Heroín

Nynější protesty francouzských zemědělců proti vysokým nákladům a nízkým výkupním cenám, kdy se cesty blokují traktory, hořícími pneumatikami a balíky slámy a hnůj s močůvkou je navážen před úřady, jsou jen čajíček proti tomu, když se drogový gang začne srát do rodiny Jeana Gabina. On je totiž šelma sedlák.. Stoický despota kázající činy o svatosti rodiny a půdy, na nezbytně nutné minimum osekaná stopáž přinášející ráznost a Gainsbourgova nepatřičná hudba, na kterou si člověk nakonec zvykne. Jedny vidle navrch přihazuji pro bezmocného soudce, kterému nezbývalo nic jiného, než doporučit pro sklepní čtení dalšího významného světového filosofa.. (10.12.2018)

Rozlehlé zemědělské usedlosti vládne pevnou rukou málomluvný hospodář. Dědictví po předcích v rodinné tradici a úctě nejen zachovává, ale i zvelebuje a rozšiřuje. Celá rodina tu žije pohromadě a živí se poctivou prací, dřinou. Výjimkou je Henri, hospodářův lehkomyslný vnuk. S naivní představou rychle a lehce nabytých peněz se zaplete do pašeráckých obchodů s drogami a balíček heroinu schová ve skrýši, kterou používají muži při lovu kachen. Jakmile se dostane balíček do rukou hospodáře, odstartuje se nesmlouvavá bitva s mafií a je nabíledni, že střet to bude drsný. P.S. Chci dědu. (12.02.2017)

ČESKOSLOVENSKÁ TELEVÍZNA PREMIÉRA: ČST 1 = ?.?.19??, réžia českého znenia (ČST Brno 1989) = JIŘÍ KUBÍK, Gabina dabuje JOSEF VĚTROVEC+ČESKÁ TELEVÍZNA PREMIÉRA: NOVA = 3.8.1997, réžia českého znenia (NOVA 1997) = MARIE FRONKOVÁ, Gabina dabuje JOSEF VINKLÁŘ+PREMIÉRA NA ČT 2 = 19.10.2008, réžia českého znenia (ČT 2008) = ZDENĚK HRUŠKA, Gabina dabuje ALOIS ŠVEHLÍK --- Za poctivých 5. A to po každej stránke. Nechápem prečo mi tento film doteraz unikal. (Asi to bude tým, že som začiatkom 90 - tych rokov nenašiel vôľu požičať si VHS od LUCERNAFILMu.) Toto je ale presne ten starosvetsky a poctivo, opakujem POCTIVO, nakrútený majstrštyk, ktorý má údernú a nosnú zápletku, premyslenú obrazovú kompozíciu, úsporné dialógy, priestor pre premýšľanie a najmä tak neuveriteľne formalisticky moderný a nadčasový záver, aký sa dnes už nenosí. Posledný záber filmu je geniálny a hudba v ňom použitá nie je len prázdnou kulisou (kvôli ktorej hudbu vo filmoch vnímam len zriedkavo), ale rovnocenným partnerom ostatným zložkám. Plytvať slovami ohľadne GABINovho profesionálne odvedeného výkonu nehodlám. Vyzdvihol by som ale vynikajúci výkon jeho dabingového protipólu ALOISA ŠVEHLÍKA. (25.6.2009) TECHNICKÁ POZNÁMKA: Pôvodne bol HEROÍN uvedený v ČST s brnenským dabingom v hlavnej úlohe s Větrovcom. ČT ale svoj dabing nepoužila, lebo v ňom vraj komunisti niečo scenzurovali. A takýchto prípadov sa údajne vyskytuje celá kopa. Nemôžem si pomôcť, ale tak sa mi vidí, že opäť sa nám tu rodí nová cenzúra, kedy namiesto toho aby ČT pred film trebárs dala komentár, že "toto je cenzurovaná verzia" a film normálne uviedla (nakoľko určite nielen mňa z historického hľadiska pôvodný dabing zaujíma a potom v repríze nech si púšťajú novú verziu) radšej ho nenávratne "zakope" do archívu. Idioti. (19.7.2009) (25.06.2009)

Já nevím. U mne v tomto případě něco tak úplně stoprocentně nefunguje. Hudba ano, Gabin ano, vše kolem ano a přitom ne. Drsné a působivé to je, věrohodné už méně. Nemůžu si pomoct, ale Simone Signoret peroucí se za svá mláďata ve Spálených stodolách byla něčím mnohem, mnohem věrohodnější a zároveň i temnější než zde mistr Gabin. Každopádně skvělý a nezapomenutelný film, který mi ale říká jednou a dost, víc hladin neobjevíš. Ale to vůbec nevadí. (12.09.2011)

Raskenové a Cimburové mohou žít i ve dvacátém století ve Francii. Příchylnost k půdě, oddanost rodině, síla, podložená vlastním příkladem, patriarchalismus, který ctí individualitu a současně i rodinnou soudržnost. To všechno, je-li přeneseno do severofrancouzských zelených plání a respektuje-li alespoň to nejnutnější z nové doby, tvoří sílu a soudržnost, podloženou intelektem, který nemá daleko k moudrosti, tvoří hodnotu svého druhu, jejíž sevřenost je i pro toho, kdo ji považuje za nepředstavitelnou, imponující. Jean Gabin, nezapomenutelná postava francuzské kinematografie hraného filmu, neméně slavná a úctyhodná jako předčasně zesnulý Gerard Philippe nebo stále žijící Alain Delon či Jean Paul Belmondo, je pro tuto roli zkameněliny, jež je až příliš živá, jako stvořen. Důslednost a úcta k tradici vlastně středověké, v níž cítíme hrdost téměř šlechtickou nebo svobodnickou, zachovávající vůči autoritě státu vztah, nejlépe charakterizovatelný Ježíšovým novozákonním výrokem "Co je božího, dejte bohu, co je císařovo, nechte císaři", přivedou ke kapitulaci nevelký gang, nezvyklý na takovéto odpovědi svých potenciálních obětí. Podobně dopadá stát, jehož síly jsou příliš slabé na osamělé genius loci odlehlého velkostatku na samotě. Je těžké na tuto tvrz konzervatismu hmotného i mravně hodnotového vůbec nějak reagovat. Přiznám se, že úcta k postavám jakoby tesaným z kamene, pro něž je vnější svět souborem obtěžujících vnějšnin, u mne přerůstá ve vysoké ocenění filmu, jehož řeč odpovídá obrazu, který podává. Tváří v tvář současnosti a jejím limitům jde o srovnání, které je vlastně pozitivní alternativou. Pozitivní v plném slova smyslu jako film, který ji zobrazuje. (19.10.2008)