Reklama

Reklama

Boj o ťažkú vodu

(seriál)
  • Česko Boj o těžkou vodu (viac)
Trailer

VOD (1)

Epizódy(6)

Nórska hydrovodná továreň Vemork, pri meste Rjukan, bola počas druhej svetovej vojny obsadená vojskami Wehrmachtu a pod vedením ambiciózneho nemeckého vedca Wernera Heisenberga sa v nej vyrábala ťažká voda D20, ktorá bola základnou esenciou na výrobu atómovej bomby. Nórsky vedec, jadrový fyzik Leif Tronstad, ktorý sám vo Vemorku vybudoval zariadenie na výrobu ťažkej vody, po obsadení Nórska Nemcami utiekol do Anglicka, kde sa stal kľúčovým členom v protinacistickom odboji. Z exilu v Anglicku zistil, prečo sa Nemci zaujímajú o továreň v Rjukane. Zhromaždil skupinu Nórov, ktorí prešli tvrdým výcvikom, aby nasadili svoje životy a opustili komfort Londýna pre chladné, náročné podmienky hôr ich rodiska, kde boli vysadení, aby naplnili svoju misiu a sabotovali Hitlerove atómové ambície. (STV)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (70)

flyboyeda 

všetky recenzie používateľa

V Norsku se opet vytahli. Vynikajici sestidilna mini-serie o jedne z nej sabotaznich vysirek druhe svetove valky - operace Telemark. Prekryvaji se zde rovnocenne dejove linie vedeckych zavodu valecnych velmoci v oblasti vyroby plutonia za ucelem vyroby atomove bomby, prumyslove spionaze a samozrejme i sabotaznich valecnych operaci. Pro fanousky historie urcite moc zajimava a skvele zahrana zalezitost s moc povedenou dramaturgii. Hodne scen se natacelo i u nas... ()

Fiftis 

všetky recenzie používateľa

Tak túto Nórsku pôvodnú šesťdielnu televíznu minisériu som zhliadol vcelku naraz so slovenským dabingom a bol som v skutku sklamaný. V seriáli nebolo všetko, čo historický film založený na nedávnych skutočných udalostiach má mať. Vojnový seriál je veľmi ovplyvnený civilnými záležitosťami hlavných postáv, čo ale nie je na škodu. Málo napínavé pasáže z diverzných akcií neboli dostatočne akčné. Ale je pravda, že mi pri tých zamrznutých a zasnežených scenérií bola zima. Takže ako dopadla táto TV miniséria, kde je krásna príroda? Nórsko sa toho zhostilo so cťou a spracováva skutočnú udalosť, ktorej ale chýba napätie, dynamika, ale tiež aj morálne posolstvo atď. Nakoniec škoda, že sa viac nebojovalo a menej nekecalo o fyzike, matematike atď. Tomu rovnako rozumie málokto. ()

Reklama

Volodimir2 

všetky recenzie používateľa

Film je v podstate rekonštrukciou skutočných udalostí. Išlo o závod Vemork Norsk Hydro v meste Rjukan a v kraji Telemark. Tu nacisti vyrábali ťažkú vodu, ktorá sa používa pri výrobe atómovej bomby. Na začiatku vojny sa Spojenci dohodli na odstránení závodu a tým zamedziť nacistom vo výrobe nukleárnych zbraní. Čo film na túto tému, tak to je perlička Vojna o ťažkú vodu, 1948; Hrdinovia z Telemarku, 1965; Muž menom Intrepid, 1979 a teraz tento výborný seriál Vojna o ťažkú vodu: Zastavenie Hitlerovej atómovej bomby z roku 2015. ()

dawe787 

všetky recenzie používateľa

Výborný seriál z druhé světové války zachycující sabotážní plán na výrobu těžké vody v Norsku, kterou Německo potřebovalo pro vývoj jaderné energie aneb - Kdo první ovládne atomovou energii, ten ovládne celý svět a bude přepisovat dějiny! Něco z tohoto tématu jsem už znal z dokumentů, ale tento seriál mi to z historického hlediska přiblížil nejvíce! ()

Fr 

všetky recenzie používateľa

,,CHCETE VYBUDOVAT REAKTOR? POTŘEBUJEME TĚŽKOU VODU K ZAPOČETÍ ŘETĚZOVÉ REAKCE. PROBLÉM JE, ŽE JÍ POTŘEBUJEME HODNĚ A PRODUKCE JE JEN V NORSKU...“ /// Dramatickej válečnej seriál o fašounským jaderným programu a snaze spojenců o jeho likvidaci. Máme tu skutečný postavy a jejich dilemata. Werner Heisenberg řešící dilema vědcovo, Leif Tronstad zase to odbojářovo. Vod každýho kousek a vod každýho chvilku. Připadá mi to, jako by v tý stopáži nebylo vo čem vypravovat. Navíc ty postavy mají hrozně malej vývoj. A jestli čekáte rozuzlení plný dilematu vědcova, tak to nečekejte. Tady musí zvítězit dilema odbojářský, páč seriál slouží (určitě) jako pocta těm, co zabránili Hitlerovi… kurva, snad jsem nic neprozradil… Televizní zpracování, který mě nedonutilo prožívat emoce se svými hrdiny. Jako žurnál dobrý, ale … /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Einstein, Debye, Herzberg, Schrodinger, Bohr… jsou u nás v ústavu zakázaní. 2.) Dělám si analýzu německýho jadernýho programu. 3.) Thx za titule „panot“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * ()

Galéria (34)

Zaujímavosti (9)

  • V prvom dieli v 44. minúte sa na scéne objaví kolóna nemeckej techniky, na konci ktorej sa nachádzajú až dve štábne vozidlá typu KdF 82E. Týchto vojnových chrobákov bolo počas vojny vyrobených maximálne 669 kusov. To je nepomerne málo v porovnaní so známym nemeckým vozidlom Kubelwagen (KdF 82, obdoba legendárneho amerického Jeepu), ktorý sa nachádza v kolóne za motorkou druhý. Tých bolo do konca vojny vyrobených cca 55000 kusov. Jedná sa preto o raritný snímok vo filmoch z druhej svetovej vojny. (k4li)
  • Dramaticky už toto téma zpracoval český spisovatel a jaderný fyzik František Běhounek v knize "Rokle u Rjukanu" z roku 1966. (mortak)
  • Seriál se natáčel v Norsku a České republice. V Praze se především natáčelo ve staré továrně na Kolbence. K natáčení minisérie mj. i v Praze autoři přistoupili také proto, že Oslo a další lokace v Norsku se od dob druhé světové války již příliš změnily a zmodernizovaly a neodpovídaly by tak záměrům scénáře. Scéna z 1. dílu - předání Nobelovy ceny Werneru Heisenbergovi (Christoph Bach) se natáčela v interiéru Národního muzea v Praze. Scéna ve Zbrojním úřadu Wehrmachtu (Heereswaffenamt) se natáčela na Právnické fakultě Univerzity Karlovy (hala tzv. "bazén") - v této budově za 2. sv. války sídlilo velitelství SS. Londýnské ústředí se natáčelo v budově Ministerstva průmyslu a obchodu - Petschkův palác (tzv. "pečkárna"), kde za 2. sv. války byla mučírna gestapa. Schůzka mezi Wernerem Heisenbergem a generálem Emilem Leebem (Robert Hunger-Bühler), vedoucím zbrojního úřadu wehrmachtu - Heereswaffenamt, ve 2. dílu se natáčela v zasedací místnosti č. 38 Právnické fakulty Univerzity Karlovy. (Yardak)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bolo zmenené