Bílá nemoc

Polopaticky převyprávěná Čapkova vynikající hra. Sám Čapek se nkdy netrápil s nějakými "skrytými odkazy" a všemu dává jasný průchod, ale myslím, že i co dělá Hass by na něj bylo moc "in your face". Nicméně mi to ani tak nevadí. Stejně tak se mi daří přenést přes podivný střih, kdy se po změně úhlu kamery mění pozice postav vůči sobě a intonace jejich hlasu tak očividně, až člověk nehápe, jak si toho mohli střihači nevšimnout. (Na druhou stranu je potřeba ocenit různé zajímavější pohledy kamery, i když celkovou divadelní "nefilmovost" nezachraňují.) No zlaté české ručučky. Myšlenky jsou ale silné a předloha sama zaručuje filmu klady. S tím nic nenadělám. (09.06.2012)

Dramaturg wanted! aneb velkolepý diskuzní souboj mezi "Mě to opravdu strašně mrzí, ale..." a "Je mi líto, ale...". Přesto se vší úctou pochybuji, že Čapek s Haasem tím naschvál perfektně vystihli nekonečný a únavný kruh mírových jednání, čekající na první milion mrtvých, aby se někam alespoň naoko pohnuly. Zejména druhá polovina už jede jak křeček v kolečku a jeden by si přál, aby samotná bílá nemoc měla o něco rychlejší průběh, který by rozhodovacímu procesu maršála dodal trochu toho časového presu. Nicméně kolem a kolem, když se člověk rozhlédne, smutně mu dojde, nakolik je ono, byť jednoduché, podobenství o zfanatizovaných davech a potřebě národní sebeidentifikace skrze útlak jiných, aktuální i po těch osmdesáti posraných letech. Takže si nechám ty tři hvězdy na později, ideálně do doby, kdy již poselství bude neaktuální a ten film bude vypadat patřičně směšně. (30.01.2017)

Tento film je hluboce morálním dílem. Dýchá z něj to, jak strašne bylo potřebné aby právě takový film vznikl v onom temném období dějin lidstva. A ona potřebnost z něj nevymizela ani po více než 80 letech. V mnoha snímcích je vylíčení boje dobra a zla pojato nereálně, navině a černobíle, ale sem to tak patří. Tehdy to tak prostě bylo. Nikdy nebylo čisté zlo tak bezvýhradně jednoznačné a černobílé jako tehdy. Být tento film natočen v Americe, mohla z něj být celosvětově proslulá kultovní záležitost, protože příběh, ač celkem jednoduchý, je univerzální. Čapkovy dialogy a Haasův hercký projev se v doktoru Galénovi jeví jako to nejpřirozenější splynutí. Silný moment nabízí například rozhovor Galéna s novnáři, kdy se z hodný doktor rozohní v pacifisteckého aktivistu. (22.10.2009)

Velmi dobrý přepis Čapkova díla plný kvalitních herců. Hugo Haas má štěstí, že Čapkova tvorba je velmi dobře zfilmovatelná a Bílá nemoc je toho velkým důkazem. Filmová podoba je věrohodná, příjemná a s perfektně obsazenou postavou dr Martina, který vymyslí lék na Bílou nemoc se přibližuje dokonalosti. Stáří filmu je patrné, ale myšlenka je věčná, bohužel stejně věčná jako války. (15.07.2007)

Po sérii komedií jsem si zase dala nějaké drama. Navíc drama podle hry mého oblíbeného spisovatele Karla Čapka. Bílou nemoc jsem samozřejmě četla a už jako knížka se mi líbila. Na filmové zpracování jsem byla hodně zvědavá a musím říct - povedlo se. Ta tíživá atmosféra je nadčasová. Sice cítíte odkazy k hitlerovskému Německu a druhé světové válce, ale stejně tak cítíte, že situace nemusí být časově zařaditelná a naopak je možné vztáhnout ji jakoukoli dobu. K tomu umně vedená režije, skvělý Haas, silný příběh, to vše dává dohromady kvalitní film. Pro mě po mnoha komediích příjemná změna. (04.05.2013)