s podtónom umeleckého diela vyrozprávaného trochu inak. Bolo to natočené strašne fádne a tá dvojhodinová stopáž je naozaj len zlý vtip. Podpriemerný film. 40 % (20.02.2017)

Vzhledem k oblibě knihy jsem nejspíš vložila do svého prvního filmového zpracování Dekameronu moc velké očekávání. Celý film působí tak nějak amatérsky. Už jen ten název filmu sám o sobě není moc nápaditý a stejně tak není nápaditý ani film jako takový. Když už bych měla zvolit 5 nejlepších příběhů z Dekameronu k filmovému zpracování, určitě bych nevolila tyto příběhy. Jsou tam rozhodně lepší a pro zfilmování vhodnější. Tři hvězdy si u mě film vysloužil díky příběhům o Calandrinovi a pak ten o řeholnicích. Ty se vcelku povedly a zvolené byly taky dobře. (11.01.2018)

Chci-li vyprávět staré příběhy v současné době, měl bych k tomu použít současné prostředky, jinak z toho bude nuda. Pěkní až modeloví herci v barevných kostýmech, však bylo příjemné sledovat, stejně jako momentky v přírodě. (12.04.2024)

"Dekameron" mě neoslovil ani na papíře, ani v (nejspíš nejlepším ?) filmovém zpracování Pasoliniho. Nová verze bratrů Tavianiových s názvem oprávněně vzbuzujícím obavy je bohatě vypravena, krasodušsky nasnímána (vliv domácích malířů je nasnadě ; možná jsem měl vlčí mlhu, když se mi zdálo, že nejeden záběr kopíruje Kurosawův "Ran" ?) a pochybně odehrána a sestříhána. Jako celek působí úhledně, nudně a trochu nadbytečně. Že jsou v ní místa dojemná, vtipná nebo poučná, není ani tak zásluhou filmařů jako autora předlohy ; pokud po ní Tavianiové sáhli z vášnivého zaujetí / tvůrčího nutkání, není to na filmu vidět. Z letité úcty k nim jsem dvě a půl hvězdičky zaokrouhlil nahoru. (20.08.2016)