Nevyjasnené zločiny Roberta Dursta

Vemte zkušeného tvůrce, dejte mu, pro HBO typicky, neomezený rozpočet, tvůrčí svobodu a dostanete... tutovku. The Jinx je výbornou, velmi PŘÍSTUPNOU vstupenkou do subžánru kriminálních dokumentů. Chválím střídmou stopáž, šest epizod je napěchovaných nejen fakty, ale i kvalitní narací - velký salut chrabrým mužům ve střižně. The Jinx skvěle vypadá, napíná a hlavně mrazí až do poslední scény. Už jste dokoukali? Gratuluji, jakmile jste prošli vyšetřováním Andrewa Jareckiho (vyhněte se spoilerům!), můžete skočit na Errola Morrise, Podvodníka od Barta Laytona či další výborné dokumenty. 85 % (08.04.2015)

Jednoznačne najlepší dokument o "sériovom" vrahovi, aký som doteraz videl (a že ich nebolo málo). Dôvod a myšlienka samotných tvorcov prečo bol spracovaný je veľmi podobná Kirchhoffovej kauze Cervanovej. Jediný rozdiel spočíva v tom, že kým v snímku, kde sú odsúdení od úvodu až do samotného záveru vykresľovaný ako nevinný ľudia, tu postupne dochádza k akejsi premene uhla pohľadu. "The Jinx: The Life and Deaths" je vďaka interview s Robertom Durstom veľmi podobný s dokumentom "Interview with a Serial Killer", kde je spovedaný niekoľko násobný vrah Arthur Shawcross. V oboch prípadoch je fascinujúce sledovať ich prejav. Pre tých, ktorí nemajú veľkú skúsenosť s vypočúvaním, by som odporučil zamerať sa na ten neverbálny, teda najmä na mimiku tváre, ktorá Vám dokáže dať odpoveď na mnohé otázky ( žmurkanie, pohľad v ľavo a pod.. ). (11.07.2015)

A pane Durst, řekněte, kolik peněz člověku stačí na to, aby se nemusel trestně zodpovídat za vraždu? ___ Tato true crime minisérie potvrzuje, že nejneuvěřitelnější příběhy nakonec píše sám život! Očividně se Andrew Jarecki dostal k mimořádnému materiálu (ostatně šel mu naproti svým filmovým debutem - a zároveň (pohříchu?) jediným filmem, který za svou dosavadní kariéru natočil - V lepší společnosti), a za pomoci jemných manipulací a obratného dávkování informací (proto to nemůže být za plný počet) došel vstříc aspoň dílčí spravedlnosti (palec nahoru). A jak na mě působil Robert Durst? Génius zločinnosti? Pan Nepolapitelný? Kdeže! To spíš muž průměrné (až podprůměrné) inteligence, který měl to štěstí, že se uměl dobře narodit. Další důvod, proč nemohu jít na 5* spočívá tedy v tom, že jsem tuto show (i když se The Jinx tváří jako služba veřejnosti, jaká záznam skutečnosti, jaká skutečně je, pořád to je entertainment, nějakým způsobem odvyprávěny příběh; viz má první - možná nejasně formulovaná? - výtka) tam, kde se snažila evokovat mrazivý thriller (a nikde mi nevymluví, že Jarecki konstruuje mediální obraz Dursta jakožto svým způsobem druhého Moriartyho), vnímal spíše jako frašku (spoiler Durst prostě udělal tolik školáckých chyb, navíc neumí lhát, nekontrolovatelné mrkání ho usvědčuje z lhaní, že nemůžu pochopit, jak ho vůbec mohl soud v první případě, v němž byl souzen, neodsoudit spoiler). 75 % (14.03.2024)

Jak jsem náhodou zahlédl první díl na HBO, tak jsem se nedokázal odlepit, dokud mi tenhle příběh nebyl celý odvyprávěn. Robert Durst byl divnej už od první konfrontace s režisérem Andrew Jareckim a mě prostě zajímalo, jak se celý tenhle dokument vyvine. A vyvinul se tak, že jsem valil bulvy. Jestli totiž budu někdy přemýšlet nad dokumentem, který má absolutní vypovídající hodnotu pro psychology a ještě záslužně odkryje pravdu, tak si vzpomenu právě na tuhle doku-kriminálku. Člověk by ani nevěříl, že je vše realita, jak dobře to Jarecki sestříhal a dal do kupy. Tenhle dokument se prostě povedl a když vydržíte až do konce, tak budete v absolutním šoku poctěni závěrem, který Vám nikdo jiný jen tak nedá. To byl takový šok, až jsem doslova oněměl a už vůbec si nedovedu představit jak na tom byl samotnej režisér Jarecki. Nicméně klobouk dolů režisérovi, že do takového projektu šel hlava nehlava a opět díky HBO, že se na tomto projektu podílelo. Pakliže má ve filmovém branži něco absolutní smysl, pak je to tenhle šestidílný dokumentární seriál. (02.06.2015)

Člověk si musí v srdci oprašovat místo pro šedesátileté chlapy, které na útěku před policií nenapadne lepší převlek než za němou důchodkyni. Kteří když se maskují tím, že si oholí hlavu, tak to pro jistotu vezmou i s obočím a i když mají v autě čtyřicet táců v hotovosti a hledá je policie padesáti států, tak z nudy lohnou ze sámošky kuřecí sandwich, protože fuck you, that's why. Poskládávat si příběh a psychologický profil jedince, který je v takovém opovržení z většinové společnosti, že ani jeho výsadní postavení milionářského dědice v něm nezapudí touhy hulit trávu s kdejakým texaským white trashem na konci světa nebo si jen tak jezdit po světe s cizí identitou, ideálně člověka, kterého jste předevčírem rozřezali na legopanáčka, to je zábava už jen z principu. Eskapády tohohle zmateného psychopata, který obratně vyklouzne z každého průseru, už jen kvůli tomu, že mu principielně kreje prdel bohatá developerská famílie, aby jí nezruinoval značku a po desítkách let ho dostane na dřevo až vlastní iniciativa vyprávět svůj příběh v kombinaci s neschopností si zapamatovat sundat mikrofon, když si sám pro sebe musim mumlat, jakej sem vrahounskej šmejd, to si prostě dokument zaslouží. Jeden, dvouhodinovej, vystříhanej od monologů senzacechtivých sousedek, opakovaných spekulací a laciných nahraných scén. Podle toho, jak si vždycky Jarecki na ty rozhovory dal do pucu, jsem na konci očekával pointu, že se vlastně celou dobu snaží Durstovi prodat vojetý auto. (31.12.2018)