Marty

"Obecně si myslím, že by tchýně neměla bydlet s mladým párem"/// Nerad bych ve čtyřiatřiceti vypadal tak jako Marty. Čímž nechci říct, že vypadá zle, ale že mu prostě v době natáčení už bylo přes čtyřicet a bylo to dost vidět./// To se takhle sejdou dvě báby a mluví se o tom, kdo všechno umřel= klasika./// Marty jako kamarád z armády za pět babek./// Marty telefonuje- nejdřív oči dokořán, když se zaběhlý scénář opakuje a je dívkou odmítnut- má oči zavřené, je smířený s osudem./// Kamenujte si mě, ale ten dabing se vůbec nepovedl, mluví hrozně rychle a stejně jim to na obraz nevychází. Předpokládám, že originál bude mnohem lepší, ale tenhle film vidět víckrát nemusím (ani mě na konci nezajímalo, jestli se staromládenecký řezník přeci jen ožení). Byla to nuda, a to je jeden z nejhorších ortelů, které můžu k filmu vyřknout. Takové filmy se mi líbí jen atmosférou doby, jo padesátá léta v Ameru, kdybych jen mohl alespoň týden v té době ochutnat. (02.07.2008)

Romantika o tom, jak si obyčejný chlap konečně našel ženskou. Kdo by to byl řekl, že mě něco tak jednoduchého, bude tak bavit. Tady se ale skvěle ukazuje, že když je příběh dobře napsaný, dobře zrežírovaný a samozřejmě excelentně zahraný, vyjde z toho něco skvělého. "Marty" je ukázka toho, jak může jednoduchý nápad fungovat. Konečně také vidím Ernesta Borgnineho v parádní kladné roli. (26.12.2014)

Tajne, v skrytu duše som dúfal, že postavu, ktorá by čo najlepšie vystihovala môj charakter nájdem v nejakej Tarantinovke, no stalo sa to tu. Veľmi dobre som chápal všetky Martyho pocity, aj reakcie na otázku "Kedy sa už oženíš?". Jeho skúsenosti so ženami sa podobali tým mojim, proste som sa v ňom našiel a držal som mu palce. Veľmi pekný film aj o odvrátených stránkach nadväzovania vzťahov s výborným Borgninom. (18.04.2021)

Jedna z oceňovaných hollywoodských klasik 50. let, kterou podle jedné knihy prý musím vidět, než umřu :o) , ale osobně mě příliš nevzala. Mám pocit, že nevidět Martyho, o nic zásadního bych nepřišel. Dost mě bavilo prvních a posledních 15 minut, oceňuji podání závěru nejen bez patosu, ale i bez jednoznačného happy endu a Ernest Borgnine se do hlavní role dobře hodil. Ale celkově mi ten film připadal trochu neslaný, nemastný a nepociťoval jsem u něj moc ani z onoho tradičního kouzla naivních romantických filmů pro pamětníky. Humoru je zde totiž často stejně málo jako napětí, takže nekonala se komedie, ani pořádné drama, a jako obyčejný jednoduchý příběh bez přidání napětí, hlubší psychologie postav nebo humoru má Marty zase málo realistické zpracování na to, aby mě pořádně pohltil. Přispívají k tomu (s výjimkou sehrané mužské dvojice Borgnine – Mantell) i slabší herecké výkony. Přistihl jsem se víckrát nejen, že se nudím, ale že vnímám vše ostatní, než příběh. Dialogy jsou často založené více na promluvách některé postavy, než vzájemných rozhovorech. Betsy Blair ztvárňuje ošklivku a skutečně nevypadá jako žádná kráska, ale když přijde hezky oblečená a učesaná k Martymu, usměje se a začne pronášet romantické řečičky, cítil jsem z ní daleko víc té krásy, než skutečných emocí a případného hereckého talentu. I navzdory tomu, jak se tvůrci k závěru umně vyhli tradičnímu klišé, mi ta romantika připadala často strojená a nefungovala na mě. *** Cože? 4 Oscary v hlavních kategoriích?? Tak se holt zase jednou s mocipány z Akademie nestotožním. [50%] (24.10.2022)

Marty má 34 rokov, je slobodný a single, žije v spoločnej domácnosti s matkou a bez otca, ktorá mu príliš kecá do života a rozmýšla, ako sa v živote presadiť. Ja mám 34, som slobodný a single, donedávna som žil v spoločnej domácnosti s mamou, ktorá sa tiež starala o moje známosti a tiež riešim v dobe krízy, ako sa poriadne presadiť. Marty sa stal mojim osobným filmom aj napriek tomu, že je takmer 60 rokov starý, čo je dôkazom jeho nadčasovosti. Problémy ľudí sú stále rovnaké, ak sa mladý človek včas nedokáže dostať z domu, je to stále ťažšie a vzťahy s rodičmi čoraz komplikovanejšie. Film nadhadzuje viaceré závažné témy, čiže sa nesústreďuje iba na romantickú líniu, ktorú by vypĺňal povinnou omáčkou. Keď sa na začiatku Ernest Borgnine pred svojou matkou zosypal a začal sa sťažovať na svoj vzhľad a odhalil tak svoju zakomplexovanosť, odhalil tak aj kvalitu a výnimočnosť scenára a navnadil diváka na dielo, ktoré má čo povedať prekvapivo aj tomu dnešnému. Príbeh o zúfalom hľadaní šťastia, lásky, miesta vo svete, sebarealizácie, odmietnutia fixácie na názory okolia a tým pádom nájdenia vnútornej sily na presadenie vlastnej osobnosti, čo bolo a bude vždy veľmi ťažké. (20.03.2013)