Trabantom do posledného dychu

Vtipná adrenalínová jazda. Malo to dobrý strih, kameru aj výber hudby. Fakt tých ľudí obdivuje, že sa na to šialenstvo dali. Marek perlil jedna radosť. Trochu tomu chýbala perspektíva. Bolo by dobré mať nejakú vizuálnu pomôcku na to, koľko z cesty prešli a za aký dlhý čas. lebo takto som mala pocit, že im to trvalo päť dní. (17.05.2016)

Ty motorky to začínají kazit... Dokud jezdila jen auta, eventuálně ještě Marek samotný, byla to daleko větší zábava. Pořád je to velmi dobré, neustálé opravy jsou u takových aut předem očekávané, ale to věčné padání z motorek, riskování a úrazy, to bych pro příště vynechal - zbytečně je to zdržovalo. (03.09.2016)

Trabantí bandu mám nadevše rád a kurevsky jsem se na jejich další výpravu těšil. Když se mi konečně naskytla parádní možnost v letním kině, tak jsem byl bohužel nedobrovolně opit takovým způsobem, že jsem si připadal jako pan prezident ve všední den. Z filmu jsem nakonec viděl jen část a ani tu jsem si dost dobře nepamatoval, jak jsem druhý den zjistil při zpětné rekapitulaci výletu. Pamatoval jsem si snad pouze to, že určité pasáže byly kurevsky špatně slyšet. Dodnes nevím, či to bylo zapříčiněno tím, že 50 % mojí krve byl líh, nebo nekvalitním ozvučením. Nicméně obdobně opilý kamarád si na to také stěžoval. 90 % filmu hrozným způsobem burácí trabantí turba, která se aktéři snaží překřičet a není to prostě ideální. Poté nás naštěstí napadlo jít blíže k plátnu a tím pádem i ke zdroji zvuku a při velké dávce soustředění už to nebylo s tím zvukem tak zlé. Pokud se tedy na film chystáte, tak rozhodně nechlastejte. Vůbec si ho neužijete a bude vám druhý den zle. Raději zkuste překvapit svá játra vodou. Jinak mě dost mrzí a mám i nemalé výčitky, že jsem právě tyhle tvůrce vůbec nijak finančně nepodpořil, ale v době, kdy film frčel v kině, jsem prostě neměl absolutně čas. Na DVD se mi poté čekat nechtělo, když film nabízí uložto ve stejnou dobu a úplně zadarmo. Vyvěsil jsem tedy po dlouhé době černé vlajky s lebkou a při plném vědomí se konečně dočkal. David Novotný nám to opět skvěle odvyprávěl. Sešla se opět skvělá sestava a já se zbytečně bál hned několika věcí. Slečny na palubě žlutého cirkusu a dalších dvou nových členů výpravy, kteří měli o nějaké to kolečko navíc. Slečny na palubě jsem se bál proto, aby nám její a Danova romance nějak nenarušovala sledování. Přeci jen, film má sotva 90 minut a na nějaké nadbytečné romantické vsuvky prostě není moc času a prostoru. Kromě občasného vzájemného foukání bolístek, několika polibků a menší partnerské rozepře, to bylo v rámci možností snesitelné a dávám Domči svolení k účasti na (doufejme) další výpravě. Dvou vozejků jsem se bál proto, že jsem očekával nějaké nepříjemné citové vydírání a neustálé opakování, jací jsou úžasní, že se dovedou takového půlročního rekreačního zájezdu zúčastnit, apod. Nic takového se nekonalo! Byli prezentování jako rovnocenní členové výpravy a nebýt lehce upraveného a dosti šíleného řízení na trabantu, tak by si člověk skoro ani žádné tělesné odchylky nevšiml. A samozřejmě musím zmínit i parádní písničku slovenského národního umělce Marka Slobodníka, který je můj vůbec nejoblíbenější a nejsympatičtější člen výpravy. Plný počet nedám, protože Jižní Amerika byla krásnější a po všech směrech prostě úžasnější. Laťka se vyhoupla neskutečně vysoko a tento snímek je o pořádný kus horší. Stále se ovšem jedná o parádní dokument, za který tvůrcům moc děkuji a přeji jim v budoucnu další splněné cíle a překonávání sebe sama. (16.08.2016)

Na film jsem se hodně těšil, už jen proto, že jsem měl to štěstí být v Perthu skoro ten samý čas, jako posádka. Zašel jsem tedy na prezentaci ještě o Jižní Americe v Perthu pro krajany, na táborák a po měsící, kdy se jim konečně podařilo dostat trabanty od australských celníků i na slavnostní výjezd z Perthu, aby hned následující den fičel do Melbourne pak na Ayers rock a hned zpátky do Melbourne a na road trip skrz Sydney až do Brisbane. Takže jsem udělal cestu, která byla sice původně plánovaná Příbáněm, ale v důsledku zdržení se jelo hned z Ayers Rock do Darwinu. Film začíná v podstatě hned cestou na Ayers Rock, tímpádem veškeré přípravné práce a trable v Perthu jsou přeskočeny. Hlavně film neukazuje, kde se všude pohybovali, na to jste museli sledovat průbežně FB stránky. Tohle není už o místech, ale o lidech, kteří tu cestu podnikají. Bohužel 90 minut nestačí. Film ubíhá rychle, ale je vidět hodně stříhání a zkratkovitosti. Teším se proto na seriál, kde bude celková délka minimálně 4 hodiny. (22.03.2016)

Už v případě minulé cesty bylo zřejmé, že seriál bude pro tuhle svéráznou bandu motomagorů příhodnějším formátem. Australsko-asijská výprava je sice slabší na počet kilometrů, nicméně zatím nejmasivnější co do natočeného materiálu, technického vybavení i různých sociálních záležitostí (vozíčkáři v trabantu na těžkém terénu, vztah Dan - Dominika). Film tentokrát působí zkrátka až moc jako stručný výtah něčeho zajímavého (zvlášť pro nás, co jsme celou dobu sledovali dění ve skupině na facebooku) a zanechává spoustu otázek, jejichž rozvinutí bych se rád dočkal. Seriál hned první epizodou napověděl, že se věci rozvíjet budou; pokud patříte mezi fandy Přibáňova dvoutaktního cvokhausu, doporučuju počkat si na něj a film rovnou přeskočit. (09.09.2016)