Fúsi

Dagur Kári mě zde dostal podobně jako před lety ve svém debutu Albín jménem Noi. Způsob, jakým se zde kombinuje humor s dojetím, mi osobně přijde zcela neodolatelný, a ten film ve mně při sledování mnohokrát vyvolal silné emoce. Postava Fúsiho je tak úžasně napsaná, že mě mj. přiměla uvědomit si moje vlastní předsudky vůči podobně vypadajícím lidem - toho dobráckého obra si prostě nejde nezamilovat - podrazáckého kolegu opakovaně podrží před šéfem, nebojí se špinavé práce, neváhá sáhnout na úspory, aby potěšil druhé, je manuálně zručný, opraví motor, natře zeď, hraje si s cizí holčičkou, nakrmí cizí kočku, která mu následně spí na hrudi, své přítelkyni udělá k snídani vajíčka a džus a přinese jí to ke skříni, ze které ona odmítá vylézt... v tom filmu je koncentrace silných momentů neobyčejně silná - třeba když je Fúsi poslední den jako záskok za svou nemocnou přítelkyni u popelářů a chlapi se s ním loučí přípitkem a uznalým poplácáním po hrudi - člověk si zde nemůže nevzpomenout na Kaurismäkiho hrdiny z okraje společnosti, s podobně prázdnou kapsou a současně dobrým srdcem. Samotný závěr je potom megadojemný a hrozně mě mrzel, protože jsem Fúsimu celou dobu držel palce, ale respektuji, že to režisér chtěl zakončit takto. Úžasný film, který mě bezvýhradně nadchnul a připravil až očistný zážitek. (06.07.2019)

Ďalšia severská lahôdka o ľudských túžbach, potrebách a o tom ako ťažko sa žije človeku samému. Veľmi zaujímavá osobná dráma na míle vzdialená americkej produkcii. Nič tu nie je umelo prikrášlené ani dotvorené, len aby sa dosiahol žiadúci efekt, proste všetko čo sa deje okolo Fúsiho je ako vystrihnuté z reálneho života. Človek si ani neuvedomuje, koľko lásky a dobroty môže byť v takom outsiderovi spoločnosti, hlavne pre opačné pohlavie. Takí ľudia si nezaslúžia posmešky, ale obdiv. Na druhú stranu čo sa týka konca žiadalo sa mi tam toho trocha viac, pár vecí si v závere pýtalo väčšiu pozornosť a hĺbku. 80/100 (23.12.2016)

Kárimu se tentokrát povedlo vrátit k vlastním kořenům v tom smyslu, že spojuje zábavnost svého druhého filmu Outsider s výraznější melancholií debutu Albín jménem Noi. Tím dává zapomenout na svůj ryze průměrný předchozí snímek Dobré srdce, který se rozpliznul kdesi na cestě mezi oběma polohami. Kári umí coby scénárista pracovat s postavou, stejně jako ji pak jako režisér interpretovat filmovými prostředky. Současně při práci s hudbou a celkovou stavbou ví, co na diváky platí, aniž by sklouzával k přepálené sentimentalitě či naopak vtipu za každou cenu. Fúsi je proto divácky vstřícný a přesto chytře postavený snímek s některými typickými atributy severské kinematografie. (KVIFF 50) (15.07.2015)

Podľa istého nemeckého spisovateľa z 19. st. je každý muž po tridsiatke, ktorý sa ešte neoženil, priam zločinec a vyvrheľ spoločnosti. Ešteže sme sa už takých idiotských čias vymotali a každý môže ostať sám podľa ľubovôle. Chudák Fúsi ani na výber veľmi nemá, lebo on vskutku lovná zver pre nezadané slečny nie je. Nielen že je neborák škaredý, ale ani peniaze nemá! Mimoriadne dobre vybraný hlavný predstaviteľ! Držala som mu palce. Prekliaty severský chlad! (27.12.2016)

Každý máme něco, s čím vstupujeme do života. Na jednu stranu je to fakt, jak vypadáme, jaké jsou naše fyzické predispozice, na druhou stranu je to něco uvnitř, co nás popohání kupředu, anebo táhne dolů. Fúsi je tlustý, ale navíc ještě žije ve vakuu, které si sám vytvořil. Film poměrně syrově a intenzivně ukazuje, jak se mu daří udělat ten jeden důležitý krok a něco změnit. (12.12.2016)