50 % (E07)

Dosť WTF ale bavilo ma to. Tá optika na túto stránku je niečo čo ma už dlhšie zaujímalo. Škoda, že to nie je lepšie urobené a viac informačne vyčerpávajúce resp. dramaturgicky funkčnejšie. Tak ale možno je to art, ktorému nerozumiem rovnako ako autor , ktorý nerozumie podstate stránky o ktorej točí. Ale dostal som po tomto chuť na dokument o Jarmushovi v réžii Michaela Baya. 7/10 (30.10.2016)

„A keď budete riadne fajčiť, aj do televízie vás zoberiem, riťolizi moji škaredí!“ Další krutohustá lekce prefíkaného vesnického marpetingu uja HOMA, kterou si tu nepokrytecky ocejchoval jako „jedinečný dokument“, lebo má tieto akože podnikatelské muňky, sestávající se s nicotného blábolení přitepleného majora Terazkyho, senilního dědka s uzlem na egu a defilé HOMOva gangbang klubíku genetických anomálií, onoho pověstného tvrdého jádra nejhustších funoušků ČSFD, před nímž se třese každý filmař i distributor. Je to profesionalitka každým coulem, dělá databázi převelikou čest a vsadím se, že si to celá rodinka na salaši v Horných Prijebancoch aj na video nahrála! Ovšem při těch bezprostředních reakcích po projekci Holubice jsem málem vychrchlal briketu: „Tak jak se vám líbil film, pane A.?“ „Ježyššš, hned dej to dildo pryč, já to tu nechci! Já si tady ještě pořád honím svýho gayfrienda na vedlejší sedačce, jsem plnej dojmů a ty mi přilezeš rušit takhle intimní chvilku nějakejma debilníma votázkama!!!“ „A jak se líbil třeba vám, pane P.?“ „Já nevym, já sem z Aldebaranu….“ A také jsem se bláznivě zamiloval! Jestli uhodnete do koho? Má vyvolená by se okamžitě měla stát tváří ČSFD a chci ji strašně pomilovat. Jateční pistolí. Hned jí napíču do pošty a pokusím se jí nalákat na svou sbírku filcek. Vole, HOMO, tohle bylo snad ještě trapnější fiasko než ten památný rozhovor se Sadrošem! Ještě teď se stydím. Pro své vlastní píár dobro už nelez nikdy před čočku, a pokud by ti to ego nedovolilo, nech se předabovat a nejlíp si i najmi dabléra, který by nevypadal, jako by právě podojil barana. (22.10.2016)

Intelektuálové vs. plebs, odvěký to boj. "Odborníci" by chtěli kontrolovat, co si má kdo myslet, "běžný divák" chce vyjádřit svůj názor a má na to plné právo. Inu, žijeme v době svobody informací (naštěstí) a pro zapšklé snoby už tu není místo. Můžou maximálně točit dokumenty o tom, že to není fér. Se s tím smiřte. (19.02.2017)

Není nad to dozvědět se o sobě něco od někoho, kdo mě zná asi jako puk velkou násobilku. Ať se dneska rozhlídnu napravo nebo nalevo, chybí mně pokora, nadhled a otevřenost pro názor číslo dva. Co jste chtěl říct, pane Procházko, mi není úplně jasné, ale to zrcadlo, které jste si tímhle před sebe postavil, vám patří. Ono to tak totiž nakonec bývá, že kdo nejvíc pálí po husách, má sám jednu v ložnici. (29.10.2016)

Co nám to tady zase vzniklo za paskvil? Režisér Radim Procházka evidentně nepochopil smysl této databáze. Čsfd není o kriticích, ale o lidech, kteří mají rádi film. Záměrně neříkám slovo fanoušci, protože kdyby tu byli fanoušci filmů, tak by to tu vypadalo ještě úplně jinak, ale to je zase jiné téma. Jenže jelikož se tato databáze v několika posledních letech rozrostla v obrovské těžce uchopitelné monstrum, dalo by se jí vyčíst prakticky cokoliv. Ale kritizovat tady anonymitu a ještě na ni poukazovat na jednom promítání československého filmu Holubice mi tady přišla vysloveně trapný. Nedivím se, že jeden z diváků režiséra této blbosti poslal do hajzlu. Udělal bych to úplně stejně. Co jako chce? Dokázat všem ostatním, že na čsfd chodí amatéři, kteří se umí vyjadřovat jenom na internetu, kde cítí osobní sílu? Když budu mluvit za sebe, tak já nikdy nestál za porovnání s kritiky, kteří si vydobyli svoji práci roky píle a psaním hromadou tématických článků. Já jsem sem přišel, protože mě bavilo psát a diskutovat o filmech a byl jsem rád, když jsem zjistil, že na to nejsem sám. To, že se to tady rozroste právě v takové médium by mě nikdy nenapadlo. Tedy stejně tak, jako uvádí v tomto dokumentu Pomo. A to, že v dnešní době člověk dá přednost komentáři před nekonečnou podrobně rozebírající recenzí? Já to chápu. Podle mě je rozhodně lepší znát názor obyčejného diváka, než kritika, který ve filmu vidí něco, co obyčejný divák nikdy neuvidí a vidět třeba ani nechce. Film je o emocích a pocitech a ne o systematickém rozebírání jednotlivých scén. Nepochopil jsem tedy smysl těchto 26ti minut. Zároveň upozorňuji všechny kritiky, že nemám vystudovanou žurnalistiku ani žádnou filmovou školu. V tomto textu mám jisto jistě chyby, ačkoliv jsem se ho snažil psát na úrovni. O filmech mě ale psát baví a jelikož žijeme ve světě internetů, pokračovat v tom rád budu dál, dokud mi ten internet nějaká vyšší entita nezavře. (22.10.2016)