Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Pan hostinský truchlí, protože manželka ho opustila kvůli druhořadému herci. Vedení podniku se proto musejí ujmout jeho dva synovci, kteří spolu právě nemluví... Na motivy románu Karla Poláčka. (oficiálny text distribútora)

Recenzie (150)

Padme_Anakin 

všetky recenzie používateľa

Říká se, že opakování je matka moudrosti, mohu potvrdit, v tomto případě to platí.. Vrátila jsem se k tomuto snímku s odstupem let a jsem za to moc ráda, teprve dnes večer jsem si jej dokázala naplno užít a vychutnat si každou minutu.. Herci i herečky vynikající, nejde nezmínit Rudolfa Hrušínského a Svatopluka Beneše v rolích znesvářených bratrů, zamilovanou hostinskou Jiřinku Šejbalovou, divadelního umělce Jiřího Plachého, opuštěného rybáře Sašu Rašilova, no a samozřejmě rodinku Dynderových se dvěma půvabnými dcerami.. Krásná záležitost s nezaměnitelným kouzlem, milá, vtipná, zábavná.. ()

Tosim 

všetky recenzie používateľa

Opravdu jen u mála poválečných filmů se stane, že dokáží plně vystihnout slunnou filmovou atmosféru první republiky. Jak píše gouryella - v padesátých letech jsme se dočkali jen impotentně uvědomělých sodruhů, což je spíš směšně k pláči :-( Dialogy Tomáše a Spytihněva jsou naprosto kultovní!!! Jo a skvělá předloha... ()

Reklama

Orlau32 

všetky recenzie používateľa

Hostinec "U kamenného stolu" patří mezi nejlepší české veselohry, které byly natočeny po 2.svět.válce. Nejen, že se podařilo režisérovi Josefu GRUSSOVI dokonale ztvárnit román Karla Poláčka, ale vybral báječně i všechny představitele filmových rolí. Nemám výhrady vůbec k ničemu. Je to tak úžasný film, že se na něj můžete dívat a dívat a chechtat se a chechtat se. Film byl natočen v r.1948 a myslím, že byl jeden z posledních, kde se ještě "nesoudruhovalo" a "nečestpráčilo". ()

Sarkastic 

všetky recenzie používateľa

„Promiňte slečny, tancovat nebudu, chci přemýšlet a vzdělávat se. Ostatně, ženy jsou nepřítelkyně moudrosti!“ - „Vyslovil jste odvážnou myšlenku, pane Kébrle. Nesouhlasím, ale chci s vámi diskutovat, hned jak složím prádlo.“ Naivní, předvídatelná, ovšem zároveň také velmi pohodová věc, u které se jeden musí usmívat po celou dobu. Mohou za to kvalitní herecké výkony (vládnou hlavně sehraní Hrušínský a Beneš), mnoho vtipných situací (objednávání zmrzliny, trestná výprava, hraní karet, přimlouvání se za padlou atd.), ale především dialogy a vůbec mluva, film je totiž zábavnou oslavou češtiny a ty hrátky s ní je radost poslouchat. Škoda občasných (co do humoru) slabších míst, které jistě ještě šly vyšperkovat, na solidní 4* to však vychází i tak. „Ctěný přípravku proti štěnicím, vidíš jasně, že se nepotřebuje žádného. Opravdu se diví, jak se někteří na něho lepí.“ - „Milá pasto na parkety, jen sprosťák se může domnívat, že se jeden na někoho lepí. De si sám, chodník je dost široký pro všechny.“ - „Kam se teda de?“ - „De se kam se chce!“ ()

dr.fish 

všetky recenzie používateľa

"Ó ženo, tvé jméno je faleš!" pronáší rozevlátý umělec Bene Mertens (Magister Kelly z Pekaře) v jedné z nejtypičtějších veseloher starých časů. Majitelka hotelu Šejbalová v roli nevěrné fuchtle, která jí mimochodem opravdu sedí, prchne s tímto umělcem za hranice všedních dnů, opuštěný manžel propadne melancholii, a hotelu se ujmou synovci Hrušínský a Beneš. Co z toho vzejde již není příliš podstatné, neboť děj a zápletka jsou vskutku podružné. Jde zejména o pocit, který z tohoto filmu čiší. Že to prostě nemůže špatně dopadnout. Lehkost, vzdušnost a nadsázka je mottem každého okénka snímku a na téhle vlně je sakra příjemné alespoň chvíli plout...90% ()

Galéria (28)

Zaujímavosti (9)

  • Hostinec „U kamenného stolu“ najdeme na adrese Komenského 54 v Solnici. Tvrz a později zámeček z roku 1558 byl v roce 1699 přestavěn na panskou hospodu. V roce 1952 převzalo objekt JZD a hospoda byla zrušena. Objekt prošel generální opravou a a byl v soukromém vlastnictví. (sator)
  • Film mal pôvodne režírovať Otakar Vávra, ale nechcel mať problémy s politicky problematickou látkou. (Raccoon.city)
  • Román vyšel v roce 1941, kdy už spisovatel Karel Poláček pro svůj židovský původ nesměl publikovat a autora kryl svým jménem malíř Vlastimil Rada. (sator)

Reklama

Reklama