Čarodejnica

Za devatero horami a devatero řekami, kde zem Nová Anglie nachází se, temný a hluboký je hvozd. Hansel a Gretel obloukem se mu vyhýbají, Vin Diesel jen při vzpomínce na něj kalhoty své má zablácené.. Zatímco bigotní puritáni naplnění až po okraj domnělým hříchem vcházejí nuzní do náručí smrti, pragmatikovi je nabídnuto máslo, pěkné šaty a pozemská rozkoš. Tajemství Eggersova úspěchu tkví v této myšlence, vyplnění díry na trhu (symbióza formy, místa, času a tématu), depresivní náladě, vynikajících dětských hercích (Thomasin či Caleb při horečnaté scéně) a přírodním světlu. A nebo hodil podpis na kontrakt vedle Černého Filipa.. Samotný závěr se odklonil od nastolené linie rozkladu rodiny pod psychickou tenzí, ale ve své podstatě nevadil. Jen pan Boblig z Edelstadtu asi bude muset udělat nějaké přesčasy.. P.S.: Barvou hlasu a trochu i vzhledem mi zbožný štípač dřeva Ralph Ineson připomínal našeho valašské krále bez špuntu a bez království a tak mě napadlo, proč něco tak jednoduchého a přitom účinného nejde natočit i u nás..? (06.04.2016)

Takýchto filmov nie je veľa, o to viac si ho cením, ale nemôžem poprieť, že som s neho trošku sklamaný. Hneď od úvodu som sadol na lep príbehu aj postavám, kde dobová atmosféra, atmosféra lesa, osady a čarodejníc je cítiť. Bol som zvedavý čo bude ďalej a hladný po ďalších hororových pomrknutiach po čarodejniciach, ibaže toto som už nedostal. Ostali sme doma na zadku, v osade, kde sa o všetkom rozhodlo dosť nezáživne. Čakal som viac odhalení alebo lakačiek, ale nič s toho sa nekonalo. Tak či tak sa ale jedna o celkom dobrý film. Obľúbený soundtrack: Isle of Wight. 70% - 3* (12.07.2016)

Čarodějnice se již od začátku snaží budovat tu správnou hororovou atmosféru a velice dobře představuje samotný děj s postavami v čele s jedinečným hlasem Juliana Richingse. Samotná čarodějnice je zde znázorněna velice prazvláštně, leč zajímavým a děsivým způsobem, který je vždy podložen mrazivou hudbou. Postupná gradace zde vcelku funguje a i závěr je nadprůměrným. Škoda přebytečných náboženských dialogů a nepříjemné "ukřičenosti". [75%] | 50th KVIFF (11.07.2015)

Výborná atmosferická vec, aj keď ako celok film trochu zaostal za mojimi očakávaniami. Z fantasticky naturálne vykresleného prostredia - puritánskej komunity z čias kolonizácie Ameriky v 17. st., sa dalo vyťažiť podstatne viac. Vlastne až posledná dvadsaťminútovka (od miesta zavretia detí do stodoly) začne mať tie pravé mysteriózne a hororové grády. Zvyšok času nie je zlý, ale obsahuje veľa slabších miest, ktoré buď trocha nudia, alebo svojou atmosférou poľavujú. Celkovo však spokojnosť. 75/100 (18.05.2016)

Asi nikoho nemůže překvapit, že hororový expert jako já si zvolí pro komentář k Čarodějnici naprosto příznačné datum - Valpuržinu noc. Noc, během které sledování hororů dostává opravdu magický rozměr a každý zhlédnutý horor je během této doby divákem vnímán mnohem intenzivněji. Zřejmě nebudu příliš daleko od pravdy, když prohlásím, že Čarodějnice je jedním z nejlepších hororů, který kdy byl natočen. Eggersovi se v jeho celovečerním debutu povedl opravdu husarský kousek, jelikož se mu prostřednictvím Čarodějnice podařilo proniknout až k samotné hororové esenci. Všudypřítomný znepokojivý děs vycházející z Čarodějnice se jako had škrtič ovine kolem mysli diváka a svou smyčku bude pozvolna utahovat tak dlouho, než ho nakonec v závěru dočista rozdrtí. Většina popkornových diváků bude pravděpodobně zklamána absencí hororových berliček v podobě záplavy lekaček, hektolitrů krve a kdo ví čeho ještě. Ještě více jich však Čarodějnici nepobere po obsahové stránce. Čarodějnice obsahuje jednak náboženskou tematiku, ale v první řadě pak i spiritualitu v její ryzí formě. Scéna, kdy se Caleb odebírá na věčnost, je opravdu mistrným zachycením transcendentní zkušenosti a opravdové hororové znalce, pro které Eggers především Čarodějnici točil, z ní bude mrazit v zádech ještě několik dnů. Kromě vynikajících výkonů dětských herců či hudebního doprovodu Marka Korvena stojí za pochvalu rovněž použití dobové angličtiny, která ještě více umocňuje autenticitu snímku, který zcela precizně zachycuje způsob myšlení, v kterém reálný svět a nadpřirozený svět jedno jsou. Před režisérem Eggersem je nutno smeknout klobouk. Vybrousil naprosto unikátní hororový diamant, jehož děsivou krásu si nejvíce vychutnají opravdoví mistři hororu. (01.05.2016)