Tales of Halloween

Na Tales of Halloween jsem se docela těšila a říkala si, že by se mohlo jednat o pořádný hororový nářez. Ovšem pravda je zcela jiná. Povídky samy o sobě téměř nevyděsí a o budování atmosféry ve většině případů nemůže být ani řeč. Co však mají téměř všechny povídky společné, je brutalita - krve je všude víc, než dost, ujetosti a bizarnosti se také meze nekladou. Náznaky originality zde jsou, ale lenost tvůrců zvítězila. Všichni asi spoléhali více na "gore", než na nějaké budování strašidelné atmosféry. Jistě, Halloween má být i zábavný, ale přišlo mi, že v tomto případě byl pouze to. Povídka, která se nejvíce přiblížila atmosféře strachu, je Grim Grinning Ghost. Naproti tomu Friday The 31st zase vzdává hold legendám Jasonu Voorheesovi a Evil Dead. Tvůrci si se všemi povídkami mohli víc vyhrát, takto to na mě působilo, jako by si řekli: "Čím přemrštěnější, tím víc zábavné." A ten krystalický děsivý horor byl kde? Ale nejspíš to měla být ta "zábavná" Halloweenská antologie. (08.11.2015)

Pásmo deseti hororových povídek, které spojuje jedna halloweenská noc, na diváka zafunguje, jen když se dokonale naladí na jeho vlnu. Je zarážející, jaký dobrák měl nápad nacpat do jedné standardně celovečerní stopáže takové množství potenciálně zajímavého a celkem originálně vyznívajícího materiálu, přičemž každé povídce je vyhrazeno cca deset minut. Na malém prostoru se tak tísní spousta odvázané i seriozní brutality, z níž si divák nijaký extra dojem neodnese. Některým režisérům došlo, že krátkometrážní povídka nejlépe vynikne, když se k ní přistoupí úplně odvázaným způsobem, přimíchá se do ní řada nesmyslných atributů, třeba UFO, a pak to pobaví. To je i případ úmyslně stupidně posazené povídky "Friday The 31st", v níž jsou humorně zparodovány hororové ikony typu Mike Myers nebo Jason Voorhees. Když má ale pásmo přijít s něčím skutečně hororově posazeným, kdy by měl divák sebou cuknout úzkostí z nepříjemného pocitu, stává se každá taková povídka nejotravnější v tom nejotravnějším slova smyslu. To je případ idiotských povídek "Grim Grinning Ghost" a "Ding Dong". Naprosto otřesně zrežírované a maximálně nesympaticky zahrané! Režijně se žádnému z režisérů nevede nijak excelentně. Zklamáním je i upadající Darren Lynn Bousman, který se ničím neblýskne ve druhé a zcela nezáživné povídce nazvané "The Night Billy Raised Hell". O solidní rozjezd se postaral "Sweet Tooth, který přináší variaci na hrůzu nahánějící (hi)storky, kdy mlsné jazyky zaplatí za svoji vášeň pro sladké zvláště krutým způsobem. To celkem ušlo. Následné čtyři povídky byly tak debilní, že jsem vůbec nerozluštil, o co jim šlo. Dalo se jim akorát škodolibě smát, jak jsou nepovedené. S příchodem "This Means War" se to nepatrně zvedlo. Tahle povídka se z pásma vymykala tím, že v ní byl zajímavě využit a zároveň potlačen etický a mravní kodex násilí mezi sousedy. Od této povídky šla kvalita nahoru. Nejlépe zrežírovanou se pro mě stala "The Ransom of Rusty Rex", v níž nechyběla dobrá pointa, což ve většině případů byla slabina. Ze všech povídek mě tahle bavila nejvíc. Vlivem malého a těsného prostoru se ze všech povídek vytratila působivost a strašidelnost. Jednotlivé povídky nejsou nijak od sebe odděleny. Jen na začátku se na diváka překotně vyvalí jejich názvy, včetně režisérů, ale to je samozřejmě chyba poskytnout takto předčasně divákovi informace, co je čeká. Ten si z úvodních titulek zapamatuje velké kulové. Celkově tohle pásmo za moc povedené nepovažuji. Spousta režijních chyb, bez vydatné hororové atmosféry, naházené neuváženě do jednoho pytle a přeplácané. Jedná se však o ojedinělý počin, který kdyby si vše lépe rozvrhl, zapracovalo se důkladněji na dramaturgii, odstranily se nežádoucí faktory, mohlo to jít do superlativů. Připravte se na značně nevyrovnanou a průměrně pojatou halloweenskou noc, v níž nedojde k větším strašidelným překvapením. 50% (11.01.2016)

Velmi očekávána záležitost. Po Vánočním příběhu zde máme 10 povídek ke svátku všem svatým. První povídka s názvem SWEAT TOOTH je klasickým případem oživlé historky. Dítě, povídka a jeden creepy koledník 80%. Povídka THE NIGHT BILLY RAISED HELL je zase velice zábavná, vtipná a celkem dobře vypointovaná 70%.TRICK je zase celkem originální a krvavá. Konečná pointa je celkem těžko odhadnutelná a překvapila mě. (Jedna scénka celkem udivila) 85%. THE WACK AND THE WICKED je klasická hra na dobro a zlo. Finální roháč je celkem cool a maska byla výborná 60% GRIMM GRINNING GHOST je taktéž příklad historky, která tak historkou není. Podle mě jedna z nejslabších povídek, až na konečnou dvousekundu 40%. DING DONG je velice sympatická hra na čarodějnici. Ta byla děsivá a ten řev, no fůůj 85%. THIS MEANS WAR je také z těch slabších, která oslní jen ve finále 35%. FRIDAY THE 31ST je ze začátku klasická pocta Jasonovi, která však po chvíli mění zajetá klišé o 180 stupňů a servíruje hlavně humor a na konci pěkné červené omalovánky 80%. Poslední povídka s názvem THE RANSOM OF RUSTY REX o dvou lupičích, kterým se únos dítěte trošku zkomplikuje. Hlavně vtipná povídka s klasickým koncem 75%. Celkově mi tedy celek příjde povedený a každá povídka má něco do sebe. Spokojenost (16.10.2015)

Mám strašně rád povídkové filmy a mám strašně rád Halloween. Tenhle film trpí na jednu věc - a to, že je toho moc. 11 příběhů narvat do 90 minut je na nic. Zbývá cca 8 minut na příběh a než se nadějete jste o dva příběhy dál, aniž byste vstřebali třeba ten dobrý. A těch dobrých fakt pár je. Hned první díl je docela fajn Urban legenda, pak je tam úžasně vtipná srdíčková záležitost ohledně omáže k Pátku 13. (víc říct by byl spoiler) nebo pokus o Wanovinu. Nějaké věci mají času málo, nějaké jich mají zbytečně moc a navíc film nespojuje hlavní linka, ač jsou na jiné díly odkazy nebo se postavy potkávají, ale rozhodně to není na úrovni výborného Trick 'r Treat. Pokud hledáte dobré Halloweenské povídky, tak si dejte raděj ten. Alespoň nebudete muset koukat na podivnou povídku o dívce, která nemůže mít děti a je pavouk nebo čarodějnice a mučí Jeníčka a...jo vůbec nevím o co tam šlo. (17.10.2015)

Tento horor popiera moju teóriu, že poviedkové filmy nemôžu byť úplne zlé, pretože sú rôznorodé. Bolo to každým príbehom len viac primitívne a neoriginálne. Aj keď v niektorých prípadoch sa tvorcovia snažili skombinovať niekoľko nápadov dokopy, ani raz to nebolo ku prospechu veci. Pripomína mi to deti, ktoré sa hrajú v piesku s formičkami na varenie. Môžu predstierať, že tam pridali rôzne ingrediencie, ale aj tak by ste im to nezožrali. Prvá a posledná poviedka patrili k tým, ktoré mi vadili najmenej, nemôžem však povedať, že by sa mi páčili. A aj tak sú to len dve z desiatich. Fakt to bolo asi na úrovni strašidelného domu v maringotke na kolotočoch. Od toho ale nikto neočakáva zážitok na úrovni filmu. A nepomohol ani alkohol. (26.10.2015)