50 % (E07)

Cha! Trochu vzrůšo tady :-) Nemám v plánu nijak zvlášť obhajovat kvality tohohle díla, i když mi na televizní poměry nepřijde vůbec špatné. Fascinuje mě spíš, co se tu objevuje v komentářích - až mě napadá cosi o potrefené huse, která… která kdáká trochu zbytečně, protože se do ní podle mě nikdo nijak zvlášť nestrefuje. Jsem tady už nějaký ten rok, tak mě snad nebudete obviňovat z toho, že jsem provokatér z druhé strany barikády (i když přiznávám, že trochu jsem - už nějakou dobu mi připadá mnohem zajímavějších víc modrých než červených filmů). Zároveň znám Radima Procházku osobně, jakožto student i Vachka a Blažejovského, a dokonce jsem se jednou kvůli čemusi sešel s Pomem (ale neklaplo to, tak mě nemusí nikdo z ničeho podezírat). Chápu, že Vachek a Blažejovský působí na lidi, co je (pravděpodobně) vidí poprvé, trochu zvláštně. Co vám ale vadí na tom, co říkají? Proč by Blažejovský nemohl dávat svým studentům horší známku za to, že ve svých seminárních pracích používají nepravdivé informace, které se na csfd, přiznejme si to, občas pořád najdou? Proč by si s kamarádem starým cinefilem nemohl zavzpomínat, jak za jejich starých časů cinefilové vypadali? (Ano, mluvil o tom, že na Bergmana chodili cinefilové, ne holky z JZD, jak se pak dezinterpretuje tady v jednom komentáři.) Blažejovský obhajuje takový způsob cinefilie, kdy se divák filmu otevře, nechá se jím zasáhnout a „prochodí pak celou noc po Brně“ – v protikladu k tomu, když někdo jen znuděně zhodnotí technickou úroveň triků. Co se proti tomu dá namítat? Vachek si zase vachkovsky filosofuje… překvapivě. „Průměrování“ na csfd mu připadá jako zajímavý materiál pro studium demokracie v praxi. Podiví se nad tím, že Prázdniny pana Hulota mají docela dost vysoké hodnocení, jeden z jeho vlastních filmů dokonce ještě vyšší a jiný zas o něco nižší. S Pomem se dokonce poklidně shodne, že vůči sobě nejsou v opozici, spíš jim jde prostě každému o něco úplně jiného. A že se v tomhle dokumentu prý hážou uživatelé csfd do jednoho pytle? Není tam v tom Ponrepu snad těch pár lidí, co zůstane a nebojí se mluvit o tom, že se jim Holubice líbila? (Nepochopil jsem, proč o tom ostatní schopní mluvit nebyli – fakt nevím.) Vedle poněkud náhodného (ale proč by vlastně místo nich měli být např. nějací obodovanější uživatelé?) výběru csfd-uživatelů na KVIFF ve filmu snad není taky Douglas alias „ten, co píše ty úplně nejdelší komentáře“? Nepřipadá mi to prostě ani jako házení čehosi do jednoho pytle, ani jako cosi černobílého – to by Procházka naopak musel např. použít záběr, kdy Vachek místo Prázdnin pana Hulota objeví nízké hodnocení u nějakého jiného svého oblíbeného filmu a řekne „Tak vidíte, všechny dobrý filmy tam mají blbý hodnocení, protože uživatelé nemají vkus“. Naopak, jak jsem už psal, Procházka (pro někoho paradoxně) ukáže, že dokonce i jeden z Vachkových filmů tu má vysoké hodnocení… Zdá se mi, že většina z místních se (logicky) na 50% dívala s jistou předpojatostí až vztahovačností. Čekali popisný dokument o tom, jak csfd vidí oni, dostali něco jiného, a nedokážou se s tím smířit. Další věc je pak, co se vůbec za těch předepsaných pár minut a korun z rozpočtu ČT dá stihnout. Nesouhlasím ani s tím, že by Procházka dával zas až tak moc najevo svůj pohled na věc. Ano, dá se to vytušit dost lehce, ale na pilu vůbec netlačí. Co byste jako chtěli? Aby se tam řeklo, jak mají uživatelé csfd skvělý přehled o všem, co se točí, i povědomí o dějinách filmu? Samozřejmě, že je tu takových relativně mnoho, ale kolik asi tak procent z celku aktivních uživatelů? Poma nekomentuju, nic moc o něm nevím, proto mě jeho osoba nijak nepohoršuje. A tož tak. Pojďte teď zasypat hejty i mě… (22.10.2016) (menej) (viac)