Zastávka 47
Pickup
Réžia:
Hugo HaasKamera:
Paul IvanoHrajú:
Hugo Haas, Beverly Michaels, Murvyn Vye, Howland Chamberlain, Art Lewis, Allan Nixon, Bernard Gorcey, Jo-Carroll DennisonObsahy(1)
Vdovec Jan Horák byl odeslán železnicí na opuštěné místo v poušti, kde šetří peníze. Jednou si vyrazí do města koupit psa a narazí na blondýnku Betty, která si získá jeho důvěru a vezme si ho, aby jí potom připadly všechny jeho našetřené peníze, což bylo asi 7000 dolarů. Potom Jan ohluchne a už není schopen vykonávat svou práci. Železnice za něj pošle náhradu v podobě Stevea. Steve a Betty se sblíží a nehoda způsobí, že Jan zase uslyší, ale nikomu to neřekne a všichni se před ním chovají jako by byl hluchý.
Hugo Hassovi se velmi úspěšně podařilo vytvořit adaptaci románu Josefa Kopty (Hlídač č. 47). Celý děj filmu byl přenesen do prostředí americké kultury pod rukou scénáristy Arnolda Phillipse. V ČR ještě nebyl v distribuci.
(jarod13)
Videá (1)
Recenzie (33)
Oproti pozdějšímu Hlídači č. 47 s Karlem Rodenem, tento, ač s pozitivnějším zakončením, je ve svém součtu daleko dramatičtěji vyhrocenější, s propracovanější hlavní zápornou postavou, která je též zvládnutá na výbornou. Jediné, co mi zde oproti nové verzi tohoto filmu chybí, je ta atmosféra, kterou má dle mého nový hlídač mnohem temnější až klaustrofobickou. Přesto zde nemám, co bych vytýkal, vše je zvládnuté na jedničku a jsem moc rád, že jsem se na Haasovo americký film mohl podívat. 75% ()
Myslím, že tenhle příběh by neměl mít happy end, rozhodně tedy ne takovýhle, a měl by skončit když ne přímo tragicky, tak alespoň mnohem dramatičtěji. Škoda, protože jinak je to velmi dobrá podívaná, která v několika scénách opravdu dává tušit, že mohla být ještě víc noir. Hugo Haas jako režisér i herec a stejně tak kouzelně proradná Beverly Michaels na to jistě měli. ()
Pravděpodobně v pořadí druhé filmové zpracování románu Josefa Kopty (první v roce 1937 a třetí nejčerstvější v roce 2008). Je třeba se zmínit , že se jedná, stejně jako i u obou dalších verzí pouze o námět, čili, scénář se nedrží doslova knižní předlohy, ale byl přepracován v tomto případě pro amerického diváka (režisér Hugo Haas žil již v té době v USA). Je tedy zajímavé, shlédnout všechny tři verze, tak jako se to podařilo mě a porovnávat. Základ všech filmových verzí je stejný, tedy hluchota hlavní postavy a chování postav v bezprostředním okolí. Závěr je ovšem ve všech třech případech poněkud odlišný. Posuďte sami. ()
Nejsem moc fanda noir filmů, ale když jsem náhodiz hlédl na televizi tento film, tak jsem si řekl, že to prubnu. Neviděl jsem Renčův film, takže je pravděpodobné, že v opačném případě bych vychválil tuto verzi ještě výš. Atmosféra je vcelku hutná, místama by ale mohla jěště víc, film má spád (místama až moc), ale možná chybí trochu překvapivé prvky, nějaké napínavější a dramatičtější rozuzlení; takto je příběh vcelku psychologicky nenásilný a i kamarádský. Herecky velmi dobře zahrané. Povedená adaptace; asi bych měl na starší filmy koukat častěji. ()
Je škoda, že film, ktorý má v kolonke žáner film noir, sa akoby nebral príliš vážne. To sa týka atmosféry, scenára a tak trochu televízneho looku. Haas proste ide vo svojom duchu, ale pri niektorých mrazivých scénach je patrné, že tento námet sa dal spracovať omnoho temnejšie a mohol sa z neho stať klenot žánru. Námet je totiž geniálny a originálny, scéna so skúškou Horákovho sluchu by mohla byť jedna z ikonických scén 50tych rokov, no nestalo sa tak. Obsadenie pritom vyšlo, Hass je v úlohe naivného dedka až podozrivo uveriteľný a mierne škulavé oči Beverly Michaels v spojitosti s jej obnaženými nohami sú amorálne sexi. Záver trochu vyšumí do prázdna, hlavne tu sa malo poriadne pritlačiť na pílu. ()
Reklama