Odkaz vo fľaši

Čistá dějovost, nic víc - v tom filmu není nic artového, je to v podstatě jen trochu lepší mainstream. To mohl do kin uvést kdokoli - u Aerofilms jsem měl laťku nastavenou značně výš. Vzkaz v láhvi je jen řemeslně slušně natočená kriminálka, jakých už se v poslední době objevily mraky - pro fandy žánru supr, ale pro ty ostatní nulový důvod, proč to chtít vidět (nota bene v kině - jasně, velké plátno tomu prospěje, to ostatně každému filmu - ale zrovna zde žádnou přidanou hodnotu kinoprojekce nevidím - ten film zafunguje zcela stejně i doma v telce). Jednička byla velice slušná, dvojka dokonce výtečná, ale trojka už mi přijde jako nastavovaná kaše a sešup dolů. Kdyby to byl seriál, neřeknu - ale takto - kolik dalších filmů o oddělení Q ještě bude? Film, po kterém jsem začal mít alergii na severskou detektivku jako takovou. (19.05.2016)

V ponurých dánských luzích a fjordech, kde i ty ryby mají permanentní depku, i ptáčci jarabáčci se tváří jako na funuse, kde jsou psychopati obzvláště úchylní a smutek se vsakuje do podzemních zásob pitné vody s každou krůpějí deště, to mají detektivové věru těžké. A křesťanské dětičky ještě těžší! No, vlastně i ti psychopati... A taky dánští princové... Hmmm... (30.10.2020)

Skvěle budovaná atmosféra. I když divák zná vraha, nenudí se - sleduje jednání jednotlivých postav. Koho okouzlil dánský venkov, užije si záběry na hospodářskou krajinu, na přímořské oblasti. Tým vyšetřovatelů je zvláštní - podobně jako třeba u autorů seriálu Most. Film beru jako inspiraci přečísít aspoň nějaký knižní příběh Jussi Adler-Olsena. A doufám, že v něm bude míň nelogičností než ve filmovém zpracování. 1) Co dělal pachatel v dospívání - v období od své první vraždy? 2) Proč pachatele sledují desítky policistů a při střetu zůstává policista osamocený? 3) Bílý plášť skrývající pachatele v nemocnici - to už zavání frází. (25.02.2018)

Na zfilmovanou sérii románů Jussi Adler-Olsena koukám záměrně jen v TV. Skandinávských kriminálek je tolik, že je docela fajn, když si čas usnadním nějakou filmovou sérií. No a u této jsem si vždycky ze začátku zvykal na hlavní postavy, abych si posléze příběh naprosto užil. Tady je to ale trošku složitější. Carl Mørck se tady totiž celý film tváří, jak kdyby měl v prdeli zaraženej ananas a pořádný moudro z něj vypadne až na závěr celého filmu. To Assad alespoň vyjadřuje pár emocí a celé to svojí postavou dost zachraňuje. Naštěstí ale film má hodně slušnou atmosféru a naprosto ultimátního psychopata v podobě Pål Sverre Hagena, takže si můžete být jisti, že určité momenty si tu najde každý z Vás. Celkově vzato jsem ale byl zklamaný. Film jsem si pustil třeba pětkrát a až na po páté jsem ho opravdu dokoukal. Neznám vlažnější start u filmové skandinávské kriminálky, jak v případě tohoto filmu. (27.07.2017)

Třetí díl trilogie si drží ponurou severskou atmosféru, přičemž zpočátku film dbá spíše barev, hudby, nálad lyriky, což se pak zvrátí ve stále se gradující napětí protkané vraždami. Záporák až příliš moc připomíná Edwarda Nortona (Primal fear), ale v úchylnější verzi. Jsem rád, že u těch dětí režisér nebyl tak explicitní, jak to dokázal u mladistvých v předchozích dílech. Jestli hledáte napínavou severskou detektivku. Film je jasná volba. Pro ostatní je tu mastercard. (19.05.2016)