Fantastické zvery: Grindelwaldove zločiny

Snímek láká zejména na tři roviny: je tu akcent na tezi, že pokud se k jinakosti stavíme nenávistně, plodí to jen další nenávist a vyzývá, abychom se naopak z jinakosti radovali. To je myslím pro daný žánr nejpovedenější rovina. ___ Za druhé jsou tu poutavé backstory jednotlivých postav (figurek), zasazené do neodolatelně nostalgického světa čar a kouzel (hrací plochy). Snímek ale selhává samotným pohybem těchto figurek po dané hrací ploše. Já například chápu, že J. K Rowling dostala skvělý nápad zajímavou postavu A dostat do zajímavé situace B a v důsledku toho projít změnou k velezajímavému stavu C. Jenže samotný ten pohyb A prostřednictvím B do C je strašně nevěrohodný. ___ Třetí rovinou snímku je snaha o analýzu a popsání anatomie zrodu zla. Zde Rowlingová selhává naprosto a zmůže se jen na povrchní a nefunkční konstrukce, které prozrazují jen to, kde jsou její scénáristické limity. (15.11.2018)

Obdivuju autorku Rowlingovou, jak si nic neulehčuje, zcela suverénně riskuje svou popularitu a nesnaží se zavděčit úplně všem. Přijít s totálně temným pokračováním Fantastických zvířat bez jakéhokoli humoru a hutnou atmosférou jistě chtělo pořádnou dávku odvahy. Zatímco předchozí díl bylo milé a hravé retro, zde už si není potřeba na nic hrát. Grindewaldovy zločiny především nejsou pro malé děti, nicméně po vícero zhlédnutích bude těm starším děckám vše jasné, přičemž je nutno počkat si na další část plánované pentalogie. Herci fantastičtí, Howardova hudba správně atmosférická a Yatesova režie je čím dál lepší. Velkou výhodou je, že není svázán knižní předlohou, protože ta samozřejmě neexistuje. Závěr je hodně osudový a ne každému sedne. Krásný snímek, který budete buď milovat nebo nenávidět. (18.11.2018)

Z toho nedění v první části jsem byl zmatený jak chameleon mezi lentilkama, ale naštěstí jsem si alespoň užíval vizuálního mistrovství mistra Philippe Rousselota. Ovšem od chvíle kdy Grindelwald v Paříží máchne hůlkou se začnou dít velkolepé věci, film dostane tempo a originální kouzla podpoří dynamické vyprávění příběhu, svižný akční scény. Díky tomu všemu, zádla v mé divácké dušičce spokojenost a musím říct, že sestava Eddie Redmayne, Johnny Depp a Jude Law se mě více než zamlouvá a hlavně kvůli nim se těším na další díl. (15.11.2018)

Tak se nám nejbezskrupuloznější neumětelská vykradačka snad všeho s anotací fantasy, co kdy bylo napsáno opravdovými spisovateli, vrhla kvůli naprosté absenci vlastní fantazie nejen ještě i na Nekonečný příběh, ale také na klasika českého divadelnictví a největšího Čecha všech dob. Na závěrečném rodinném shledání typu „Kredenci, já myslela, že jsi můj bratr, a tys zatím sestřenice tety bratra nevlastní neteře našeho pěstouna!!! Také bych se měla k něčemu přiznat. Nejsem ve skutečnosti tvoje snacha, nýbrž třetí syn dědy nevlastního bratrance kouzelníka Pokustóna, a to byl negr…“ by tu zlodějskou krávu Zdeněk určitě podojil o nějaké ty tantiémy. Jinak se oproti ještě tak tak vydržitelné jedničce tentokrát jedná o naprostý sračkol a uměle natahovaný zmar, kde z neinvence naprosto vymačkaná Rohlíková ve snaze o vlastní mykologii prostě narvala do jednoho hrnce všechny své vyčorované patozvratky, kvapně promíchala s hovny a nechala dvacet minut rychle zapéct v troubovi na 200 stupňů, jen aby se svým nabubřelým egem ještě neskončila na smetišti špatně napsaných plagiátorkých braků, kam od počátku zaslouženě patří. Zmar, ve kterém přes dvě neúnosné hodiny straší Hnusák Edý, dělá teploušské „čárymáryfuchty“ na dozajista nechutně přeplaceného Deppkoidního Jeníka, jenž se jen tak bezcílně brodí kolem s bílým okem v koženém xichtě slaboduchou nudnou vatou a otráveně pulíruje Grünwalda, do čehož se sem tam násilně vsere nějaké to lostomiloušké žvížátko jako čínský Falko nebo Millerův hmyzožravec, aby mohly debilní děti nadšeně zaplácat pokřivenýma ručičkama. Už dost! Někdo by už měl té pizdě konečně polámat pastelky a zavřít ji do jejího tolik oblíbeného klecového lůžka, aby už svými otřesnými kopírkami nekurvila dětem stylistiku a vkus. (03.01.2019)

Jelikož jsem se nikdy nepřenesl přes obsazení Radcliffea, je pro mě původní potterovská série zvláštně zapovězená, ale v některých aspektech se podle mě povedla skvěle - zejména vzít ten celý svět a přenést ho do "reality". Kdokoli budete mít možnost, určitě se stavte v Universal Studios (L.A. a Orlando), kde vznikla krásná a vypiplaná část parku ve stylu HP (viva butterbeer). Jak hezky to vypadá, všechny možný čarovný píčovinky, muzika (starý soundtrack od Williamse už je pro mě prakticky klíčová vánoční tradice)... To je důvod, proč jsem měl radost z rozjezdu tady téhle série - komplet nový příběh odproštěný od knížek, stejný potterovský vesmír. Dvojka Beastů bohužel nemá lehkost jedničky, respektive ztrácí ji ve druhé hodině, kde se zamotává do vážných výrazů a francouzských rodokmenů, nicméně i tak mám konečně pocit, že si tyhle filmy můžu plně užívat i já a to je fajn. Baví jak dobrotivý Jude Law, tak náckovský Depp a hlavní postava Divnomloka, vrací se Niffler (!), radost jsem měl z vize světa v hrozbě mudlovský války, pro příště snad ubyde slabých pasáží a najede to na silnější nit. (14.11.2018)