Victoria

Jízda jak šlak. Celý film byl natočený na jeden záběr, takže jsem k tomu přistupoval se smíšenými pocity - one shoty mám moc rád, pokud ovšem nejsou samoúčelnou onanií, která má za úkol zacpat díry v ději. První půlhodinku jsem se tedy trochu bál, že to bude další evropská artovina (kdyby byl celý film jen o nočním flámu bandy přiožralé mládeže, tak si to asi hodím). Ono se to ale rozjelo - a jak! Nebudu zacházet do detailů, ale užijete si to. Na konci jsem s potěšením zjistil, že ten dlouhatánský oneshot stál za to a dokonale splnil svou úlohu - díky totálnímu ponoření do děje se divák lépe ztotožnil s chováním a motivacemi hrdinů. A tak to má být. Potlesk vestoje. (05.04.2016)

Forma vyhrala nad obsahom, ktorý sám o sebe za veľa nestál. Ale natočiť 140 minút na jeden záber, to si žiada veľký potlesk. Keby sa tvorcovia viac sústredili aj na obsahovú stránku a o nejakých 20-30 minút skrátili stopáž, mohla to byť nezabudnuteľná pecka a takto... sa mi film i tak veľmi páčil, ale mám k nemu určité, už vyššie spomenuté výhrady, kvôli ktorým hodnotím s prižmúreným okom za slabšie štyri. (16.09.2016)

Vysoké procenta film nahání tím, že je natočen na jeden záběr, což je samosebou téměř zázrak, ale oči si tím zaslepit nenechám. Každá scéna je tak třikrát delší, než je třeba a přežít nezáživnou první hodinu jsem zvládl až na druhý pokus. Nechci film poslat do pekel, to si nezaslouží díky výbornému piáno doprovodu a zaplaťpánbůh alespoň napínavému a smutnému konci. Ale ještě teď kroutím hlavou nad debilním chování celé partu po lupu a nereálně odvážném zapojení hlavní hrdinky do akce. (29.11.2015)

Jak Victoria ke štěstí přišla... od seznámení ve stylu esemeskového chataření (akorát, že verbálně, to je ta hrůza) s bratrstvem silně nesympatických charakterů, jakož i zjevů, aby se přes nekonečné blekotání a poskakování stihla zamilovat do nejsnesitelnějšího z nýmandů, načež utužila vztahy účastí na jedné zpackané loupeži, která odpovídala rozumovým schopnostem aktérů... Mám nutkání prozradit pointu, protože do konce se podaří dojít možná tak chronickým nespavcům, co stejně nemají nic lepšího na práci, než zírat do stropu, ale nakonec se omezím na konstatování, že pár okamžiků bylo fakt napínacích a jednozátahová nervní kamera navodila slušný reál, včetně kocovinového svítání, jinak mě snímek zanechal zděšenou nad totálním generačním úpadkem, chudobou vyjadřování i myšlení (alkohol a jazyková bariéra s tím nemají co dělat) v prachsprosté spotřebě života na úrovni vegetace... smutný pohled. (20.02.2016)

Trošku zkrátit, malinko učesat a bylo by to možná za pět. Takhle budu pořad cítit, že mi tam něco chybělo. A nebo spíše přebývalo. Ale i tak originální, v druhé půlce přímočaré a na konci už jen vystřízlivění. Nic se nemá přehánět a hra na náhodou ta taky nemusí vždycky vyjít. Ale teď, nad ránem, už to víš a příště budeš moudřejší. To je nad slunce jasné, Victorio..... (10.12.2015)