Obsahy(1)
Filmové publikum a jeho proměny v době online komunikace aneb když si filmaři mohou přečíst, o čem si jejich diváci povídají po skončení filmu... První filmový portrét Československé filmové databáze, kontroverzního fenoménu současné české kinematografie. Sedmý díl z osmidílného cyklu obrazově vytříbených autorských dokumentů inspirovaných péčí o české filmové dědictví v době digitalizace. (Česká televize)
(viac)Videá (1)
Recenzie (66)
Co nám to tady zase vzniklo za paskvil? Režisér Radim Procházka evidentně nepochopil smysl této databáze. Čsfd není o kriticích, ale o lidech, kteří mají rádi film. Záměrně neříkám slovo fanoušci, protože kdyby tu byli fanoušci filmů, tak by to tu vypadalo ještě úplně jinak, ale to je zase jiné téma. Jenže jelikož se tato databáze v několika posledních letech rozrostla v obrovské těžce uchopitelné monstrum, dalo by se jí vyčíst prakticky cokoliv. Ale kritizovat tady anonymitu a ještě na ni poukazovat na jednom promítání československého filmu Holubice mi tady přišla vysloveně trapný. Nedivím se, že jeden z diváků režiséra této blbosti poslal do hajzlu. Udělal bych to úplně stejně. Co jako chce? Dokázat všem ostatním, že na čsfd chodí amatéři, kteří se umí vyjadřovat jenom na internetu, kde cítí osobní sílu? Když budu mluvit za sebe, tak já nikdy nestál za porovnání s kritiky, kteří si vydobyli svoji práci roky píle a psaním hromadou tématických článků. Já jsem sem přišel, protože mě bavilo psát a diskutovat o filmech a byl jsem rád, když jsem zjistil, že na to nejsem sám. To, že se to tady rozroste právě v takové médium by mě nikdy nenapadlo. Tedy stejně tak, jako uvádí v tomto dokumentu Pomo. A to, že v dnešní době člověk dá přednost komentáři před nekonečnou podrobně rozebírající recenzí? Já to chápu. Podle mě je rozhodně lepší znát názor obyčejného diváka, než kritika, který ve filmu vidí něco, co obyčejný divák nikdy neuvidí a vidět třeba ani nechce. Film je o emocích a pocitech a ne o systematickém rozebírání jednotlivých scén. Nepochopil jsem tedy smysl těchto 26ti minut. Zároveň upozorňuji všechny kritiky, že nemám vystudovanou žurnalistiku ani žádnou filmovou školu. V tomto textu mám jisto jistě chyby, ačkoliv jsem se ho snažil psát na úrovni. O filmech mě ale psát baví a jelikož žijeme ve světě internetů, pokračovat v tom rád budu dál, dokud mi ten internet nějaká vyšší entita nezavře. ()
Intelektuálové vs. plebs, odvěký to boj. "Odborníci" by chtěli kontrolovat, co si má kdo myslet, "běžný divák" chce vyjádřit svůj názor a má na to plné právo. Inu, žijeme v době svobody informací (naštěstí) a pro zapšklé snoby už tu není místo. Můžou maximálně točit dokumenty o tom, že to není fér. Se s tím smiřte. ()
Cha! Trochu vzrůšo tady :-) Nemám v plánu nijak zvlášť obhajovat kvality tohohle díla, i když mi na televizní poměry nepřijde vůbec špatné. Fascinuje mě spíš, co se tu objevuje v komentářích - až mě napadá cosi o potrefené huse, která… která kdáká trochu zbytečně, protože se do ní podle mě nikdo nijak zvlášť nestrefuje. Jsem tady už nějaký ten rok, tak mě snad nebudete obviňovat z toho, že jsem provokatér z druhé strany barikády (i když přiznávám, že trochu jsem - už nějakou dobu mi připadá mnohem zajímavějších víc modrých než červených filmů). Zároveň znám Radima Procházku osobně, jakožto student i Vachka a Blažejovského, a dokonce jsem se jednou kvůli čemusi sešel s Pomem (ale neklaplo to, tak mě nemusí nikdo z ničeho podezírat). Chápu, že Vachek a Blažejovský působí na lidi, co je (pravděpodobně) vidí poprvé, trochu zvláštně. Co vám ale vadí na tom, co říkají? Proč by Blažejovský nemohl dávat svým studentům horší známku za to, že ve svých seminárních pracích používají nepravdivé informace, které se na csfd, přiznejme si to, občas pořád najdou? Proč by si s kamarádem starým cinefilem nemohl zavzpomínat, jak za jejich starých časů cinefilové vypadali? (Ano, mluvil o tom, že na Bergmana chodili cinefilové, ne holky z JZD, jak se pak dezinterpretuje tady v jednom komentáři.) Blažejovský obhajuje takový způsob cinefilie, kdy se divák filmu otevře, nechá se jím zasáhnout a „prochodí pak celou noc po Brně“ – v protikladu k tomu, když někdo jen znuděně zhodnotí technickou úroveň triků. Co se proti tomu dá namítat? Vachek si zase vachkovsky filosofuje… překvapivě. „Průměrování“ na csfd mu připadá jako zajímavý materiál pro studium demokracie v praxi. Podiví se nad tím, že Prázdniny pana Hulota mají docela dost vysoké hodnocení, jeden z jeho vlastních filmů dokonce ještě vyšší a jiný zas o něco nižší. S Pomem se dokonce poklidně shodne, že vůči sobě nejsou v opozici, spíš jim jde prostě každému o něco úplně jiného. A že se v tomhle dokumentu prý hážou uživatelé csfd do jednoho pytle? Není tam v tom Ponrepu snad těch pár lidí, co zůstane a nebojí se mluvit o tom, že se jim Holubice líbila? (Nepochopil jsem, proč o tom ostatní schopní mluvit nebyli – fakt nevím.) Vedle poněkud náhodného (ale proč by vlastně místo nich měli být např. nějací obodovanější uživatelé?) výběru csfd-uživatelů na KVIFF ve filmu snad není taky Douglas alias „ten, co píše ty úplně nejdelší komentáře“? Nepřipadá mi to prostě ani jako házení čehosi do jednoho pytle, ani jako cosi černobílého – to by Procházka naopak musel např. použít záběr, kdy Vachek místo Prázdnin pana Hulota objeví nízké hodnocení u nějakého jiného svého oblíbeného filmu a řekne „Tak vidíte, všechny dobrý filmy tam mají blbý hodnocení, protože uživatelé nemají vkus“. Naopak, jak jsem už psal, Procházka (pro někoho paradoxně) ukáže, že dokonce i jeden z Vachkových filmů tu má vysoké hodnocení… Zdá se mi, že většina z místních se (logicky) na 50% dívala s jistou předpojatostí až vztahovačností. Čekali popisný dokument o tom, jak csfd vidí oni, dostali něco jiného, a nedokážou se s tím smířit. Další věc je pak, co se vůbec za těch předepsaných pár minut a korun z rozpočtu ČT dá stihnout. Nesouhlasím ani s tím, že by Procházka dával zas až tak moc najevo svůj pohled na věc. Ano, dá se to vytušit dost lehce, ale na pilu vůbec netlačí. Co byste jako chtěli? Aby se tam řeklo, jak mají uživatelé csfd skvělý přehled o všem, co se točí, i povědomí o dějinách filmu? Samozřejmě, že je tu takových relativně mnoho, ale kolik asi tak procent z celku aktivních uživatelů? Poma nekomentuju, nic moc o něm nevím, proto mě jeho osoba nijak nepohoršuje. A tož tak. Pojďte teď zasypat hejty i mě… () (menej) (viac)
Já se znám, uprchla bych zadním vchodem. Odpovídat téměř okamžitě na otázky po odvysílání filmu, to je mé toužebné přání a ještě k tomu do telky, ha ha. Ne, Hedviko, tohle šlo nastříhat na pět minut a to jsem ještě shovívavá. Nejsem a nikdy nebudu žádný odborník na filmy, ale až tady jsem jim teprve přišla na chuť. A pár filmových přátel k tomu jako bonus. A padla tam jedna věta, kterou beru. Raději si přečtu pár řádek o pocitech z filmu, ať je jakýkoliv, než elaborát, který by se vešel na A4 a někdy i více. Přesto beru v úvahu, že každý je jiný, tak ať si sem píše, co sám uzná za vhodné a průměrně inteligentní člověk si najde sám, kdo a proč mu vyhovuje svými komentáři. Přece jen to úsloví, že méně, je někdy více stále platí. Alespoň pro mě. ()
Vše důležité už tady za mě napsali jiní, nebudu to proto natahovat. Režisér by měl hrát s divákem od začátku na rovinu a přiznat, že v dokumentu se nesnažil cokoli objevit, odhalit, představit, nýbrž že si pouze potvrdil svůj názor o fenoménu, který se neobtěžoval ani lépe prozkoumat a pochopit. K tomu pak důmyslně používá nereprezentativního výběru postav, komentářů podsouvajících divákovi určitý názor a šikovného střihu. Dokument tak bohužel o ČSFD a jeho uživatelích nevypovídá vůbec nic. Na druhou stranu, kdyby mi bylo čtyřicet a nezvládal bych na lépe než podprůměrné úrovni ani svou vlastní práci, asi bych byl taky trochu zapšklý. Pouze mě mrzí, že na podobné věci jsou plýtvány veřejné prostředky. Ale tak nějak věřím, že tenhle snímek by se jednou mohl stát hvězdou na festivalu Otrlého diváka, protože aspoň směšné to bylo docela dost. ()
Galéria (4)
Fotka © Produkce Radim Procházka
Súvisiace novinky
Fenomén ČSFD.cz tento pátek na ČT Art
Jedinečný cyklus osmi půlhodinových dokumentů od pěti režisérů nabízí originální pohled na české filmové dědictví i péči o něj. Série vznikla v úzké spolupráci s Národním filmovým archivem (NFA).… (viac)
Reklama