Rodinka Bélierovcov

"Bylo na čase, aby to z vás vyletělo." Francouzský "Le film pour se sentir bien", který je vynikající od úvodních titulků, doprovázených skvělou skladbou "That's not my name", britské kapely The Ting Tings, až po závěrečnou píseň "Je vole", z roku 1978 od francouzského zpěváka Michela Sardou, rytmicky přesně překládanou do znakové řeči. (05.03.2016)

Celkem pěkné, ale raději vyjimečně doporučím americký nezávislý remake V rytmu srdce (2021), který má nejen lepší hudbu, méně přehrávající herce, ale především dokázal ze scénáře dostat víc emocí... Francouzská verze Bélierů rozhodně není nepovedený film, ale platí pravidlo - když dva dělají totéž, není to totéž. 70 % (21.10.2021)

Jako příjemná jednohubka, proč ne. Ale že by mě to oslovilo natolik, abych si to někdy chtěl pustit znova, to fakt ne. Navíc to komedie ani moc není (tedy takhle - je, ale vše komediální skončí někde před druhou polovinou filmu a i tak jsou to většinou vtipy o menstruaci) a scénář to má dost nedodělaný. Opravdu nepobírám, proč o hendikepu svojí rodiny neřekla tomu učiteli mnohem dřív, ale čekala, dokud se nesetkají osobně (přitom by jí to vyřešilo sakra HODNĚ problémů, které zde vyvstali), proč o té nabídce neřekla svojí rodině dřív, proč tam vůbec je dějová linka s kandidaturou na nového starostu a s tím spojené dost možné zabavení půdy Belierových, když pak úplně vyšumí do ztracena, zničehonic zmizí z děje a jestli jim pozemek zůstal se vůbec nedozvíme, ale hlavně že to má strašně dojemné finále v nejočekávatelnějším slova smyslu... Přitom to mohlo být další téma filmu a kdyby se s ním skutečně pracovalo, tak by bylo i silné (nebo teda aspoň mě vytáčí, když mocnější berou ostatním jejich pozemky, aby si místo nich postavili něco vlastního a zbytečného), ale Lartigauovi se to holt nehodilo do krámu, tak to celé nechal plavat. Takhle to stojí jen na svém originálním nápadu o dospívající slyšící holce v rodině neslyšících, ale nic dalšího to nepřináší, zvlášť když to má jen naprosto obyčejnou zápletku o ptáčeti, co chce vyletět z hnízda za svým snem a jeho rodiče mu v tom brání. Ale tak aspoň to moc nevydírá, zahrané je to celkem slušně a scéna na soutěži, kde holka zpívá i ve znakové řeči, byla fakt silná. Na remake kouknu někdy taky, když už to dostalo toho Oscara (ať vím za co, protože jestli to zase bude jen prachsprostá vykrádačka, které bude mít odlišný jen jazyk a zemi, tak se asi naštvu), ale spěchat na to zatím nebudu. Doufám jen v to, že to bude mít líp napsaný scénář. Slabé 3* (18.06.2022)

Směješ se, až se za bricho popadáš, u toho brečíš a u nějakých forů se i začervenáš. Možná znáte takových filmů hodně, ale stejně si myslím, že čím víc jich bude, tím víc bude život krásnější. Téma pěveckých ambicí dcery, která má neslyšící rodiče ještě podtrhuje klasické mezigenerační neshody. Hudba Michela Sardoua ještě zesiluje atmosféru. Buleli jsme v kině snad všichni. Kouzelné. (01.05.2016)

Veľmi príjemne ladený film o hluchonemej rodine a dievčati, ktorá v sebe objavila spevácky talent, ktorý sa snaží zúžitkovať v miestnom zbore a zároveň sa uchádzať o miesto na hudobnej škole v Paríži. Námet vyznieval ťažkopádne a trochu som sa obával, že tam bude kopa pátosu ako to často pri téme postihnutí býva, ale opak bol pravdou. Napokon to bola svieža dramédia s typicky francúzskym dôvtipom, sympatickými postavami a ako bonus boli k tomu zvučné melódie speváckeho zboru, ktorých by som ja osobne zniesol aj oveľa viac. Najväčšou chybičkou krásy však bola predvídavosť celého príbehu. Ale inak celkom fajn! (18.08.2016)