Odkaz vo fľaši

Vynikajúca kriminálka, Škandinávci opäť nesklamali. Hoci je prvá tretinka taká nemastná neslaná, hneď ako začne naháňačka vraha, začína to byť každou chvíľou akčnejšie a napínavejšie. Občas aj kruté a nechutné. Tak krásne seversky pochmúrne. Z celkovej trilógie je táto časť najlepšia. Zaujali aj náboženské keci, polemika medzi moslimom, neveriacim a do toho zakomponovanie náboženského fanatika. Film so silným ťahom na bránku. (16.09.2016)

Střet víry v boha, ďábla a nevíry černé díry. Schválně hádejte, jestli se bude na konci listovat v kostelním zpěvníku.. Nevím, jestli je u severských kriminálek dobrou cestou nadřadit akci nad atmosféru a procedurální vyšetřování, protože pak to vypadá, že detektivní tým musí být hodně hloupý a neprofesionální, aby měl film alespoň sto minut. Ještěže zčernalý humor vnesl energii listů větrné turbíny a kompenzoval skutečnost, že se Nikolaj Lie Kass celou dobu tváří, jako by měl v zadku vraženou tyčku od slunečníku. Škoda, že se mezi hlavními hrdiny nešlo trochu dále v diskuzích o víře, bylo by to ku prospěchu věci a Carl by si snad uvědomil, že mít kolegu, co slaví Ramadán, není v zemích s dlouhými nocemi zase tak špatné.. (12.07.2016)

Asi nejslabší kousek z Oddělení Q. Co jim u tohoto dílu neodpustím, byla ta obrovská (a hrozně hloupá!) chyba: Od začátku víme, že rodiče znali osobně únosce svých dětí, ale když má pak na sobě lékařský plášť, tak ho matka nepozná. Celkovému dojmu to ubralo tu jednu hvězdičku, jinak by to byly slabší 4. (19.03.2019)

Jestli se o nějakých filmech dá říct, že jsou asi tak milionkrát slabší než jejich knižní předlohy, tak rozhodně o sérii podle Olsenových výtečných detektivek. Vzkaz v láhvi-film je tak neskutečně osekaný (a to i o důležité dějové linky), že si nejednou prostě řeknete- "zbytečnost". Navíc se kamsi vytratil typický Olsenův suchý a sarkastický humor, o plochých charakterech, co se svým knižním předlohám vůbec ale vůbec nepodobají, ani nemluvím. Škoda přeškoda, že tuhle látku nedostal do spár někdo talentovanější, protože příběhy oddělení Q jsou neskutečně čtivé, dost možná nejlepší současné detektivní romány ze Skandinávie (ano, včetně Nesboho nebo Larssona). Netřeba se více rozepisovat, tentokrát to nechám bez hodnocení (protože Carl Morck a Assad si to podprůměrné až odpadovité hodnocení zkrátka nezaslouží), příští film (Složka 64) už nechám bez povšimnutí a... a asi takhle. (23.02.2017)

Na zfilmovanou sérii románů Jussi Adler-Olsena koukám záměrně jen v TV. Skandinávských kriminálek je tolik, že je docela fajn, když si čas usnadním nějakou filmovou sérií. No a u této jsem si vždycky ze začátku zvykal na hlavní postavy, abych si posléze příběh naprosto užil. Tady je to ale trošku složitější. Carl Mørck se tady totiž celý film tváří, jak kdyby měl v prdeli zaraženej ananas a pořádný moudro z něj vypadne až na závěr celého filmu. To Assad alespoň vyjadřuje pár emocí a celé to svojí postavou dost zachraňuje. Naštěstí ale film má hodně slušnou atmosféru a naprosto ultimátního psychopata v podobě Pål Sverre Hagena, takže si můžete být jisti, že určité momenty si tu najde každý z Vás. Celkově vzato jsem ale byl zklamaný. Film jsem si pustil třeba pětkrát a až na po páté jsem ho opravdu dokoukal. Neznám vlažnější start u filmové skandinávské kriminálky, jak v případě tohoto filmu. (27.07.2017)