Tretia časť noci

Myšlenkově i formálně neobyčejně originální debut, který začátkem 70. let vyvolal v Polsku velké diskuse. Děj, zarámovaný citátem ze Zjevení sv. Jana, se odehrává v kulisách okupovaného Krakova. Ve zvláštním oddělení tu pěstují vši, které přenášejí tyfovou nákazu. Zaměstnanci je krmí vlastní krví oplátkou za zvýšené potravinové příděly a osobní dokumenty, které je chrání před uvězněním. Krmí smrt, aby sami mohli přežít. Z jejich bacily zamořené krve se při vhodném dávkovaní stává lék. Na psychickém profilu hlavní postavy se podepisují strach, deprese, nejistota a obsesívní touha po vnoření se do jiné bytosti a ztotožnění se s vlastní společností a národem, s jejich potřebami a ideály. Povídku pro film napsal režisérův otec jako prostý realistický příběh, jehož aktérem byl kdysi sám. Režisér vybudoval nový, současný pohled na dobu a pocity, o nichž slyšel a přemýšlel. Metaforická invence vychází z fascinace tématem "jak se bránit před zpustošením, které přináší válka v emocionální a morální sféře". Surrealistické vidění skutečnosti, dialogy ve stylu literární absurdnosti a exaltované herecké projevy vytvářejí ve filmu s barvou krve a apokalyptických hrůz atmosféru úzkosti, vzrušení a vnitřního neklidu. (oficiálny text distribútora)