Bitka o Sevastopoľ

Nadprůměrné, ale nikoli dokonalé válečné drama z pohledu odstřelovačky rudé armády Ljudmily. Pro mě vcelku zajímavě a naturalisticky natočené válečné drama o tom, jaký má válka dopad na lidskou duši a jak těžké je během ní někoho milovat. Filmu samotnému bych klidně dal plný počet, kdyby ovšem nebylo Nepřítele před branami, jenž mi v minulosti ukázal naprostý vrchol válečného žánru očima sniperů a navíc na straně SSSR. Zde tedy musím v hodnocení zmírnit, ale i tak dávám palec nahoru. 75% (08.05.2017)

║Rozpočet $5miliónov║Tržby Celosvetovo $9,006,000▐ ženská konkurencia pre Zajceva, z Ruskej strany opäť veľmi dobrá práca, poctivý vojnový film, ktorý má svoj prepracovaný dej, ide v dvoch rovinách, v tej hlavnej kde je lobovanie v amerike za otvorenie druhého frontu a následné dejové spomienkové návraty hlavnej protagonistky na bojové polia sú zasadené tak aby nič nekazili ale umocnili dejovú zložku, hmatateľná chladnosť snímky a hlavnej aktérky tu sadne, k tomu tu máme dobrú kameru, nechýba v skratke výcvik ostreľovačov a misie z bojového poľa z likvidáciou nepriateľa tu majú svoje pevné miesto, pre mňa po výbornom americkom tankovom Železnom srdci tu máme výbornú konkurenciu aj z Ruského frontu /90%/ (06.06.2015)

Do Ljudmily P. bylo (soudě dle filmu) opravdu těžké, ba nemožné se nezamilovat, nebo o ní aspoň nesložit song ("Miss Pavlichenko"), jako to udělal Woody Guthrie. Jeho "300 nazis fell by your gun" mi okamžitě evokovalo folkové popěvky, které ve své vynikající politické satiře Bob Roberts hrál a zpíval Tim Robbins. A jinak? Víc ostrostřelby, míň kýčovitosti a Eleanor Rooseveltové by filmu v mých očích jen prospělo. (30.11.2015)

Hudební klipy, do nichž jsou sestříhané nejpůsobivější záběry filmu, skutečně poskytují daleko lepší zážitek než snímek samotný. Jedině na úrovni jednotlivých záběrů, které mají solidní technickou úroveň a sem tam i dobře vypadají, totiž Bitva o Sevastopol opravdu funguje. Kdo o osud Pavličenkové neztratil zájem kvůli nešikovné práci s elipsami (+ nesnesitelně naivní a toporně odehrané linii s Rooseveltovou, která má celé vyprávění rámovat), toho udolá repetivnost a fádnost válečných pasáží. Pokud se u nich lze bavit, tak leda na úkor jejich absurdní nerealističnosti (např. německá pěchota postupuje k sovětským zákopům po holé pláni, bez jakéhokoli krytí), jinak jsou nezajímavé a "gritty" dojem se snaží vyvolávat jen přítomností několika gore efektů. Pro novodobé ruské blockbustery obvyklé podlézání putinovskému vidění světa a de facto hrdý pohled na stalinistickou éru (resp. neochotu ji jakkoli kriticky reflektovat) do hodnocení ani nepromítám, jinak bych musel sáhnout po odpadu. (02.07.2016)

"Přezrálé šípky, rudé až k zalknutí ... jen muška přesná tvé srdce zastaví. Válečné maso, v kotlíku smrduté ... zpocené nohy a duše obuté. Človíčci fašisti, svinutí jak zmije ... jablůňka v pláni kořeny ryje. Jen vodky stakana na duši... a doufat? To se nesluší. Nechej svou dírečku spát, na terči, snajperko nadržená ... volá tě válka a stát. A v tobě žena." Autor Pavel Pavlovič Dabltarasov, volný překlad Omnibus. A vůbec... prachsprostí civilisti by neměli natáčet ani komentovat (sic!) válečné filmy. To můžou jen настоящие убийцы. Například ani já (byť už jsem se jednou chystal) jsem nikdy žádného člověka nezabil. Nevím, jestli je to dobře. Ale ve skutečné válce bych se to snad dozvěděl. Něco o hebké smrti, o lásce, o sobě ... Pokud bych to ovšem stihnul. Což se asi nedá. (27.10.2019)