Marty

Delbert Mann svojim filmovým debutom zažiaril a odniesol si Oscara za réžiu i film. Značne mu k tomu pomohol priamočiary scenár Paddyho Chayefského ( Oscar ), v ktorom hrajú prím dialógy. V tomto duchu netreba zabudnúť na vynikajúceho Ernesta Borgnineho, ktorý dal svojmu staromládeneckemu Martymu veľké srdce. Postava outsidera vo veciach lásky, večne atakovaný poznámkami , že by si mal nájsť ženu, je uveriteľná a krásne civilná. (25.12.2007)

Romantika o tom, jak si obyčejný chlap konečně našel ženskou. Kdo by to byl řekl, že mě něco tak jednoduchého, bude tak bavit. Tady se ale skvěle ukazuje, že když je příběh dobře napsaný, dobře zrežírovaný a samozřejmě excelentně zahraný, vyjde z toho něco skvělého. "Marty" je ukázka toho, jak může jednoduchý nápad fungovat. Konečně také vidím Ernesta Borgnineho v parádní kladné roli. (26.12.2014)

Sympatická, hřejivá, emfatická skica. Ale žel jen skica. Hlavní postava je sice prokreslena pěkně, ale členité prostředí, v němž se pohybuje a ve kterém je formována, působí dost vágně, schematicky; byť nepostrádá svou specifickou atmosféru. Přitom na kontaktu s ním je Martyho charakteristika vystavěna. Kvůli zjednodušenému zobrazení světa pak nahlížená Martyho vnímavost vyznívá poněkud vypjatě; je však snad ten svět chladných návyků prost vnitřního života? Důkladnější psychologický rozbor by si zasloužila přinejmenším postava Clary, jejíž prožitky skrývá její nesmělá tvář; ale i vedlejší dějová linka o rodinných potížích Martyho příbuzných by stála za hlubší náhled. Škoda té stručnosti. Ale jinak jsem za to vtažení do víkendu melancholického řezníka vděčný. Mělo to své kouzlo. (31.05.2009)

Sympaticky film so sympatickym starnucim dobrakom Ernestom Borgnineom, ktoreho matka, priatelia a dalsi ludia tlacili k stene, aby si uz konecne nasiel nejaku priatelku a ked uz si nejaku nasiel, matke sa na nej nieco nepacilo, priatelia ohovarali, ze je skareda atd... Ako to dopadlo, nechajte sa prekvapit, avsak z mojho pohladu to skoncilo predcasne a nejak nedokoncene, aj ked som si koniec mohol domysliet. Cakal som, ze tam este nastane viacej problemov a zrazu bol koniec ako v polovici filmu a to je jediny dovod, preco som dal 3 hviezdicky, inac by som dal urcite aj styri. Na Oscara za najlepsi film roka 1955 sa mi tento film nezda... 22.09.2008 ______ Ernest Borgnine - (Marty Piletti) +++ Betsy Blair - (Clara Snyder) +++ Esther Minciotti - (pani Theresa Pilettiová) +++ Joe Mantell - (Angie) +++ Karen Steele - (Virginia) +++ Hudba: Roy Webb +++ (22.09.2008)

Naprostá čistota. Tento film je oproštěn od všeho nadbytečného a vypráví extrémně přímočarý příběh o jednom nesmělém dobrákovi, který konečně najde tu pravou. Trénovanější divák bude logicky očekávat nějakou zradu, nějaký nečekaný dějový zvrat v druhém plánu, ale Marty to nepotřebuje, zbytečně by mu to ubíralo na síle spočívající právě v jednoduchosti. Martyho lze vnímat také jako obrázek poválečné generace, která nutně potřebuje zaplnit velký kus prázdnoty, zející v jejích duších. Pro své optimistické vyznění jde o mile idealistický snímeček, o příjemné pohlazení po duši, neohánějící se přehnanými ambicemi. Scénář není žádný zázrak, ale zaslouží si být zbožňován za to, jak hezky úhledně divákům servíruje to, co chtějí slyšet, tzn., že není důležité, jak člověk vypadá, ale jaký je, že naděje umírá poslední, že na každého čeká ta/ten vyvolená/ý apod. Překvapivě civilní, překvapivě oscarový je Ernest Borgnine, který mi byl z celé divoké bandy stejně vždycky nejsympatičtější. Možná vás při nečekaném zjevení se nápisu The End napadne, že Akademie s oceněním pro nejlepší film trochu přestřelila, na druhou stranu, co si budou někteří diváci za padesát let říkat u – již dnes povrchního – Crashe? Jinými slovy: nedoporučuji přikládat Oscarům přehnaný význam. 80% (05.06.2007)