Hostinec „U kamenného stolu“

Příjemná a především ukrutně vtipná komedie na motivy knihy Karla Poláčka. Poprvé jsem se s touhle knížkou seznámila díky divadelnímu provedení, které ovšem bylo úděsné a trapné. Naštěstí jsem se nenechala odradit! Ve filmové verzi totiž nikdo nepřehrává, všichni si ponechávají přirozený projev, který k Poláčkovi vyloženě sedí (mimochodem, kdo nečetl, nechť tak bez váhání učiní, zábava zaručena!) a navíc jsem si právě díky tomuhle filmu uvědomila, že Rudolf Hrušínský není jen dobrý voják Švejk a Svatopluk Beneš nebyl vždycky prošedivělý stařeček, ale že oba tenkrát mohli zlomit nejedno dívčí srdce. K tomu si přidejte vybroušené dialogy a všelijaké slovní hříčky (například se jmény postav)... Prostě film, který rozhodně stojí za zhlédnutí. (02.01.2011)

Poláčkovu předlohu jsem taky nečetla (jak to tak pozoruju, tak nejenže jsem skoro nic neviděla, ale já vlastně ani skoro nic nečetla). A to mě mrzí, protože tohle bylo dobrý. Je pravda, že Růženu Šlemrovou moc nemusím (hlavně její hlas mě rozčiluje) – její role neúprosných manželek a šílených matinek jsou ale výborné: „Dyndero! On loudí!“ a poznámka k dcerám „Bláznivá vrtidla.“, mě fakt dostává do kolen. A za dcerami se neohlíží jen mladí muži, ale i staří kmeti: „Koukej na svou a ne na cizí, ty nemravo jeden stará!“ Taky se mi udělalo "špatně" při záběru do kuchyně, kdy se zadělává na buchty. To že má těsto dělat bubliny (puchýře), mi říkala už babička, ovšem mě se dřív spíš dělají puchýře na rukách, proto radši peču bábovku! :-) Taky jsem se dozvěděla, že „Whisky & soda – jediný nápoj gentlemana“. Ještěže jsem ženská a můžu pít pivo. A na tom, že rusovlasé ženy mají ďábla v těle…tak na tom asi něco bude ;-) (04.05.2010)

Idylka v československé kinematografii pomalu končí a pokud bych dějiny vnímal jen skrze to, jak se točily filmy, řekl bych:"Dobře tomu tak." Za pár let se objeví celá řada nových, kvalitních filmů, které budou výrazově a především tematicky bohatší. Jen pramálo filmů z předchozí éry nedýchá přespříliš idylickou atmosférou, jen málo filmů nectilo povinnost skončit šťastně, nejlépe svatbou... Hostinec nebyl jiný, standardní až standardizovaný. Slabé ***. (09.01.2009)

Tohle je opravdu jeden z mála filmů z těsně poválečných let, který se mi líbí, má plnou atmosféru doby, kdy moje babička byla mladá, pánové džentlmeni a dámy a dívky věděly, co se patří. Svatopluk Beneš a Rudolf Hrušínský (Božínku, ten byl tak hezkej :)) tu předvádí luxusní herecký koncert. Je to úžasný, zábavný, milý, vtipný, kouzelný film. (03.03.2015)

Miluju tu mluvu, která je ve filmu použitá. Poslouchat to je úplná lahoda pro uši, u toho se prostě nejde nesmát. Poznala jsem pár míst, která jsou součástí Prokopského údolí, které se nám táhne pod barákem. Jde třeba o scénu, kdy jsou bratři na procházce se slečnami a malý kluci tam hrají kuličky. Filmaři to vlastně z barrandovských studií neměli daleko. Spíše by mě zajímalo kudy se tam dostali, protože místo barrandosvkého sídliště byly lesy, pole a taky udajně rybníček. Takže vlastně mohli jet přes Hlubočepy a kochat se divokou zdejší krajinou. (29.11.2010)