Fantastické zvery: Grindelwaldove zločiny

Tak se nám nejbezskrupuloznější neumětelská vykradačka snad všeho s anotací fantasy, co kdy bylo napsáno opravdovými spisovateli, vrhla kvůli naprosté absenci vlastní fantazie nejen ještě i na Nekonečný příběh, ale také na klasika českého divadelnictví a největšího Čecha všech dob. Na závěrečném rodinném shledání typu „Kredenci, já myslela, že jsi můj bratr, a tys zatím sestřenice tety bratra nevlastní neteře našeho pěstouna!!! Také bych se měla k něčemu přiznat. Nejsem ve skutečnosti tvoje snacha, nýbrž třetí syn dědy nevlastního bratrance kouzelníka Pokustóna, a to byl negr…“ by tu zlodějskou krávu Zdeněk určitě podojil o nějaké ty tantiémy. Jinak se oproti ještě tak tak vydržitelné jedničce tentokrát jedná o naprostý sračkol a uměle natahovaný zmar, kde z neinvence naprosto vymačkaná Rohlíková ve snaze o vlastní mykologii prostě narvala do jednoho hrnce všechny své vyčorované patozvratky, kvapně promíchala s hovny a nechala dvacet minut rychle zapéct v troubovi na 200 stupňů, jen aby se svým nabubřelým egem ještě neskončila na smetišti špatně napsaných plagiátorkých braků, kam od počátku zaslouženě patří. Zmar, ve kterém přes dvě neúnosné hodiny straší Hnusák Edý, dělá teploušské „čárymáryfuchty“ na dozajista nechutně přeplaceného Deppkoidního Jeníka, jenž se jen tak bezcílně brodí kolem s bílým okem v koženém xichtě slaboduchou nudnou vatou a otráveně pulíruje Grünwalda, do čehož se sem tam násilně vsere nějaké to lostomiloušké žvížátko jako čínský Falko nebo Millerův hmyzožravec, aby mohly debilní děti nadšeně zaplácat pokřivenýma ručičkama. Už dost! Někdo by už měl té pizdě konečně polámat pastelky a zavřít ji do jejího tolik oblíbeného klecového lůžka, aby už svými otřesnými kopírkami nekurvila dětem stylistiku a vkus. (03.01.2019)

David Yates má nesporný vizuální cit pro krásné distingované obrazy - umím si třeba představit, že když umře někdo důležitý, bude Yates skvělý na realizování nějakého smutečního videa na jeho počest, co se třeba pustí na pohřbu. Nemá cit pro gradaci, vzrušení a každý obraz pro něj má zřejmě stejnou hodnotu - což ale pak nebude vadit. Tragický scénář působí, jako by byl adaptací tisícistranné knihy - nekončící zástup postav a linií, usledovatelné jen při absolutní rezignaci na snahu chápat přítomnost postav na daných místech, jejich motivace a jejich záměry. Občasné vykřiknutí povědomého jména fakt není nic, co by mě mohlo zajímat. Neskonale unylý film, který má v rukou schopný režisér bez fantazie a scenáristka, která nezvládá základy řemesla.A má to dvě a čtvrt hodiny. Musím říct, že jsem si během projekce na svých hodinkách všiml úplně nových detailů. (14.11.2018)

Jelikož jsem se nikdy nepřenesl přes obsazení Radcliffea, je pro mě původní potterovská série zvláštně zapovězená, ale v některých aspektech se podle mě povedla skvěle - zejména vzít ten celý svět a přenést ho do "reality". Kdokoli budete mít možnost, určitě se stavte v Universal Studios (L.A. a Orlando), kde vznikla krásná a vypiplaná část parku ve stylu HP (viva butterbeer). Jak hezky to vypadá, všechny možný čarovný píčovinky, muzika (starý soundtrack od Williamse už je pro mě prakticky klíčová vánoční tradice)... To je důvod, proč jsem měl radost z rozjezdu tady téhle série - komplet nový příběh odproštěný od knížek, stejný potterovský vesmír. Dvojka Beastů bohužel nemá lehkost jedničky, respektive ztrácí ji ve druhé hodině, kde se zamotává do vážných výrazů a francouzských rodokmenů, nicméně i tak mám konečně pocit, že si tyhle filmy můžu plně užívat i já a to je fajn. Baví jak dobrotivý Jude Law, tak náckovský Depp a hlavní postava Divnomloka, vrací se Niffler (!), radost jsem měl z vize světa v hrozbě mudlovský války, pro příště snad ubyde slabých pasáží a najede to na silnější nit. (14.11.2018)

Ajajaj, Rowlingová se nenaučila krátit a racionalizovat, spíš to vypadá, jako kdyby to, co se v prvním filmu relativně naučila, zase zapomněla. Vizuální bomba, ale marná sláva, když během filmu přemýšlíte, jak se vlastně jmenujete vy, když už vzdáte všechny ty příbuzné příbuzných a náhodně schválně se potkavších postav, je to špatně. Zajímavá myšlenka na konci snímku (zachraňujeme lidstvo před sebou samým), pak už moc nepomůže. Ale pořád lepší, než když Johnny Depp šaškoval jako pirát. No snad je tohle příprava před aspoň lehce nadprůměrným třetím dílem. Víc moc asi nečekám. (22.11.2018)

Yates trochu zaexperimentoval a z druhej časti série sa snažil urobiť vážnejší, dospelejší film a postava Grindewalda mu slúži v tom istom zmysle, ako Singerovi Magneto. Takže svojim spôsobom má tento čarodej svoju subjektívnu pravdu a ten, kto sa k nemu pridá, tak tomu sa ani niet čo čudovať. Vážnejší tón však so sebou prináša istú stratu kúzla prvého filmu a stratu tempa. V podstate sme tam, kam nás Yates zaviedol "neakčnými" troma Potterovkami pred finále HP. Mne sa tento prístup celkom pozdával a bol by som spokojný, ak... ak by som vážne mal záujem vyznať sa v postavách, všetkých dejových líniách a zopakoval si FB nr. 1. Ale to sa mi vážne nechcelo a tak to bude zrejme aj pred návštevou FB nr. 3 niekedy o dva roky. (17.11.2018)