Manželia a manželky

Výborné, ale nikoli originální, což je prostě veliká škoda. O to víc, že se mi film velmi líbil a osobně myslím, že patří k Woodyho nejlepším!! Woody variuje v lepším případě sám sebe (to by ani tak nevadilo) a v tom horším Bergmana (především Scény z manželství, na které si vzpomenete až moc často). Ale film má velmi zajímavou práci s kamerou, vypiplaný scénář (co se také dalo čekat), velmi dobré herecké výkony, režii... a... prostě mi mluví z duše :) (13.04.2006)

Kdybych měl povinnost komentovat pouze jednou větou, tak bych komentář formuloval asi takto: "Husbands and Wiwes" Woodyho Allena jsou ideálním filmem pro ty, kteří pošilhávají po pozici manželského poradce, jakožto po svém profesním uplatnění. Netypická forma vyprávění skutečně diváku vložila do ruk rolí manželského poradce, který zná myšlenky a postoje všech zainteresovaných stran, ale na druhou stranu mu, tak jako každý jiný film, nemůže dát aktivní úlohu. Občas to ve mně evokovalo pocit, jako by Woody říkal, že každý terapeut je sám o sobě pouhým pozorovatelem. No teď si umím představit, že se asi pletu, že si film vykládám dosti extenzivně, ale nebylo by na škodu o tom popřemýšlet, ne? :-) Každopádně, abych neodbočil od samotného filmu, je nutno říct, že mě velmi bavilo být pozorovatelem manželských dvojic, obzvláště mě bavily postřehy Gabea, kterého dokonale zahrál Woody Allen, i když kdoví, zda jen zahrál, existuje reálná možnost, že je v Gabeovi dost ze samotného W. Allena. Pokud ano, tak nutno říct, že je Woody géniem. 80% (31.07.2013)

Tak tohle me od Allena docela prekvapilo. Ne, ze by to byla zas takova pecka, ale jsem u nej zvyklej na komedie a tohle bylo regulerni drama bez jedinyho vtipku. Chvily mi trvalo, nez jsem si zvyk na styl natoceni, cely to pusobi trosku dokumentarnim dojmem a je to udelany stylem, ze nekdo vypravi neco patrne u psychiatra a pak se ta scena odehraje. Nicmene po case zacal bejt film lehce predvidatelnej, i kdyz na konci se tomu Woody nastesti vyhnul a konec je hodne povedenej. Jinak celej film je v podstate studie vztahu dvou manzelstvi a to hodne realisticka a bez nejakyho prikraslovani. Co se tyce hercu, Woody se sice uplne nezbavil koktani a obcas nejakejch zmatenejch pohybu, ale zvladnul vaznou roli opravdu dobre, ale tentokrat neni pozornost soustredena na nej, ale je rovnomerne rozlozena mezi hlavnich 6 hrdinu. A vsichni hrajou dobre, akorat Judy Davis byla na me misty az moc protivna, ale to nebylo ji, ale jeji roli. Celkove se jedna o perfektni drama, ale od Woodyho mam precejen radsi komedie a uplne bez chyb to taky neni, takze jen 4*. (29.07.2008)

Manželé i manželky mají dost času a energie se nimrat ve svých šedivých a šedivějších manželstvích a podstupovat "škatulata, hejbejte se" tam, sem a zase zpátky, v bláhové víře, že jinde je to barevnější a ještě s tím baví svého psychoanalytika: "........ jednou jsem žil s úžasně zajímavou ženou. Víte, milovali jsme se všude, byla to sexuální šelma, éro. Chtěla se milovat s jinými ženami, brala drogy, vždycky si něco šňupla, aby měla orgazmus. Byla to pro mě škola, fascinovala mě, byl jsem do ní blázen. A nakonec skončila v ústavu. To není k smíchu, to je smutná záležitost. Byla skvělá, ale byla cvok. Vždycky mě přitahovaly ženy, já jim říkám "kamikadze", protože nemají pud sebezáchovy. Narazí do vás a vy zemřete s nimi.......". No, není Woody Bůh? (12.09.2005)

Když se řekne „newyorský intelektuál“, není to intelektuál ledajaký. Za poslední půlstoletí pravděpodobně žádná duchovní elita neovlivnila tvář současného světa tak zásadně, jako ta z východního pobřeží Spojených států. Právě tam se rodí valná část názorů a postojů, které jsou pak skrze média šířeny do celého světa a stávají se civilizačním vzorem. --- Woody Allen je významným mluvčím tohoto proudu. Mnohé jeho filmy jsou vlastně stejné a monotematické. Zobrazuje sexuální vztahy newyorských (vzácně i jiných) intelektuálů, jeho příběhy jsou vždy (psycho)analytické, dialogy vtipné, postřehy trefné (i když občas dost na efekt), místy sarkastické. Všimněme si, že vždy jde o sex, ale nikdy nejsou vidět žádné děti. --- Pokaždé, když mne Allen takto osloví, nemohu se ubránit otázce: Dobrá, chytré, vtipné, ale co s tím? Má to být jenom inteligentní sranda? To snad ne, to by šlo sotva dohromady s Allenovým statutem významného umělce a intelektuála. --- Myslím, že Allen nám opravdu chce něco důležitého říct, koneckonců, co je důležitější než sexualita? Ale pochybuji, že chce říct zrovna to, co slyším já. Totiž že ten jeho svět a jeho vztahy jsou chronicky nefunkční, doslova sterilní. Na pohřbech jeho postav se bude hodně a kultivovaně řečnit o jejich zásluhách, ale sotva se najde někdo, kdo je bude lidsky postrádat a oplakávat. --- Ještě jeden postřeh: všiml jsem si, že mnoho komentátorů upozorňuje, že tento Allenův opus není komedií, ale ryzím dramatem. Možná se mýlím, ale mám dojem, že tak soudí převážně ti, kteří dlouholeté manželství a jeho krize dosud nezažili. V reále je to daleko drsnější, tohle je jen taková úsměvná pohoda. Nevěříte-li, zeptejte se svého psychoanalytika. Nebo ještě lépe - advokáta. (14.01.2011)