Pirko

Naturalistická, drsná a špinavá dráma, situovaná do bezútešného prostredia na okraji spoločnosti, ktoré pohltí jedno bezbranné, v skreslenej realite detského domova vychované dievča. Veľký podiel na tom, že sa mi Pirko páčilo má aj predstaviteľka hlavnej postavy, pre mňa doteraz úplne neznáma, no možno práve o to zaujímavejšia Dominika Zeleníková. (14.11.2017)

Děj se dá shrnout naivka prodaná pasákům. Sociálně kritická obžaloba s urputným naturalismem ji shazuje. Nejen diváky „do patnácti let“ totiž dokáže znechutit takřka čtvrthodinovou pasáží názorného brutálního. Hrdinka za sebou v dětském domově nechává typické holčičí důvěrnosti jako z internátních Housat, před sebou má vidinu sladkého života se svým milým ve stylu Lásek jedné plavovlásky. Ovšem svého vyvoleného najde ve špinavém pražském pelechu mezi bandou feťáků. Což dohromady s epizodním výletem za ztrhanou matkou vytvoří takřka hodinový prolog oddalující okamžik, kdy dvojici dojdou princ svou lásku prodá k prostituci. Ne že by Pírko bylo natočeno špatně, ostatně kameraman Asen Šopov dovede z mála udělat podívanou, ale obrazy všeobecného zmaru, zaplivaných hospod, mrazivých brlohů a odpudivých zoufalců bez perspektivy neobsahují nic nového, objevného ani provokativního. Vyskytují se napříč nezávislou scénou ve stereotypní podobě, která už přestává účinkovat, včetně žoviálních gangsterských týpků s cizím přízvukem, kteří do svých záludných sítí stahují ubohé nevědomé bludičky velkoměsta. Tak si tvůrci sdělení Pírka zřejmě představovali. Ovšem navzdory hereččině přirozenému projevu a pochopitelné zaslepenosti její zamilované hrdinky nelze uvěřit zrovna chovance ústavu naivitu školačky, s níž se vydává do velkého světa. Jestliže dívka veškeré varovné znaky kolem sebe přehlíží, ba dokonce se mezi vyděděnci docela baví, zbavuje se dávky divácké příchylnosti, jejíž zbytek pak spláchne mohutná vlna nejhrubšího sexu, znásilňování, bití, trýznění. V doslovné bezúčelné surovosti si Pírko vyloženě libuje, nadto se ještě pokouší ji prokládat blouznivými přeludy a výtvarnými symboly, jako by „umělecké“ ornamenty měly nekonečnou přehlídku bezvýchodného hnusu ospravedlnit. Epizodní postava Bolka Polívky tu působí dost nahodile, a třebaže v nahých výjevech ze sprchy spotřebovala produkce hektolitry očistné vody, skutečná katarze se nedostavuje. Závěr je ale skutečně nevšední až bizarní. (10.04.2020)

Kladu si otázku, proč té roztomilé a sympatické Dominice Zeleníkové musí ve filmech pořád ubližovat. Už podruhé jsem svědkem toho, jak je vystavena krutému a brutálnímu násilí. A to přitom za kamerou nestojí muži, ale ženy. Zvláštní. Každopádně nesmírně syrový, naturalistický a umělecky velmi dobře zvládnutý snímek o nepříjemné realitě a bludném kruhu, z nějž se lze dostat opravdu jen zázrakem. (06.01.2019)

Pirko chce působit jako syrové sociální drama, jenže na to, aby dosahovalo účinnosti prací bratří Dardennů nebo emocionální působivosti britských sociálně kritických filmů, by tvůrci museli výrazně přidat jak po stránce scénáře, tak i režie. Vedlejší postavy jsou odfláklé, herecké výkony nevyrovnané, ve scénách sexuálního otroctví zbytečně doslovné se zjevnou snahou upoutat diváka a případnou festivalovou porotu právě šokujícími drastickými záběry. Kladem je přítomnost a nasazení neokoukané Dominiky Zeleníkové, ale pokud bych byl kdy ochoten uvažovat o třetí hvězdičce, závěrečných sedm minut je natolik odzbrojujících, že nakonec může být autorské duo rádo za mých 40 % celkového dojmu. Konec filmu totiž posunuje dříve viděné do úplně jiné výpovědní roviny. Recesi bych v tom nehledal, spíš ztrátu autorské soudnosti... (09.01.2019)

Rómská blondýnka vyleze z děcáku někde v dolní polní a odjede za svou láskou Romanem do Prahy. A tam se setká se skutečnou realitou, squat, fet, chlast, spodina společnosti, odmítnutí vlastní rodinou, nedobrovolná prostituce a záchrana, procitnutí a zjištění, že normální blbě placená práce není nic pro mě když jsem mladá pěkná holka. Drsně působila samotná nedobrovolná prostituce i setkání s hodně špatně vypadajícím Romanem na konci filmu. Líbila se mi hierarchie děcáku. Akorát bych čekala, že holka vyrůstající v realitě děcáku se nebude chovat tak naivně. (07.11.2018)