50 odstínů vášně

Český názov je len marketingový ťah. Naproti tomu originálny názov Bound je úplne scestný keďže sa tam žiadne "bandáže" nekonali. Celý dej je hrozne primitívny a dokonca aj milovníkom uletených filmov to nič hovoriť nebude. Štúdio Asylum by sa malo čo to priučiť napríklad od jeho takmer menovca Assylum... (06.01.2016)

V podstatě 50 odstínů z Wishe. Vzhledem k tomu, že Padesát odstínů šedi považuji za dost otřesný film, který drží pohromadě pomocí kvalitní a dobře uchopené kamery, hudbě a odpovídajícímu rozpočtu, měl jsem tu malinkou naději, že tento mockbuster by třeba mohl původní film i trumfnout. Stačil by přeci nějaký průměrný scénář, to není tak těžké, ne? Ale ne, je to zkrátka klasická "asylovina". Základní kostra příběhu sice může působit uchopitelně, provedení a jednotlivé detaily se ale skupinově všechny dohromady hroutí. Pravděpodobně si domyslíte, že vám tvůrci chtěli naservírovat příběh realitní makléřky, která před stresem a extrémním pracovním vytížením utíká ke svému druhému já, které chce prozkoumávat nové a neotřelé sexuální zážitky. Kéž by to jen bylo natočeno tak, aby divák nemusel hledat tu myšlenku, jež měl asi scénárista v hlavě. Nic z toho, co jsem výše popsal, v tom filmu prostě není vidět. Občas je tedy něco naznačeno alespoň jinak prázdným dialogem, což vám dá alespoň nějakou indicii k hlavnímu tématu. Hlavní hrdinka Michelle se chová většinou naprosto iracionálně a Ryan je prostě hajzl, protože je to hajzl. Na konci je nám zběžně (asi) naznačeno jakési jeho backstory, to je ale stejně rychle zašlapáno do země a není v něm nijak pokračováno. A ani samotná byznys linka tu nefunguje. Nemusíte být ta nejostřejší tužka v penále, aby vám i bez základních znalostí došlo, že scénárista v tomto odvětví tápe mnohonásobně více než vy. Michelle se tak drží několika slov a základních frází, které uslyšíte na každé schůzi a nikdy to není schopna rozvést. Když jsme se přenesli přes scénář, můžeme pokračovat, jak špatné je vizuální zpracování. Musím uznat, že tu asi byl jakýsi pokus o kreativitu, pokud se to tak dá nazvat. Avšak z pohledu diváka to vypadá, jako by měla kamera mořskou nemoc, protože jinak si nedokážu vysvětlit, proč se v tolika scénách naklání zleva doprava. Přechody během erotických scén jsou také poklad. Barevně mi dosti připomínají intro z Kobry 11, což vlastně dává smysl. Kvalita filmu je vražedná stejně jako tempo Semira Gerkhana. Ještě bych vypíchnul hudbu, která vám už od začátku chce naznačit, že tenhle film bude opravdu vážný. Ať se stane cokoliv, hudba prostě musí být dramatická. Třeba když začíná schůze. Nebo když do místnosti vejde dcera Michelle. Nebo když jdou postavy do restaurace. Nebudu to asi víc protahovat. 50 odstínů vášně je prostě masterpiece of shit. Je to zkrátka (jako je u studia The Asylum zvykem) tak špatné, že se u toho člověk neskutečně dobře pobaví. (13.07.2022)

Z času na čas sa vyhodia peniaze do studne. Zaplatíte hercom, ktorí nevedia hrať a kúpite scenár od niekoho, kto by nenapísal ani leporelo. Pardon, tu nikomu nebolo zaplatené, ten debil si to natočil sám. Ale neviem pre koho a predpokladám, že teraz sa mu sakra zle spláca ten úver, čo bral na nakrútenie tohto skvostu. (05.04.2016)

The Asylum a erotický film? Kuriozita. Předem upozorňuju, že film Padesát odstínů šedi, na kterém je tento mockbuster založen, jsem dosud neviděl, takže ani nemohu říct, jak moc a v čem si jsou oba filmy podobné. Vezmu to tedy čistě z pohledu dalšího zhlédnutého filmu od neslavného studia. Nepříliš prosperující a stejně ani tak šťastná MILFka, která se nechá svést sic pohledným, ale už od pohledu odporným chlápkem, který je naprosto zvrhlý a jde mu jen o to jedno. Asi o tom je první polovina filmu, kdy ta druhá se náhle raketově mění v drama a dostává se i nějaké té uspokojivé spravedlnosti, když sebou tedy do té doby hrdinka nechává pouze manipulovat a opravdu musí dojít na lámání chleba, aby se jí rozsvítilo. Scénky odehrávající se na poli realitní firmy byly těžce nezáživné, protahované. Erotické scénky vypadaly naprosto hloupě, spojené situace místy až příliš zvrhle. Ne, ne. Dát tomuto studiu do ruky jakékoliv téma znamená katastrofu, při nejlepším marnou snahu. Zde uděluji hvězdu za to, že alespoň hrdinka dobře vypadala. 15% (26.01.2017)

No...tak to bychom měli. Rychlým pohledem na monitoru vpravo vidím, že odpadem se tady v hodnoceních zrovna nešetřilo. Že by se na to nedalo koukat vůbec, to zase asi ne, ale čekal jsem od toho zřejmě víc. Takže jedna z mála věcí, na které se tu dá dívat, teda většinou, je představitelka hlavní role Charisma Carpenter, a její dcérečka, která se ale objeví v pár záběrech. Tak nějak nevím, jak to objektivně zhodnotit, tak se o to snad radši ani nebudu pokoušet. Za dvě*. Jo a 50 odstínů šedi jsem neviděl a jak to tady tak čtu, tak o to se asi radši pokoušet taky nebudu. (07.12.2015)