Komorná

Park je pro mne snad nejméně oblíbený Korejský režisér. To zas byla nuda. Výtvarně zajímavé, atmosféra slušná, i erotika potěšila, ale to bylo vše. Příběh na mě až moc spletitý, ztrácel jsem se, gore žádné, nemám moc co chválit. Přežil jsem to, slabý trojec se skříplými zuby hodím. Pořád lepší než Má Pomsta, ale už nikdy více. 50% (10.11.2016)

Stavba vrstevnatého príbehu je zábavne komplikovaná, v tomto prípade odviedli scenáristi dobrú prácu. Príjemnú atmosféru erotického thrilleru narúšajú len explicitné drastické scény, ktoré v mnohom mohli posobiť kontraproduktívne. Pomalé tempo rozprávania si vyžaduje sústredenie, ale výsledok je nadpriemerný. (01.11.2016)

Pod rouškou opulentního majestátu a za zdmi monstrózního chrámu se rozehrává velmi zamotaná hra plná falše, pokrytectví, zvrhlosti a těch nejtěžších intrik. Jediné, co zde má skutečnou pravou a nefalšovanou tvář, je bolest a rozkoš. Nejlépe najednou. Excelentní režie ve stejně laděném detailním prostředí, fantastická retrospektiva i celá dějová linie a velmi smyslná podívaná, to jsou atributy, které u mě nakonec překonávají lehce přetažený děj, jenž může u diváka vyvolat i celkově negativní odezvu na tento výjimečný film. [Filmový Klub Citadela-Litvínov]. (01.02.2017)

Jako holka říkám: muhehehe (kdo viděl, pochopí), jako divák říkám: můj styl to úplně není, ale aspoň mi do seznamu zhlédnutých filmů přibyla korejsko-japonská erotická "kriminálka".;-) Jedna věc by mě ale zajímala, a to jak se liší reakce diváků v Evropě a na domácí půdě během (pro nás?) absurdnějších scén jako erotické čtení nebo pokus o sebevraždu alá teta, což je - alespoň tedy pro mě - pravděpodobně "nejgeniálnější" scéna filmu.XD (05.08.2016)

Typický Park, ve kterém nelze věřit ani hrnku na kafe opět uchvacuje svou morální rezignací a kouzelně nepatřičným humorem. Tentokrát nic netematizuje za hranou filmu, ale naopak připomíná dítě na pískovišti, co staví hrad z padesáti báboviček, z nichž každá patří jinému zmlácenému dítěti. Na první shlédnutí z toho jde hlava kolem, nejen kvůli pomotané zápletce, ale zejména díky Parkovic trademarku víceplánových záběrů, které solej několik dějových informací naráz a do toho ještě člověk musí stíhat obdivovat jejich neuvěřitelnou mizanscénu a práci s pohybem i ostrostí. (28.07.2016)