Bitka o Sevastopoľ

Bitva o Sevastopol, rusko - ukrajinská koprodukce, rok 2015. To jsou mi věci. Ruská kinematografie jde po letech útlumu konečně znovu nahoru. Po velice slušné Bretské pevnosti z roku 2010 jde o další precizně zahraný a poctivě odžitý válečný film. Občas je na něm znát nižší rozpočet, jak v podobě neumělého CGI, tak v horší kameře. Bohužel mi alespoň zpočátku přišlo, že hlavní hrdinka je vykreslená až příliš jako živoucí legenda a ne jako osoba hozená do noční můry. Možná to byl záměr, protože když v závěrečné třetině filmu konečně projeví emoce, dojem je o to drtivější. Kupodivu mi do děje pasovala i moderní hudba a jí podbarvené, lehce patetické scény. A ano, výcvik ve sniperské škole mi taky připomněl úžasný montypythonovský skeč How Not To Be Seen. (04.11.2016)

Ale ano, je to dobrý film. Měla jsem strach z trapných modernit a nevěrohodných scén, ale je to v normě. Válka je tentokrát vyobrazena z netradičního pohledu dívky, která se stala hrdinou. Plnila tím přání svého otce, který z ní chtěl mít syna. To nejdřív. Jenže pak byla čím dál tím víc do války osobně zainteresovaná. Ať už vzniklými přátelstvími nebo ztrátami blízkých a milovaných. Válka je strašná věc, snad ji nikdy nebudeme muset zažít. (20.02.2018)

Najprv som zvažoval, tak za seriózne štyri hviezdičky. Len dáko som sa dostal k druhej projekcii, ten výtvor ma emocionálne dáko zmohol a nejako si ma získal. (Rusi, vieme a zažili sme si s nimi svoje, o Vrběticiach ani nehovoriac. Ako bonus železná opona, rok 1968 a iné radosti. Škoda rečí/písmen.) Avšak nechcem sem miešať politiku, krivdy a rôzne peklá, ktoré sme si užili. Prosto, čo sa týka filmu, je podarený a je to celkom "šleha". Chyby a nedostatky by sa dali nájsť, to určite. /Napr. miestami je tu trochu veľa propagandy, príp. prehnaného patriotizmu (hoci to robievajú i Američania, ale s brutálne vyššími rozpočtami)/. Bitka o Sevastopoľ má svoju vojnovú /niekedy dosť drastickú/, avšak aj romantickú linku, čo je celkom milé zistenie, dá sa napísať, že film je vhodný i pre širšie publikum. /Podobnosť s Enemy at the gates - nejaká by sa dala vidieť, to áno, ale nejde "o obšľahnutie"./ /Ruská hudba, v niektorých momentoch je poriadne efektívna, zvláštna, dojímavá a dnes už i trochu exotická. Napr. (pozor, video je zostrih z filmu, obsahuje SPOILERoidné veci) OKEAN ELZY - Obiymy./ Už sa krotím radšej s tou sentimentalitou. (: Pre mňa ide v podstate o neznámy team tvorcov, hercov etc., výsledok je o to viac príjemný a značne uhrančivý. Isto, film hrá sem-tam i na city /no to robia i haldy iných/, ale paradoxne mi to tu nejako vyhovovalo. Súdruhom to opäť vyšlo. Mne osobne, subjektívne za 4,5 (riadne červenej) hviezdy, príp. 9/10. /Dodatok, pre bežného diváka, tak objektívnejšie 4 hviezdy, príp. 7-8/10./ (20.07.2021)

Do Ljudmily P. bylo (soudě dle filmu) opravdu těžké, ba nemožné se nezamilovat, nebo o ní aspoň nesložit song ("Miss Pavlichenko"), jako to udělal Woody Guthrie. Jeho "300 nazis fell by your gun" mi okamžitě evokovalo folkové popěvky, které ve své vynikající politické satiře Bob Roberts hrál a zpíval Tim Robbins. A jinak? Víc ostrostřelby, míň kýčovitosti a Eleanor Rooseveltové by filmu v mých očích jen prospělo. (30.11.2015)

První polovina je naprosto perfektní. Způsob nasnímání a vyprávění je svěží a neokoukaný. Pěkné válečné scény. Druhá půle se mění v blockbusterový velkofilm i se všemi negativy, které k tomu patří- zpomalené scény, patos. Celkově mne to ale docela slušně vzalo, je to protiválečný film jak má být. Srovnání s Nepřítelem před branami je nabíledni, tohle bych řekl je české duši trochu blíž. 80% (19.03.2017)