American Crime Story - Versace

Ani mě tolik nemrzelo, že seriál nevypráví tolik o životě slavného návrháře, jako spíš příběh jeho vraha. Spíš mi občas přišlo, že spíš než tuhle slavnou story se většinu času snaží upozorňovat na to, jak to měla gay komunita koncem devadesátek složité. Některé díly byly tak až moc roztahané a utíkaly až moc daleko mimo hlavní dějovou linku. Možná bych i ocenil lineárnější styl vyprávění. (17.05.2020)

Zprvu zklamání z nenaplněných přehnaných očekávání po po všech stránkách brilantní první sezóně, následně seriálová euforie po odhalení tvůrčího záměru. Na rozdíl od People v O.J. Simpson není druhá sezóna American Crime Story komplexním procedurálním rozborem s výrazným společenským komentářem, nýbrž mnohem žánrovější podívanou z ranku psychothrillerů o vyšinutých jedincích, s přesahem do tématu identity homosexuálů v devadesátých letech v USA. Ryan Murphy se zde výstavbou spíše přibližuje epizodám svého druhého hlavního projektu American Horror Story a představuje nepříjemnou vizi amerického snu a zvrácený obraz jedince, jenž touží po slávě a uznání, které nikdy nedostane. Působivé stand-alone epizody, vyprávění pozpátku jako v Mementu a strhující herecký výkon Darrena Crisse dělají z tohoto seriálu i po rozpačitém úvodu must-see záležitost. Nejlepší epizoda: Creator/Destroyer (8) (05.10.2023)

Scénář postupující v čase do minulosti je velmi zajímavý, přestože občas chytá o něco hlušší místa. Murphy ale opět tvoří poměrně důležitý sociální komentář jako je homosexualita v armádě atd. Do hloubky vykresluje psychiku Cunanana, jehož Andrew Criss hraje opravdu na jedničku. (nejlepší epizoda - Creator/Destroyer) (13.05.2018)

The Secret Life of the American Teenager. V každé krvavé scéně tíha na hrudi, s postupujícím časem stále více zneklidňující pocit při sledování Andrewa Cunanana a jeho cesty, které nechci (a přesto musím) porozumět a spousta přemítání nad tím, zda je převrácený postup vyprávění ku prospěchu nebo na škodu. Objevování drobných point při zrodu hlavního antagonisty funguje na jedničku, ale vidět dopodrobna rozebírané osudy vedlejších charakterů, které o epizodu dříve/později zemřely, občas smolně zdržuje. V porovnání s OJem je zážitek o poznání osobnější, ať už kvůli pocitu "může se to stát i vám", tak (a to hlavně) díky životnímu výkonu Darrena Crisse. Rest in peace, Teenage Dream. (26.03.2018)

Proč se dívat na snímek o dávnějším zločinu, který byl ve své hrůze relativně jednoduchý? Odpovídá na to první řada série, která se zaměřuje převážně na vraha. Z veskrze nesympatické osoby narcistního lháře postupně dělá ne snad přímo sympatickou osobu, ale krok za krokem odhaluje, co ho formovalo a jaké okolnosti udělaly z původně nadějného kluka vraždící zrůdu. Do děje jsou dobře zapracovány i dobové okolnosti, zejména všudypřítomná homofobie. Lituji, že více prostoru nedostala rodina Versace, ale to by jednak roztříštilo záměr a asi by to bylo i problematické vzhledem k tomu, že většina aktérů ještě žije. (06.01.2022)