Obsahy(1)
Unikátní svědectví režiséra Jiřího Krejčíka o herci, který byl velkým objevem českého filmu první poloviny 60. let, a v roce 1967 se rozhodl pro emigraci. Čím začínající herec Vladimír Pucholt zaujal tehdy již známého filmového režiséra? Jaké peripetie provázely Pucholtovo účinkování v Krejčíkových filmech? A jaké byly okolnosti Pucholtovy emigrace? Barvité vyprávění tehdy čtyřiadevadesátiletého režiséra doplňují vzpomínky herce Jana Kačera. (Česká televize)
(viac)Recenzie (10)
Poslední filmové dílo režiséra Krejčíka, které už bohužel ani nestačil dokončit. Vynikající dokument o Vladimíru Pucholtovi, legendárním "mladém" herci 60. let s ohromným talentem a charismatem, později výborném a uznávaném dětském lékaři, ale především o skvělém Člověkovi. Dokument mapuje jak vzájemný vztah a přátelství režiséra s Vladimírem Pucholtem, jeho nejslavnější filmové i divadelní role i okolnosti jeho emigrace, včetně toho, že Pucholt přes nesporný herecký talent měl za životní poslání stát se lékařem a pomáhat lidem. To mu samozřejmě u nás bylo zapovězeno a proto se jeho osud odvíjel tímto směrem. Filmoví a divadelní fanoušci mu možná tak trošku zazlívají, že svoji hereckou kariéru tak náhle "utnul" (kdyby zůstal tak by ho stejně dříve či později utnul tehdejší režim), desetitisíce dětí, které obětavě léčil i jejich rodiče zase určitě velebí jeho kvality lékařské a většina z nich o kariéře filmové a divadelní ani netuší. Myslím si, že Vladimír Pucholt není z těch, který by se svými (minulými) úspěchy sám a rád chlubil, podle mého názoru žije a činí tak, aby toho po něm zůstalo co nejvíce a hlavně aby se nemusel za nic omlouvat, či stydět. To všechno Krejčíkův dokument mapuje dokonale a text onoho (klíčového) dopisu vlastní Pucholtovu osobnost i jeho kvality (odborné a především lidské) jen potvrzuje a zdůrazňuje. ()
Herec, který se mi líbil jak ve své první, tak i poslední roli. Úžasná obětavost Jiřího Krejčíka při natáčení dokumentu. ()
Československá kinematografie a její nádherné příběhy - tentokrát o jednom ušatém klukovi, který je ten typ, co nemusí hrát, jemu stačilo být. Velká škoda, že se v dokumentu neobjevil film První den mého syna, který byl pro Pucholtův herecký projev dosti zásadní. ()
Hodně silná výpověd p. Krejčíka o p. Pucholtovi. Z toho dopisu z emigrace mě úplně mrazilo. Další střípek vykreslující zrůdnost soudružského ráje... ()
Až na ilustrační záběry, dobré,bohužel sám Pucholt se v dokumentu téměř nevyskytuje. ()
Nesmírně krásný, citlivý a emotivní film dokumentující vřelý vztah mezi pány Krejčíkem a Pucholtem zejména během šedesátých let minulého století. Bouřlivák Krejčík se za svého oblíbence dokázal porvat. Také vzpomínky Jana Kačera dokázaly dokument obohatit. Děkuji za krásný zážitek. Škoda, že nemůžu dát více hvězdiček. ()
Zvolit si ke zpracování medailonu osobnosti s tak výrazně civilním projevem, jakou je Vladimír Pucholt, takhle patetickou formu působí jako pěst na oko. Některé polohrané scénky (např. výslech v ruzyňské věznici) jsou vyloženě trapné. ()
Velmi dobrý dokument o protagonistovi několika důležitých filmů 60 let.... ()
V. Pucholt byl vynikající herec, ale Krejčík vše zveličuje a záměrně dramatizuje !!! Zajímavé je, že dříve byli těžce perzekuováni lidé, kteří neměli nouzi o nic. Obyčejným a prostým lidem, se žilo mnohem snáze, nežli v této tzv. vytoužené demokracii !!! ()
Jiří Krejčík natočil legendární filmy a stejně tak i Vladimír Pucholt. Toho jsem hodnotil v několika filmech a jeho herectví prostě působilo unikátně. Nesmírně přirozeně a přitom jednoduše, jako by ani nehrál. Opravdu to byl velký talent a je veliká škoda, že odešel a nehrál alespoň v zahraničí. Leč jeho touhy byly jinde a tak emigrovat musel. Jednotlivé vzpomínky jsou nesmírně zajímavé, na druhé straně ty rádoby nedotažené scénky, které měly dokreslit atmosféru na mě působily rušivě. Buď se nejspíš měly odehrávat samostatně nebo jako součást celku, ale odděleně vypravěč - scénka mi to přišlo zvláštní. A chybějící hudební aranžmá, které by dokreslilo atmosféru je kapitola sama o sobě, každopádně citelně chybí. ()