Zločin v Polné

Popravdě - skutečně jsem čekal suchou a doslovnou lekci z dějepisu ve studiových kulisách. Viktor Polesný s Václavem Šaškem však vytvořili televizní film, kterému nechybí obratně vystavěný scénář, tematicky přesahujícím pouhé soudní drama, pečlivá dobová evokace (neskutečně povedené typové obsazení i té nejmenší role!) i výrazné vizuální ztvárnění. Snad jsem nebyl jediný, komu přišlo na mysl, že sleduje další (předrevoluční) díl Dobrodružství kriminalistiky. Zločin v Polné je dramatickým počinem, jenž naplňuje nároky televize veřejné služby (i když v zásadě jde o další variaci až příliš vytěžovaného krimižánru), a v určitých okamžicích působí až mrazivě - a přitom aktualizace není nijak horlivě podsouvána. Viktor Polesný po několika nepřesvědčivých pokusech posledních let se ukázal opět v plné síle a hořím nedočkavostí, jak se vypořádá s podobně ambiciózní látkou, jakou je život a smrt autora monstrózního Stalina na Letné (připravovaná inscenace Monstrum - plánované natáčení již v polovině tohoto roku). A pokud přeci jen byl cítit společenský potenciál, který musel ustoupit pečlivé rekonstrukci soudního procesu a vyšetřování, ten by měl poskytnout připravovaný snímek Rituál. Tato dobová freska nahlédne z netradičního úhlu pohledu rozklad polenské křesťansko-židovské pospolitosti právě v období Hilsneriády. (18.02.2016)

Na to, že se jedná o televizní film, jde o počin téměř výjimečný. Podařilo se poměrně dobře zachytit celou kauzu. Ačkoliv je celý příběh rozdělený do dvou částí, ničemu to nevadí, spíše naopak, přerušení mu dává poměrně dramatický nádech, současně film není příliš natažený, nikde jsem moment, který by byl vyloženě nadbytečný. Dobře je zachycena i role Masaryka. Obsazení do jeho role Rodena mě překvapilo, ale když jsem pak viděl výslednou podobu, přišlo mi, že nikoho jiného snad obsadit nemohli. Jen ten hlas mi nějak neseděl, ale člověk nemůže mít všechno. (07.02.2016)

Ze Zločinu v Polné bych vyzdvihla hlavně výkony všech zúčastněných herců (především Plesl mě neustále utvrzuje v tom, že Dejvické divadlo nás zásobuje asi nejkvalitnějšími současnými hvězdami, sama se divím, že jej televize objevila tak pozdě, stejně jako kdysi Ivana Trojana) a také ztvárnění dané doby a pravdivého případu přelomu 19. a 20. století. Avšak bylo tam něco, co mi bohužel vůbec nesedělo (sama pořádně nevím, co). A když to vezmu kolem a kolem, v podstatě se úplně totéž děje i dnes, přestože jsme se posunuli o 115 let "kupředu". Hodnotím přesně mezi 3 a 4*. (08.02.2016)

Důstojně zahraná i nasnímaná lekce z dějepisu, která je ale řešená snad až příliš konzervativně a starosvětsky, míněno spíš v negativním slova smyslu (je tam 83 postav, a přesto dovysvětlující voice-over; polopatické zasazování do kontextu a geopolitických reálií apod.). Ale stokrát lepší než Trapasy. (01.02.2016)

Nebýt toho vzhledu seriálu První republika, a být zde častěji vzhled jako z Dobrodružství kriminalistiky, jsem docela spokojen. Roden jako Masaryk se mi moc líbil, a měl dostat víc prostoru. Celkově slušně provedené soudní drama s občasnými úlety do českých soap oper typu První republika nebo Vyprávěj, které celkový dojem srážejí. Ale jinak profesionálně i poutavě natočené. (07.02.2016)