Perfektný deň

„VŠECHNO JE KOMPLIKOVANÉ A COKOLIV TĚ NAPADNE, JE TADY MOŽNÉ.…“ /// O tom, jak jsme v Bosně (nebo nějakým jiným Jugošským bordelu) sháněli provaz… a díky tomu ukázali (všem, co se na nás čuměj), jakej je (byl) život humanitárního pracovníka v časech (po)válečných. Moc dobrá role pro Del Tora (a sympatická pro Robbinse) a líbí se mně soundtrack. Vlastně celý to není vůbec špatný. Nejsu žádný „sluníčko“, takže mi vobčas uniká smysl (nějakejch) humanitárních misí. TOHLE ale nic lacině nepropaguje. Spíš předvádí maličkou epizodu, která je, přestože vypráví o vážnejch věcech, fajn uvolněná. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Ve studni mám tlustýho šmejda (a všude kolem se poflakujou modrý přilby). 2.) Jsem notorickej pomáhač . 3.) Thx za titule „Tereza Benhartová“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ ** (18.05.2016)

"Běž pro ni. Když nevybouchneš, půjdeme dál." Tak trochu naše Balkánská řeznice Maruška, za vydatné podpory našeho zrzavého humanitárního bombardéra Vašíka, udělala z Balkánu krásné místo k žití. Dokonce tak krásné, že v něm začínající humanitární pracovníci mají blízko k šílenství a ti otrlí neztrácejí smysl pro humor kvůli nějaké té mrtvole, zamořené studni nebo stupidnímu nařízení OSN. Mně se tohle shánění provazu vlastně docela líbilo, ale když si vzpomenu na to, proč se sháněl a kdo to celé způsobil, tak se za ty dva své přiblblé spoluobčany musím Srbům, kteří léta bránili Evropu před nájezdy muslimů, omluvit. Jen mě mrzí, že ten třicet let fungující Petrovičův vtip nikdo neřekl. Třeba bych se taky zasmál. (06.06.2017)

A Perfect Day je i přes svou poměrně jednoduchou zápletku filmem, který Vás v určitém bodě vezme za srdce. Téměř okamžitě se zde totiž sžijete s hlavními postavami, přičemž chápete i jejich motivaci k dané práci. Musím zde také ocenit inovativní přístup režiséra, který věci denní potřeby, jako je provaz či míč, proměnil v něco hlubšího, v něco, co za dané situace působí jako živá voda na vyřešení všech problémů. A Perfect Day je pro mě osobně velkým překvapením a vítaným zpestřením, které v záplavě velkých blockbusterů působí jako zjevení. „Follow the granny, trust me, follow the granny.“ (04.03.2016)

-4* mezi mými spřízněnými dušemi je to docela vysoce hodnocený snímek, tak není divu že mě nalákal, protože s přiblížením humanitární pomoci kdesi na Balkáně ke konci války se asi jen tak někde nesetkáme. Přeci jen je tento stav plný absurdních situací a jinak než s nadhledem to předat ostatním nejde a líp to vše vystihne. Rozhodně je to hodně poučné a za to dám nakonec 4 hvězdičky. A i když jsem se docela bavil, tak je to pro mě film jen na jedno podívání. [ PŘÍBĚH: 2 /// SMYSL: 2 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 2 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 1+ /// ART: 0 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (23.03.2017)

Dobré je, že v dnešní době všech těch komiksů a akčích blockbusterů, se ještě někdo vrátí ke starému dobrému Balkánu devadesátých let, který je z filmařského hlediska zlatý důl. Nebude to umět točit každý, ale paleta možností a příběhů co a jak natočit je nepřeberná. Tentokrát neznámý režisér ze Španělska zvolil napůl cynickou road movie, napůl černou komedii a bohužel i když se jedná o herecky skvěle vybavený snímek a velmi dobře zahraný, víc se tu zaobíráme studnou s mrtvolou a pošťuchováním jednotlivých charakterů, než absurditou konfilktu a jeho vážností. Skvostná kamera Alexe Catalana na to sama nestačí. (04.09.2016)