Labyrint

Ale jo, uspokojivá česká imitace zahraničních kriminálek. Strach si drží svůj televizní standard a na rozdíl od třeba takového Hřebejka umí vtáhnout i bavit, a to bez větších režijních přešlapů. EDIT: Tak jeden velký přešlap se nakonec objevuje. Policejní zásah podkreslen skladbou O Fortuna Carla Orffa působí až parodicky. Nevím, do jaké míry za to ale může sám Strach. EDIT 2: Závěrečná epizoda je poměrně ujetá a chvílemi jakoby mírně balancuje na hraně trapnosti. Celkový dojem ale naštěstí nekazí. (23.09.2015)

Obrovsky promarněná příležitost, Jirka Strach má řemeslo v malíku, hudba, scénář, herci... Většina řemesla je tu odvedena na výbornou, jen ten podělanej scénář, kterej dokáže i kvalitní náznaky atmosféry totálně vymknout z kloubů a pro jistotu i zlomit pár článků palců. Přitom základ děje je relativně ok, tajemno je tu hmatatelné, ale je tu hrozně moc zbytečných linií (vztah hl. postavy k dceři, vztah hlavní postavy k sexy slovenské vyšetřovatelce) a HLAVNĚ vyškrtat veškeré linie které nejsou pří,o společné s vyšetřováním, jsou neskutečné s***ky, bez napětí, plné nesmyslů a nudy, aneb čtyři díly sledování jak mladému páru někdo poštou posílá drahé mince, nebo jak farář chodí po kostele a má halušky. Ano, vážně, proč, sakrapes?! Kéž by se místo toho dal větší prostor pro parťáky Majera a Langmajera (malej majer, dlouhej majer, hehe) a dovedl bych si představit, jak jsou psychicky v háji z množících se mordů páchaných chorým tlamou. Obrovská škoda, vážně, závěr (byť překombinovaný a nepříliš zdařile) totiž ukazuje, že když se děj oholí na dřeň a jede se na plno, tak mohl být výsledek výborný, takhle je jen a pouze průměrný a to musím mhouřit bulvy. (05.09.2015)

Nejsem fanoušek detektivní tvorby, popravdě v dnešní době, kdy televizní obrazovka nenabízí v podstatě nic jiného, než krimiseriály, zábavní estrády a nekonečné přitroublé několikaleté seriály, jsem už celkem znechucena při pohledu do TV programu. Na tvorbu Jiřího Stracha jsem ale vždycky zvědavá a nikdy mě nezklame. Týden od týdne s napětím čekám na další díl a jsem opravdu napnutá, nadšená a pohlcená a to po všech stránkách. Seriál je neskutečně vygradovaný, pro mě je tam vše dokonalé, chtěla jsem s hodnocením vydržet až po 7. díle, ale když čtu ty některé hnidopišské komentáře tady, a že jich není málo, už jsem nedokázala čekat. Je to klasika, vše české automaticky někteří háží do stoupy, bez rozmyslu. Jsme opravdu divný národ. Hodnocení poctivě udělím až po posledním díle, i když už teď myslím, že vím, že bych mohla rovnou. Jen by mě zajímalo, proč pan režisér angažoval M. Donutila. Já si nemohu pomoci, ale ten člověk prostě neumí hrát, je strašně nepřirozený. Tady naštěstí nemá co pokazit, ale nemohu se ubránit jistým úvahám, proč sem vůbec byl obsazen :-). (06.10.2015)

Seriálovou divačkou už jsem nějaký ten pátek a nepamatuji si okamžik, ve kterém bych šokem a zděšením přestala dýchat (dobře, tak možná u jedné epizody "Dextera"). Pan Strach mě svým dílem dokázal vyděsit, překvapit, uchvátit. Byla jsem nadšená z hudby i z výběru herců (budu znít jako zamilovaná puberťačka, ale Langmajer má rok od roku větší charisma a podmanivější pohled). Útěk jedné oběti z vrahova sídla nebo infarktový závěr předposledního dílu, to všechno mi zůstane v paměti ještě dlouho. Pátou hvězdičku jsem si rozmyslela kvůli poněkud směšnému rozuzlení, ale druhou sérii budu nedočkavě vyhlížet. Update po druhé řadě: Slabší než první, to bezesporu, z hlediska hereckých výkonů ale pořád špička. Update ke třetí sérii: Policejní tým v čele s Remešem je odsunut na hodně vedlejší kolej, vraždy podle náboženského klíče ale dokážou zaujmout. Z hlediska hereckých výkonů a technického zpracování nemají Strachovy thrillery v českém TV prostředí konkurenci. (16.10.2015)

Seriál, který si od počátku vysloužil kritiku jak z řad odborníků, tak i laické veřejnosti. I když je kritika v řadě bodů oprávněná, přesto jde v televizní tvorbě o velice zdařilý počin a to nepochybně díky vyzrálé filmařině Jiřího Stracha. O secénáři se diskutovalo v souvislosti s tím, že je překombinovaný, rozhrává víc dějových linek, které pak v konečném výsledku působí rušivě. Předpokládám, že divák usedající k obrazovace neočekává, že uvidí kousek ze života, očekává strhující podívanou, která se pokud možno zcela vymyká tomu, co už někdy v televizi viděl nebo co zažívá denně na ulici a na co by nejraději s chutí zapomenul. Ano příběh je hodně doširoka rozvinutý, pohrává si s mystikou a křesťanskými symboly, opírá se o divácky oblíbenou záhadologii, připomínající Šifru mistra Leonarda. Podařilo se udržet svižné tempo děje, seriál překvapil velmi dobrými hereckými výkony vedlejších rolí, brilantní byla Jana Štěpánková, která si po dobromyslné a poťouchlé babičce Kudrnové a svérázné důchodkyni z Účastníků zájezdu zahrála trošku jinačí kousek. Snímek nabídl zajímavý pohled na církevní osoby a dogmata, zcela nově se otevřelo filmařsky oblíbené zpovědní tajemství, zde ovšem řešeno odlišně než v Polnočné omši nebo ve snímku Je třeba zabít Sekala. Nepředpokládám, že by vyšetřovatelní při běžné praxi vnikali neoprávěněně na cizí pozemek nebo se dopouštěli násilí na právnících a pro strýčka příhodu nosili po kapsách záloží revolver, asi by nám Policie méně pomhala a chránila, mnohem víc by se potýkala s prokurátorem. Kdo nečeká pravdivou story a chce se odreagovat u dobře zrežírované detektivky, nemůže s Labyrintem sáhnout vedle. (13.10.2015)