Dolores Claiborneová

Až na dílčí přešlapy (předlouhý terapeuticko-vyšetřovatelský závěr s přehrávající Leigh) moc hezky napsaná mystérie, ve které se zdařile setkává étos pozapomenutého ostrova na kraji světa s nejedním tajemstvím, které v sobě skrývají jak postavy, tak samotné místo. Akorát ta snaha o feministickou rovinu selhává s obvyklou berličkou 90. let, kdy sice protagonistka je schopná, individuální a nezávislá postava, nicméně jakoby jí tato role neseděla, tak je neurotická, podléhá panickým atakům a závislosti na práškách. (25.05.2020)

Taylor Hackford je přesně tím režisérem, jehož jméno si někde vzadu vybavujeme, ale k žádnému snímku ho nedokážeme hned přiřadit. Přitom stojí za Ďáblovým advokátem nebo životopisným Rayem. A také za tímhle nenápadným dramatem, kterak jeden pijan doplatí na to, že svou manželku neustále pošlapával. I když primárně tvůrci cílí na smrt panovačné a puntičkářské majitelky letního sídla, ve kterém hlavní hrdinka Dolores pracuje jako služebná. Záhy svůj záběr překlopí k bolestnému vztahu matky s dcerou, který se rozpadl už kdysi dávno. Jenže okolnosti dceru, která se roky točí v kruhu, donutí vrátit se domů. Pomocí pozvolna dávkovaných flashbacků se dozvíme, co napjatý vztah způsobilo. Tým kolem Hackforda sází na silnou knižní předlohu, dusnou atmosféru a zejména herecké výkony, mezi kterými přeci jenom vyčnívá skvělá Kathy Bates. Možná škoda, že se na tohohle Kinga trochu zapomíná. (15.06.2021)

Stephen King je sice považovaný v dobrém smyslu slova za krále knižní komerce a řada jeho titulů oprávněně patří k bestsellerům, při velké nadprodukci jeho próz je ale nevyhnutelně podepsaný pod řadou průměrných kousků a navíc je pro filmy natáčené podle jeho předloh typické, že chtějí maximálně vytěžit divácký efekt a jsou pod nimi často podepsáni mizerní řemeslníci, takže je potřeba k podobným kouskům přistupovat s velkou dávkou opatrnosti. Dolores naštěstí patří k těm lepším, možná nejlepším případům kingovských adaptací. Především díky výbornému castingu, kdy Kathy Bates a Jennifer Jason Leigh odvádějí v rolích matky a psychicky nevyrovnané dcery maximum a Christopher Plummer coby vyšetřovatel prahnoucí po pomstě jim zdárně sekunduje. King tentokrát nepotřebuje žádné mysteriózní berličky, aby rozehrál hru plnou temných tónů a do posledního momentu nechávající diváka tápat, na čí straně je pravda, a kolik lidských životů má Dolores vlastně na svědomí. Dolores Claiborne je morálně nejednoznačné drama, které nutí diváka k zamyšlení a které doznívá ještě dlouho poté, co skončí titulky. Celkový dojem: 85 %. (12.03.2017)

Tenhle film mi dlouho ležel ve filmotéce, až toho teď lituji. Výborně napsané morálně nejednoznačné drama, které na tu pátou hvězdu táhne Kathy Bates. Příběh je postupně odkrýván, každou chvíli se odhalí nový dílek puzzle, takže plný obraz vidíme až na samotném konci. Hackford dopomáhá atmosféře výborným výběrem palety barev a Elfman ji dokresluje nenápadnou, avšak zneklidňující hudbou. Spolu s Shawshankem, Mílí a Misery jedna z nejlepších adaptací děl rodáka z Maine. (10.04.2021)

Verím tomu, že kniha musela byť skvelá. Postupne sa nám odkrývajú tajomstvá života Dolores Claiborne. Nič iné jej nezostáva, a všetkým okolo nej, iba priznať si pravdu, postaviť sa jej a začať konečne žiť. Filmom s Kathy Bates som sa od Misery vyhýbala, lebo zahrala to tam tak bravúrne, že mi začala parádne liezť na nervy. Tu bola tiež skvelá, možno o kúsok lepšia bola Jennifer, ktorá je na takéto role ako stvorená. Ako bonus výborná hudba. (26.09.2015)