Proti prírode

Je s podivem, že tento film už nenatočil někdo dříve. Možná lépe, možná profesionálněji, ale to by zase mohlo zastřít spontánnost, kterou se tento film rozhodně vyznačuje. A co je tady proti přírodě? V podstatě nic, i když hlavní (a jediný) hrdina je poněkud introvertní, ale u Skandinávců je to spíš pravidlo než výjimka. A kdo je hlavní hrdina? Maloměšťák! Zakotvený v práci a v rodině, si hledá svůj ventil, kterým by mohl občas upustit přetlak páry, který se v něm za týden zaběhnutého života naakumuluje. Jeho sny, vize, vzpomínky, a především neúprosné monology (jak změní to, co změnit nechce!), z něj dělají tuctového konzumenta. Ale v něčem má nad ním: chození o víkendech po kopcích je přece jen sympatičtější než opíjet svůj vnitřní hlas televizí, grilováním nebo chlastem. (26.04.2016)

Pokud vás všechno okolo vás sere, tak byste tento film mohli patřičně docenit. Dosti svérázný způsob, kterak se vyrovnat s těžkostmi každodenního života. Hlavní hrdina byl celkem sympatický, takže mu jsem ochotný odpustit i nezvykle malou ozdobu, kterou během výletu opakovaně proháněl. Pán má celkem bujnou fantazii a některé myšlenky jsou skutečně zajímavé, jiné pro změnu vtipné. Název snímku je značně nepřesný. O nějaký boj s přírodou tu absolutně nejde. Jedná se o boj se sebou samým, který se odehrává v celkem příjemném prostředí. Ocenit je třeba i určitou originalitu a celkem příjemnou formu. Jen jsem očekával nějaké hlubší doznění. Jinak si nejsem úplně jistý, či by hranice vhodnosti neměla začínat o něco výše. 12letá děvčata by mohla být šokována syrovostí v přístupu k sexuálním kratochvílím hlavního hrdiny. (15.03.2017)

Na takový "úklid v hlavě" je výšlap do přírody to nejlepší. Zde je navíc okořeněn krásnou norskou krajinou a Martinovými myšlenkami, které jsou upřímné a po většinu času i vtipné. Film má několik silných scén, kvalitně vybranou hudbu (ano, především Forever Young) a samozřejmě i kameru. Celkově možná nedosahuje kvalit podobných děl, ale zase je jak už jsem psal upřímný, evropský a malý... čímž nenarážím na několik naturálních scén, ale spíše na jeho rozpočet. 70% (11.12.2015)

Příjemná a přesná sonda do hlubin fantazie, fóbií a tužeb muže středního věku, kterou po "Forever Young" vrcholu odstřelí rozbředlá a stále sebelítostivější druhá polovina s několika fantaskními scénami, které bych ze své hlavy vyháněl nejspíš lopatou. Právě brutální upřímnost, daná kombinací vnitřního monologu a prolínání reality a subjektivní perspektivy, nakonec nezafunguje ve prospěch filmu. I tak si cením nápaditost a šanci ženám ukázat, co se mi děje pod čepicí. (19.02.2015)

Zdá se, že hrdinové filmů Oleho Giaevera to mají jasně nalinkováno: objeví- li se problém, pojďme (v tomto případě utíkejme) jej zkusit vyřešit do přírody. Zatímco předchozí Hora byla nesnesitelným artem plným náznakových dialogů, dlouhých vzájemných pohledů a trucovitých "odchodů" do samoty, zde je počet postav zredukován ze dvou na jednu, dialogy nahradil vnitřní monolog a posedávání za kameny močení do horské bystřiny či masturbace za stromem. Je to tedy o něco akčnější, ale pořád ne dost zajímavé na to, abych projekci nepovažoval za ztrátu času. (29.01.2016)