Agatha Christie: Slečna Marpleová

Jednou, když jsem seběhnul ze schodů do obýváku, tak jsem se rozzářeně podíval na televizi a radostně zavýskal "Jéé, Erkyl!" V tu se na mě otočila máma sedící v obýváku, a i pro ni s mírným zklamáním povídá "Nene, to je slečna Marplová." Zklamání dolehlo i na mě, když jsem 10 minut seděl a mlčky přemýšlel, jak se do toho mám vžít. Nemohu popřít tu podobnost s Herculem ve stylu vyšetřování, noblesy, a závěrečném monologu, ale s tou ženskou v čele to prostě nebylo ono. Asi byl ten chlápek s knírkem pro mě jako extravagantní cool droga, kterou vystřídala nějaká nevkusná ironicky usměvavá rašple. Proč mít průměr, když si můžete dovolit víc? Však si zkuste porovnat pravou americkou a umělou českou trávu. (07.09.2016)

U seriálu Slečna Marplová to vypadá, že zájemců o režii bylo víc. A protože se nemohli dohodnout, vyřešili to tak, že se jen vylosovali, kdo si který film střihne. Mám-li být upřímný, geniální detektiv Hercule Poirot mi je sympatičtější než slečna Marplová. Všetečná dáma, která někdy skutečně strká nos kam nemá. Zajímavé též je, že několikrát sice samotný zločin vyřeší, ale v ději se objevuje zpočátku jen velmi sporadicky, aby v závěru přišla s řešením. Několikrát se též stalo, že od počátku filmu hrála až do konce dramatická hudba, jako by se pořád něco dělo, ale šlo třeba i o běžný rozhovor. Častá výměna stráží na celkové pojetí nepůsobil moc dobře. Ze dvou představitelek mi byla také víc sympatičtější Geraldine McEwan a je škoda, že byla následně vyměněna. (10.07.2023)

Celý svůj seriálový život jsem čekala, až ji najdou. Dokonalou slečnu Marplovou. Takovou, jakou jsem si ji představovala od první knížky kdysi v dobách, kdy jsem ještě byla byla malá a roztomilá. Dočkala jsem se až teď, kdy jsem již ohořelá pažba, nicméně to čekání za to stálo. Geraldine McEwan je první a jedinou rovnocennou parťačkou Davida Sucheta. (02.07.2015)

Proč všech 5, když jednotlivé epizody hodnotím často jen 3? Protože tento seriál se stal jedním z důležitých úhelníků mého odpočinku. Vždy, když s ženou potřebujeme vypnout a jen se příjemně nekrvavě a tak nějak staromilsky poctivě uklidnit a zabavit, pustíme si "Marplicu" nebo Poirota. Některé díly jsem viděl už několikrát. Ano, logika děje a přirozenost jednání postav bývá často znásilňována, aby mohla zápletka nějak fungovat, ano, detektiv ví vždy víc, než divák a ano, je to trochu guilty pleasure, ale je to pleasure. Velká. (03.12.2021)

Pět hvězd za Geraldinu McEvan (takhle nějak si slečnu Marplovou představuju já), slabé dvě za Julii McKenzie (nic proti ní jako herečce, ale typově mi zkrátka nesedí a pořád jsem si na ní ještě nezvykla). Pokud se díly drží knižní předlohy, je to za další hvězdičku (pár pro mě nepochopitelně "vylepšených" dílů se bohužel našlo: třeba jeden díl vyšetřovaly slečna Marplová a Pentlička Beresfordová, další Agathina detektivní hrdinka, společně, což mi hlava nepobrala), takže za mě takových poctivých 75%. (22.01.2016)