Odkaz vo fľaši

První čtvrthodinka je trošičku kostrbatější, ale pak se začnou dít věci. Nejdřív si tě filmaři pěkně zpracujou, takže seš okamžitě v jedný partě s Odělením Q a díky perfektně natočeným scénám- akční vlakovka je vymazlená do posledního detailu, nevím kolik bylo použito kamer, ale takhle velkolepě a přitom velmi jenoduše, ale neskutečně dynamicky natočenou akční scénu jsem ve filmu už dlouho, dlouho neviděl. Rovněž perfektně napsaná a ještě lépe zahraná postava hlavního zaporáka měla lví podíl na mých emocích. O severských kriminálkách se říká, že jsou ponuré a depresivní, ale tady to byla především výborná hra s divákem, který si na 112 minut vymaže s paměti slovo "nuda", a v tryskovým tempu se řítí do dialogově poutavého finále. Ze tří dílů Oddělení Q je tahle trojka jasná jednička. (19.05.2016)

Ano, nejvýstižněji zde "pasuje" slovo RUTINA a to ve smyslu, že se vesměs a po 1999krát potvrzuje...prožitá dětská traumata prolínající se do dospělosti a ne každému stačí tehdejší pomsta, jejíž přesah se tímto automaticky dostává do hrůzostrašné a morbidní patologie...Proto celkově slabší 3,5, ale s radostí přihodím za skvělé zúčtování Assada v závěru...tady nejde než souhlasit, fandit a hluboce si oddychnout! (15.09.2016)

„Co je? Mysleli jste, že vás necháme vyslýchat naše lidi bez účasti místní policie?“ - „Jo.“ Po Ženě v kleci a Zabijácích jsem se na Vzkaz v láhvi moc těšil. Ústřední pár detektivů jsem si již dávno oblíbil a stejně tak očekával vše, co oba výše zmíněné díly nabízely. I když jsem moc nechápal, proč přišla změna režiséra. Nakonec jsem za ni rád. Nejenže Moland „dodržel“ atmosféru a styl původních dvou dílů, dokázal je ještě vyšperkovat. A to až tak, že se mi „trojka“ líbila prozatím překvapivě nejvíc. Režisér se nebál přitlačit a mnoho scén bylo opravdu parádních. I když několikrát to až přehnal (přeživší útoku nůžkami, nehlídaný pacient, oživování). Ne však v případě hlavního záporáka, který je možná místy až moc suverénní, ale ta stylovost a charisma z něj doslova prýští. A také znovu plesám nad humorem, možná ještě o něco černějším a nekorektnějším než dřív. K 5* chybělo tentokrát opravdu málo. „Carle, známe se léta. Moje víra tě nikdy nezajímala.“ - „Doufal jsem, že to přejde. Že je to zlozvyk. Jako kouření a homosexualita.“ (08.01.2017)

Fares Fares s hipsterskou bradou a jeho parťák s vyťahanou kravatou a výrazom "mám hroznou kocovinu" mi pripomínajú svojou kúlovosťou Semira s Janom. Alebo Hansom. A vlastne aj celá táto "Fincher wannabe" séria mi pripomína viac Kobru 11, ako temné zaoceánske vzory. Ak sa tak nad tým zamyslím, tak ich pričinením sa prípad skôr vliekol, respektíve dodrbal, akoby napredoval vďaka umu vyšetrovateľov smerom k výsledku. Keďže sa v priebehu vyšetrovania zamýšľajú nad podstatou bytia, zmyslom života a či im náhodou tento prípad neponúkol sám Boh, tak sa ani nečudujem. (13.03.2017)

Napotřetí tým šlape ještě lépe. Funguje už i Carl a Rose, nikoli jen Asad. Co se tentokrát opravdu povedlo, to je perfektní padouch. Nicméně, proti knize je film značně přeoraný a dějově slabší, měkčí, a vedení příběhu mě nefascinovalo zdaleka tolik, jako v prvních dvou filmech. Stejně se mi ale severské depky neště nepřejedly. (14.08.2016)