Steve Jobs

„Máte-li dost peněz na řádně agresivní marketing, v pohodě zabalíte brutálně předražené hovno do šik celofánu a prodáte jej bandě zmanipulovaných ovcí jako Mousse au chocolat.“ Štefan Práce. Prý génius a vizionář! Jeho tak zvané vizionářství spočívalo pouze v tom, že měl nebývalý čuch, jak si zaparazitovat na těch, co opravdu něco uměli a dokázali, třeba na Vozňakovi, a sem tam genitálně zneužíval marketing při prodeji pomalého a nekompatibilního, ale zato brutálně přesoleného zajíce v pytli. Zmrdi jako on nebo Vilém Brány, velkohubě proklamovávání jako pionýři počítačového pokroku, naopak s cílem ovládnutí trhu a dostatkem vaty v zádech razili od počátku heslo „Co urveš, to urvi, co neurveš to zkurvi“, a cíleně cokoliv progresivního buď skoupili a pohřbili, nebo případnou konkurenci korporátními machinacemi a intrikami zlikvidovali, jen aby jejich děravé nedodělky celosvětově monopolně dominovaly. Kdo si například kolem roku 1994, tedy v době, kdy ještě Malýahebký trapasil s třijedenáctkami, očichal OS2/Merlin, jenž si už v té době s přehledem vytíral prdel i s dnešními sedmičkami, ví, o čem mluvím. Čekal jsem proto plačtivý pomníček kultu peněz a moci, ale Danek Vře překvapil a objektivně mi naservíroval arogantního sociopatického egoistického kokota, co se neúměrně napakoval na Eplu I a II, a pak mu všechno v podstatě padalo na hlavu až do vzniku nesmyslného a marketingově vyhajpovaného kultu i-sraček! A Míša Bednář svým hereckým mistrovstvím tomu slizkému velečuráctví opravdu vtiskl duši. Tolik k nesporným pozitivům a mým dvěma hvězdám. Jinak je sledování toho psychotického dementa skutečně nuda k posrání a unylá snůška semiautistického žvanění pro mentálně vykolejené Baranoviče a další blahoslavené ufony. Ti si nedostatek zájmu stejného či opačného pohlaví kompenzují tím, že si aspoň za pětadvacet litrů koupí šrot Epla šestku, páč jsou masmédii a ostatními panici ubezpečováni, že je to ukrutně kůl, a až si ho jednou bude nějaký ten nagelovaný kluk / škaredá holka za uznalého „hmmmmm“ na rtech obdivně prohlížet, můžou jim třeba nenápadně hodit do Kokakoly roháč a KO-NEČ-NĚ si neumětelsky osahat i cizí pohlaví. A to by s pořádným, dvakrát rychlejším mobilem bez uživatelsky nepřátelského operáku za polovic, kam lze dokonce naistalovat i nějaké ty upytlačené aplikace, aniž by jim jej velký bratr bloknul, rozhodně nešlo, ne ne! (24.01.2016)

Michael Fassbender je ako Steve Jobs - fenomenálny, brúsi si ZUBY NA OSCARA, postava počítačového vizionára je arogantná, zahľadená do seba, je to človek, ktorého budete viac nenávidieť, ako obdivovať, nedáva si servítku pred ústa, a je zaznamenaný čas pri jeho 3. dôležitých prezentáciach v rozmedzí rokov 1984 - 1998. Michael je výborný herec, pričom ako hrá JOBSA - sa mi hnusilo, protivilo, liezlo mi to na nervy, je to viac - menej účelové, keď sa scenár oscarového scenáristu Sorkina, ORIENTUJE len na jednu postavu Stevea Jobsa, jeho herecký predstaviteľ, Michael Fassbender, je ako psychopat, ktorý ide za svojim cieľom, nech to stojí - čo to stojí, napomáha mu práve ukecaný scenár, ktorý ma cca. po 1. hod. hracieho času začínal nudiť, uspávať, že som chcel hodiť plechovku do kino - plátna, ale tým by som si narobil iba starosti, a tak som to pretrpel, myslím, že kameňom úrazu, je nudná réžia Dannyho Boyla, od ktorého som čakal, predsa niečo iné, poznám jeho vycibrený - vizuálny štýl, a ten tu náramne chýba, šikovnejší režisér by dokázal strhnúť viac pozornosti na celý film, nie iba na jednu postavu. Zato si dal režisér záležať na čo najväčšej autenticite. Napríklad scény z roku 1984 sú nakrútené na zrnitý 16 mm film a tie z roku 1988, keď sa Jobs vrátil do Applu a predstavil iMac, už boli nakrútené v HD. Ale kamera sama o sebe ma absolútne nezaujala. Ešte k hereckým výkonom, britská herečka, Kate Winslet, podáva taktiež kvalitný výkon ako Jobsova asistentka, Joanna Hoffman, je to jeho pravá ruka, a tak býva svedkom jeho životných peripetii... Matka a dcéra. Filmári dobre zachytili starnutie Michaela Fassbendera, aby vyzeral prirodzene, scenár mu napomáha zo seba dostať „výkon roku” , zároveň je to scenár, ktorý normálneho človeka, ktorý nemá toľko informácii zo sveta I.T technológii, uvedie do rozpakov, lebo nebude rozumieť všetkému, čo sa naň valí z plátna. STEVE JOBS - ROKU 2015, je filmom, ktorý si kradne pre seba - najmä hlavný herec, ktorý chce Oscar, a ja dúfam, že to tak nebude, réžia a kamera - je slabšia časť filmu, scenár je extrémne obsiahnutý informáciami, ktoré nedokážete vstrebať. DAVID FINCHER by dokázal na tejto téme VIAC, AKO DANNY BOYLE, ktorý sa akosi pokazil od vizuálneho skvostu: 8. oscarového - Milionára z Chatrče ! (14.11.2015)

První půlka rozhodně obsahově slabší než dva roky starší kousek s Ashtonem Kutcherem. Naštěstí má Jobsova novotina Dannyho Boyla, což je ten typ režiséra, co filmu vdechne duši a nějakej svůj otisk a rozhodně je to na konečném střihu znát. Vrcholem filmu jsou dvě dlouhé časové roviny, ve které spolu diskutují fantastičtí Michael Fassbender a Jeff Daniels, to je naprostá pecka. Herecky perfektní práce, rozhodně bude zaslouženě bojovat o oscary. Uvítal bych ale větší seznámení s postavami a vůbec hlubší obeznámení s jednotlivými událostmi, které jsou ve snímku rozebírány. Tvůrci jakoby počítali, že diváci bezproblémově znají hlubší historii Applu, nebo alespoň viděli předcházející film, na který se ale samozřejmě nijak nenavazuje ani nepoukazuje. Také mě překvapilo, jak moc se liší nový Steve Jobs co se týče vztahů, hlavně tedy ve vztahu vizionáře k dceři, na který je dbán velký důraz. Těžko říct, jak moc scénář odpovídá realitě, nicméně o výtku filmu se jednat ani moc nemůže. Uvítal bych asi i pozdější dobu než rok 1998, ale chápu, že i přes větší spolupráci s vybranými pohlaváry Applu si to filmaři ani nemohli dovolit...80% kvůli zdlouhavému začátku. PS : Děsně mě štvaly ty pasáže točené na film (což jsou ale asi 3/4 filmu). Až po shlédnutí jsem zjistil, že je to tak kvůli autenticitě, ale v konečném důsledku mě to v kině strašně štvalo a ta snížená kvalita byla do očí bijící. Ano, rozhodně jsem zastánce digitálu...[13.11.2015_Cinema City_Flora] (13.11.2015)

„Můžu ti nejdřív něco říct o Time magazínu? Věřím, že je to tréninkové centrum pro nájemné vrahy.“ K filmu jsem přistupoval nezaujatě (Jobs a „jeho“ produkty jsou mi u vy-víte-čeho), laicky (danou problematiku neřeším) a s žádným očekáváním. Zprvu mě pobavila vizáž „Winsletky“, avšak postupně jsem objevil hned řadu vtipných věcí, což jsem nečekal. Naopak hlavní hrdina mně byl dost odporný (Fassbender to hrál možná až příliš dobře) a pak jsem měl také problém ještě s jednou věcí. Kdo viděl něco dle Sorkinova scénáře, asi uzná, že je sice mistrem rychlých dialogů, ale má také své manýry, které jsem ještě schopný přijmout třeba v Newsroom, ovšem zde už ne. Řešení osobních vztahů skoro pořád a nejlíp před co nejvíc lidmi, mě stále víc otravovalo, působilo to nezáměrně vtipně a moc chtěně (stejně jako jisté odkazy). A rádoby hřejivý pocit na konci tomu věru nepřidal. Takže ve výsledku to vidím na lepší, ale stále jen průměr. „Chci tím jen říct, že je fajn, že přišli.“ - „Žalují mě.“ - „Ale stejně…je od nich pěkné, že se zastavili.“ (13.07.2016)

O životopis se v žádném případě nejedná, nicméně zvolená forma působí velmi netradičně a rozhodně zajímavě. Se Stevem Jobsem se setkáme ve 3 časových rovinách a pokaždé při představování nějaké revoluční novinky. Poprvé v roce 1984, pak 88 a na závěr 98. Mě osobně se nejvíce líbilo první období, ale záleží na vkusu každého. Mezi těmito 3 části existuje pojítko, které nám víceméně přiblíží co vždy následovalo a do jaký míry byl představovaný produkt úspěšný či nikoliv. Steve Jobs mě jako člověk nikdy nezajímal a poprvé jsem vůbec jeho jméno zaregistroval někdy možná 3 roky zpátky. Přesto si troufám trvdit, že se muselo jednat o zajímavou osobu. Fassbender v hlavní roli podává přesvědčivý výkon a jeho nekonečné hádky s okolím mě rozhodně bavily. Kate Winslet jsem poznal až ze závěrečných titulků. 70% (15.02.2016)