9. duben

Nepříliš dlouhý válečný film, který není ani epický, ani vyloženě strhující. Jenže tím, jak si na nic nehraje, je vlastně nesmírně sympatický. Vypráví skromný příběh několika vojáků, kteří na počátku války velmi krátce bojují proti obrovské přesile německé ozbrojené divize. Film hlavní postavy nijak neglorifikuje, německé vojáky nedémonizuje a ani nestaví před divaka přehnaně šokující scény. A přesto má velmi kvalitní vizuál, precizní herecké výkony a zručně vyobrazené a vskutku intenzivní přestřelky. Film jednoduše vypráví jeden "malý" scénáristy nepřikrášlený příběh, který je i přes svou (v kontextu dějin) nedůležitost velmi zajímavý a stojí za to ho vyprávět. Na mě to působilo nesmírně osvěžujícím dojmem. Neobyčejně obyčejně. (17.12.2016)

Film je to výborný a není k tomu mnoho co dodat, ale komentář si přesto neodpustím, zejména po přečtení názorů výše, z nichž některé srovnávají situaci Dánska a Československa. Pro ty, kdo mají v dané tématice drobné mezery: onu možnost hrdinství nám neupřel prezident Beneš, ale alibistická, sobecká a zbabělá politika našich "spojenců" Francie a Velké Británie, která je před válkou nakonec stejně neuchránila. V roce 1939 jsme už dávno neměli nejen "příhraniční pevnostní systém", který byl už půl roku v rukou Německa, ale ani toho prezidenta Beneše, ten už nějaký čas pobýval v emigraci a jeho místo dávno zaujal prezident Hácha. A s naším bojem se to má tak: naše vláda přijala (neboť těžko mohla dělat cokoliv jiného) Hitlerův diktát a kapitulovala, podobně jako dánská vláda ve filmu - a stejně jako v Dánsku se i u nás špatně informované jednotky postavily na hrdinný a marný odpor - o nich mluví ve svém komentáři flanker.27. A světe div se - oni o tom ti Dánové netočí filmy NA ROZDÍL od nás, ale STEJNĚ jako my. O frídeckém incidentu vznikl už v roce 1956 Sequensův snímek "Neporažení", který stojí (i přes své pochopitelné dobové ideologické zabarvení) za shlédnutí zrovna tak, jako "9. April", třeba jen proto, aby bylo o nějaký ten zbytečně sebemrskačský komentář méně. (06.12.2015)

Skromný historický film o obsazení Dánska fašistickým Německem. I když se celý film odehrává na armádní půdě a jde o čistý válečný film, nečekejte žádnou velkolepou akci. Na škodu to není pro zejména pro diváky, kteří oželí spektakulární akční scény, protože takto to vypadá mnohem reálnějc. Stopáž plusem. 65% (05.01.2017)

Jsem rád za takový evropský válečný film prostý velkohubých řečí o obraně svobody a hrdinství. Krátký boj dánské armády je zobrazený jako akt zoufalství ve chvíli, kdy Dánové mají kola, pušky a sem tam nějaký kulomet proti odhodlanému německému parnímu válci s tanky, obrněnými vozy a letectvem. Přesto bojují někteří s minimem prostředků déle než jejich vláda, protože jim nikdo neřekl, že už byla vyhlášena kapitulace. Zajímavá je situace, kdy nakonec jednotka končí s odporem, ta chvíle, kdy si poručík uvědomí, že už prostě nemá další boj smysl a vzdává se. Hodně dobře je ta scéna zahraná a psychologicky zvládnutá. To je ve filmech zachycené velmi vzácně, přednost dostávají vítězství. Bojových scén je málo, ale právě pro svojí neokázalost a komornost působí mnohem přesvědčivěji a realističtěji než v mnohých drahých filmech. Mimochodem něco podobného se stalo u nás u Czajankových kasáren ve Frýdku-Místku, o tom by se dal natočit zhruba podobný film. (10.11.2015)

„Zaslouží si vědět, co se děje.“ - „Ano. Ale to není naše rozhodnutí, poručíku.“ Cyklistika je prospěšná činnost, ale jednomu u ní může jí i o zdraví aneb pokud si říkáte, že nemůže být smutnější pohled než na Poláky snažící se wehrmacht zastavit na koních, podívejte se na Dány, kteří se o to pokouší na kolech…. Stačí jedno nezvykle urputné noční probuzení a vojáci rychle pochopí, že tentokrát nepůjde jen o cvičení. A odvaha možná bude brzy to jediné, s čím si budou muset vystačit, až se vydají vstříc temné noci, během níž netuší, co je vlastně čeká…Malý, nenápadný film, který sice nenabízí tu nejvýpravnější válečnou podívanou, ale to neznamená, že by neměl sílu. A výborně ukazuje citové pohnutky nejen řadových vojáků, nýbrž také důstojníků, jejichž život není jen o popíjení koňaku při poslechu gramofonu, ale též odpovědnosti v té největší nouzi. A nechybí ani ta deziluze při uvědomění si, jak zoufale marné to snažení bylo. Za mě solidní 4*. „Velitel samozřejmě řekl, že to nebylo zbytečné. Ale cena…ta byla pro někoho až příliš vysoká.“ (10.10.2021)